Časopis Immaculata – podcasty

Článek pro děti: O Adamovi, který uměl čerpat lásku a také se o ni rozdělit.

text: Jana Lokajová

Adam se procházel po zahradě a hledal místo, kam by se mohl posadit se svou kamarádkou Kristýnou. Chtěl jí předvést tohle mimořádné místo v jeho plné kráse. Růže i levandule, nádherný trávník plný bzučících včel a hladinu rybníčka, který se třpytil od sluníčka. Přál si jí ukázat celou tu nádheru najednou. Jak se tak procházel, vyběhl na kopeček, a dokonce vystoupal i na rozhlednu, odkud by snad měl být výhled nejlepší. Ale nebyl, tu krásu se zkrátka nedalo najednou pojmout.

O tom, jak byl misionář Jarek přivítán v novém domově.

text: S. M. Anežka Novoměstská OSF

Milé děti, bratři Jarek a Zbyšek se připravují na svoji službu v misii v daleké zemi Peru. Už skoro osm měsíců strávili ve farnostech, kde působí zkušení misionáři. Naučili se od nich spoustu důležitých věcí a opravdově si zamilovali prosté lidi, ke kterým je Pán posílá.

Papežství v epoše Francouzské revoluce

text: Radomír Malý

Krvavým plodem osvícenství byla Velká francouzská revoluce, která navzdory vznešeným heslům o lidské svobodě, rovnosti a bratrství se stala první novověkou genocidou, srovnatelnou s pozdějším nacistickým vyvražděním židovské populace v Evropě a komunistickou likvidací tzv. vykořisťovatelských tříd, jak konstatoval známý italský novinář a historik Vittorio Messori. Francouzská revoluce (1789–1799) znamenala mimo jiné i bestiální usmrcení několika stovek tisíc katolíků jen proto, poněvadž se nechtěli vzdát pravé víry Kristovy a zřeknout se Boha a Ježíše Krista. Byly mezi nimi i ženy a malé děti, především v kraji zvaném Vendée na západě země. Gilotina, utopení v proděravělých bárkách na řece Loiře, otrávení veškeré vody arzenikem, nošení nemluvňátek na bajonetech a znásilňování žen na oltářích zrušených chrámů – tak si počínali vyznavači osvícenské „demokracie“, „práv člověka“ a liberalismu. Papežové museli na to náležitě reagovat a bránit Církev. Pius VI. se stal nakonec vězněm bezbožeckých revolucionářů a v jejich internaci zemřel.

Láska Boha naplněním vlastní existence

text: br. Patrik Rygiel OFMConv

Znění přikázání lásky všichni dobře známe. A známe také mnohé jeho interpretace. Jak tento příkaz chápe Písmo samotné?

Právě narozený Ježíš leží v jeslích a andělé ho adorují, vedle klečí Maria s Josefem.

text: Leszek Śliwa

U jeslí nechybějí ani zvířata, tradičně malovaná na obrazech znázorňujících Narození Páně: na Dítě pohlížejí vůl s oslíkem. Do betlémské stáje vcházejí rozradostnění pastýři, aby se Ježíškovi poklonili. Ačkoli obraz vlámského malíře Huga van der Gouse ukazuje pastýře při tradičním klanění, je velmi netypický.

Úmysl M. I. na leden: Abychom uměli „odevzdávat se Neposkvrněné“ jako Její milované děti.

text: P. Jacek Pędziwiatr

Nejen v létě, ale také v adventní a vánoční době je poutní areál Klokot otevřený pro dospělé a k aktivitám dětí.

text: Václav Štaud

Když zazní jméno Klokoty, většině poutníků se vybaví, že Panna Maria tady není jako obvykle zobrazena s božským dítětem, ale je obklopena anděly. Na raně barokním milostném obrazu vidíme mladinkou dívenka s letmým úsměvem a rukama sepjatýma.

Poslední den Otce Wenantyho podle vzpomínek bratra Jakuba

připravil: o. Edward Staniukiewicz OFMConv

Před téměř 100 lety zemřel o. Wenanty Katyrzyniec, člen řádu minoritů, přítel sv. Maxmiliána Kolbeho, neobyčejný člověk tehdy a Boží služebník dnes, kterého jeden známý novinář nazval polským Šarbelem.

Svatost je v každém z nás jako dřímající síla čekající na probuzení.

text: o. Zdzisław J. Kijas OFMConv

Svatost je uhrančivá. Je v ní nesčíslně tajemství, zároveň však i nesčíslně harmonie a síly, neobyčejné duchovní energie a aktuálnosti. Je synonymem radosti, duchovní pohody, nekonečného štěstí. Jakkoli svatost mnoho vyžaduje, přitahuje lidi jako magnet. Je nadějí na lepší zítřky, na pokoj či harmonii. Světci nejsou záležitostí minulosti, ne, oni jsou vždy aktuální. Jedním z nich je i minoritský kněz sv. Maxmilián Maria Kolbe. Na jeho příkladu můžeme vidět, jakým způsobem v něm dozrávala svatost, která zazářila tak jasným světlem v jednom z nejtemnějších období světových dějin.

Kapucínský řeholník dokázal svou modlitbou změnit i směr dráhy bombardérů.

text: Katka Lachmanová

O svatém Piovi z Pietrelciny (1887–1968) bylo napsáno mnoho životopisných knih – opravdu mnoho, vzhledem k tomu, že jsme vloni oslavili teprve padesát let od jeho smrti. Je to nepochybně jeden z největších světců minulého století, velký mystik a přímluvce před Bohem.