Náměstkové Kristovi (23)

Bastille

Papežství v epoše Francouzské revoluce

text: Radomír Malý

Krvavým plodem osvícenství byla Velká francouzská revoluce, která navzdory vznešeným heslům o lidské svobodě, rovnosti a bratrství se stala první novověkou genocidou, srovnatelnou s pozdějším nacistickým vyvražděním židovské populace v Evropě a komunistickou likvidací tzv. vykořisťovatelských tříd, jak konstatoval známý italský novinář a historik Vittorio Messori. Francouzská revoluce (1789–1799) znamenala mimo jiné i bestiální usmrcení několika stovek tisíc katolíků jen proto, poněvadž se nechtěli vzdát pravé víry Kristovy a zřeknout se Boha a Ježíše Krista. Byly mezi nimi i ženy a malé děti, především v kraji zvaném Vendée na západě země. Gilotina, utopení v proděravělých bárkách na řece Loiře, otrávení veškeré vody arzenikem, nošení nemluvňátek na bajonetech a znásilňování žen na oltářích zrušených chrámů – tak si počínali vyznavači osvícenské „demokracie“, „práv člověka“ a liberalismu. Papežové museli na to náležitě reagovat a bránit Církev. Pius VI. se stal nakonec vězněm bezbožeckých revolucionářů a v jejich internaci zemřel.

Chléb sestoupil z nebe

Hugo_van_der_Goes_Nativity

Právě narozený Ježíš leží v jeslích a andělé ho adorují, vedle klečí Maria s Josefem.

text: Leszek Śliwa

U jeslí nechybějí ani zvířata, tradičně malovaná na obrazech znázorňujících Narození Páně: na Dítě pohlížejí vůl s oslíkem. Do betlémské stáje vcházejí rozradostnění pastýři, aby se Ježíškovi poklonili. Ačkoli obraz vlámského malíře Huga van der Gouse ukazuje pastýře při tradičním klanění, je velmi netypický.

Dotýkáme se duše lidí

Dotýkáme se duše lidí

Nejen v létě, ale také v adventní a vánoční době je poutní areál Klokot otevřený pro dospělé a k aktivitám dětí.

text: Václav Štaud

Když zazní jméno Klokoty, většině poutníků se vybaví, že Panna Maria tady není jako obvykle zobrazena s božským dítětem, ale je obklopena anděly. Na raně barokním milostném obrazu vidíme mladinkou dívenka s letmým úsměvem a rukama sepjatýma.

Svatost, která dozrává

Svatost, která dozrává

Svatost je v každém z nás jako dřímající síla čekající na probuzení.

text: o. Zdzisław J. Kijas OFMConv

Svatost je uhrančivá. Je v ní nesčíslně tajemství, zároveň však i nesčíslně harmonie a síly, neobyčejné duchovní energie a aktuálnosti. Je synonymem radosti, duchovní pohody, nekonečného štěstí. Jakkoli svatost mnoho vyžaduje, přitahuje lidi jako magnet. Je nadějí na lepší zítřky, na pokoj či harmonii. Světci nejsou záležitostí minulosti, ne, oni jsou vždy aktuální. Jedním z nich je i minoritský kněz sv. Maxmilián Maria Kolbe. Na jeho příkladu můžeme vidět, jakým způsobem v něm dozrávala svatost, která zazářila tak jasným světlem v jednom z nejtemnějších období světových dějin.

Církev a orel společně

Orelská organizace oslavila 110 let a její jednoty stále vedou mládež v křesťanském duchu.

text: Václav Štaud

Při letošní srpnové hostýnské pouti poděkovala katolická sportovní organizace Orel za 110 let svého trvání. S gratulací přišel i olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Tisíce členů Orla se svými rodinami vzpomínaly na roky úspěchů i na křivdy a věznění, které museli snášet během nesvobody.

V nejobyčejnějších věcech vidí Boha

O jedné farnosti, která dokázala překonat nejednotu, aby se spojila v úsilí pečovat o poutníky k Matce Boží.

text: Jitka Navrátilová

Když se před třemi lety na křesťanském satirickém webu Tisíckráte objevila informace, že poutnímu místu v Žarošicích vypršela licence, farníky a poutníky z blízka i z dálky přepadlo zděšení. Ačkoliv se jednalo o vtípek šprýmařů, díky němuž měl zdejší farář otec Josef Pohanka co dělat, aby uklidnil vyvolané obavy, ukázalo to na jednu podstatnou věc. Zdejší poutě jsou hluboce vryty do srdcí i obyčejů věřících a jakékoliv ohrožení zdejší poutní tradice se jich osobně dotýká. Vždyť kdo by chtěl přijít o setkání s Matkou Boží v Žarošicích?

Kolem ruky měla růženec

Kolem ruky měla růženec

75 let od válečného zničení kláštera boromejek na Údolní ulici v Brně

text: Radovan Kojecký

Brněnské pošmourné ráno 20. listopadu 1944 se příliš nelišilo od řady předchozích. Ale už během několika hodin se měl spolu s velikým utrpením lidí ukázat i příklad, jak silná může být láska k Bohu a bližním, láska, zapomínající na vlastní život. Tuto lásku proijevila řeholní sestra boromejka Remigie.

Zázraky otce Pia

Zázraky otce Pia

Kapucínský řeholník dokázal svou modlitbou změnit i směr dráhy bombardérů.

text: Katka Lachmanová

O svatém Piovi z Pietrelciny (1887–1968) bylo napsáno mnoho životopisných knih – opravdu mnoho, vzhledem k tomu, že jsme vloni oslavili teprve padesát let od jeho smrti. Je to nepochybně jeden z největších světců minulého století, velký mystik a přímluvce před Bohem.

Misionářky Lásky zjevují Boží lásku

Těm nejchudším říkáme „naši lidé“.

text: P. Jan Larisch

Dílo Misionářek Lásky započalo v roce 1946, kdy Matka Tereza odešla mezi nejchudší a umírající do ulic Kalkaty. K ní se postupně přidávaly další spolupracovnice a společně založily kongregaci Misionářek Lásky, známou spíše pod jménem zakladatelky jako sestry Matky Terezy z Kalkaty.

CHARITA je láska v akci

text: P. Jan Larisch

Nejsilnější text Nového zákona pro úkoly Charity se nachází v Matoušově evangeliu: „Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít. Byl jsem cizí, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě. Byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.“