Vážení čtenáři, milí rytíři Neposkvrněné, srdečně Vás zdravíme z redakce časopisu Immaculata. S tímto prvním číslem roku 2020 bychom Vám chtěli ze srdce poděkovat za každý Váš dar, který jste nám od posledního čísla poslali. Díky Vaší štědrosti můžeme pokračovat ve vydávání Immaculaty a usilovat o
Rozkvetlá zahrada

Článek pro děti: O Adamovi, který uměl čerpat lásku a také se o ni rozdělit.
text: Jana Lokajová
Adam se procházel po zahradě a hledal místo, kam by se mohl posadit se svou kamarádkou Kristýnou. Chtěl jí předvést tohle mimořádné místo v jeho plné kráse. Růže i levandule, nádherný trávník plný bzučících včel a hladinu rybníčka, který se třpytil od sluníčka. Přál si jí ukázat celou tu nádheru najednou. Jak se tak procházel, vyběhl na kopeček, a dokonce vystoupal i na rozhlednu, odkud by snad měl být výhled nejlepší. Ale nebyl, tu krásu se zkrátka nedalo najednou pojmout.
Cesta do velehor

O tom, jak byl misionář Jarek přivítán v novém domově.
text: S. M. Anežka Novoměstská OSF
Milé děti, bratři Jarek a Zbyšek se připravují na svoji službu v misii v daleké zemi Peru. Už skoro osm měsíců strávili ve farnostech, kde působí zkušení misionáři. Naučili se od nich spoustu důležitých věcí a opravdově si zamilovali prosté lidi, ke kterým je Pán posílá.
Náměstkové Kristovi (23)

Papežství v epoše Francouzské revoluce
text: Radomír Malý
Krvavým plodem osvícenství byla Velká francouzská revoluce, která navzdory vznešeným heslům o lidské svobodě, rovnosti a bratrství se stala první novověkou genocidou, srovnatelnou s pozdějším nacistickým vyvražděním židovské populace v Evropě a komunistickou likvidací tzv. vykořisťovatelských tříd, jak konstatoval známý italský novinář a historik Vittorio Messori. Francouzská revoluce (1789–1799) znamenala mimo jiné i bestiální usmrcení několika stovek tisíc katolíků jen proto, poněvadž se nechtěli vzdát pravé víry Kristovy a zřeknout se Boha a Ježíše Krista. Byly mezi nimi i ženy a malé děti, především v kraji zvaném Vendée na západě země. Gilotina, utopení v proděravělých bárkách na řece Loiře, otrávení veškeré vody arzenikem, nošení nemluvňátek na bajonetech a znásilňování žen na oltářích zrušených chrámů – tak si počínali vyznavači osvícenské „demokracie“, „práv člověka“ a liberalismu. Papežové museli na to náležitě reagovat a bránit Církev. Pius VI. se stal nakonec vězněm bezbožeckých revolucionářů a v jejich internaci zemřel.
O milování Boha v Písmu
Chléb sestoupil z nebe

Právě narozený Ježíš leží v jeslích a andělé ho adorují, vedle klečí Maria s Josefem.
text: Leszek Śliwa
U jeslí nechybějí ani zvířata, tradičně malovaná na obrazech znázorňujících Narození Páně: na Dítě pohlížejí vůl s oslíkem. Do betlémské stáje vcházejí rozradostnění pastýři, aby se Ježíškovi poklonili. Ačkoli obraz vlámského malíře Huga van der Gouse ukazuje pastýře při tradičním klanění, je velmi netypický.
Být nástrojem
Dotýkáme se duše lidí

Nejen v létě, ale také v adventní a vánoční době je poutní areál Klokot otevřený pro dospělé a k aktivitám dětí.
text: Václav Štaud
Když zazní jméno Klokoty, většině poutníků se vybaví, že Panna Maria tady není jako obvykle zobrazena s božským dítětem, ale je obklopena anděly. Na raně barokním milostném obrazu vidíme mladinkou dívenka s letmým úsměvem a rukama sepjatýma.
Miloval jsem dost?

Poslední den Otce Wenantyho podle vzpomínek bratra Jakuba
připravil: o. Edward Staniukiewicz OFMConv
Před téměř 100 lety zemřel o. Wenanty Katyrzyniec, člen řádu minoritů, přítel sv. Maxmiliána Kolbeho, neobyčejný člověk tehdy a Boží služebník dnes, kterého jeden známý novinář nazval polským Šarbelem.
Svatost, která dozrává

Svatost je v každém z nás jako dřímající síla čekající na probuzení.
text: o. Zdzisław J. Kijas OFMConv
Svatost je uhrančivá. Je v ní nesčíslně tajemství, zároveň však i nesčíslně harmonie a síly, neobyčejné duchovní energie a aktuálnosti. Je synonymem radosti, duchovní pohody, nekonečného štěstí. Jakkoli svatost mnoho vyžaduje, přitahuje lidi jako magnet. Je nadějí na lepší zítřky, na pokoj či harmonii. Světci nejsou záležitostí minulosti, ne, oni jsou vždy aktuální. Jedním z nich je i minoritský kněz sv. Maxmilián Maria Kolbe. Na jeho příkladu můžeme vidět, jakým způsobem v něm dozrávala svatost, která zazářila tak jasným světlem v jednom z nejtemnějších období světových dějin.
Církev a orel společně
Orelská organizace oslavila 110 let a její jednoty stále vedou mládež v křesťanském duchu.
text: Václav Štaud
Při letošní srpnové hostýnské pouti poděkovala katolická sportovní organizace Orel za 110 let svého trvání. S gratulací přišel i olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Tisíce členů Orla se svými rodinami vzpomínaly na roky úspěchů i na křivdy a věznění, které museli snášet během nesvobody.
V nejobyčejnějších věcech vidí Boha
O jedné farnosti, která dokázala překonat nejednotu, aby se spojila v úsilí pečovat o poutníky k Matce Boží.
text: Jitka Navrátilová
Když se před třemi lety na křesťanském satirickém webu Tisíckráte objevila informace, že poutnímu místu v Žarošicích vypršela licence, farníky a poutníky z blízka i z dálky přepadlo zděšení. Ačkoliv se jednalo o vtípek šprýmařů, díky němuž měl zdejší farář otec Josef Pohanka co dělat, aby uklidnil vyvolané obavy, ukázalo to na jednu podstatnou věc. Zdejší poutě jsou hluboce vryty do srdcí i obyčejů věřících a jakékoliv ohrožení zdejší poutní tradice se jich osobně dotýká. Vždyť kdo by chtěl přijít o setkání s Matkou Boží v Žarošicích?
Kolem ruky měla růženec
Kolem ruky měla růženec
75 let od válečného zničení kláštera boromejek na Údolní ulici v Brně
text: Radovan Kojecký
Brněnské pošmourné ráno 20. listopadu 1944 se příliš nelišilo od řady předchozích. Ale už během několika hodin se měl spolu s velikým utrpením lidí ukázat i příklad, jak silná může být láska k Bohu a bližním, láska, zapomínající na vlastní život. Tuto lásku proijevila řeholní sestra boromejka Remigie.
Zázraky otce Pia

Kapucínský řeholník dokázal svou modlitbou změnit i směr dráhy bombardérů.
text: Katka Lachmanová
O svatém Piovi z Pietrelciny (1887–1968) bylo napsáno mnoho životopisných knih – opravdu mnoho, vzhledem k tomu, že jsme vloni oslavili teprve padesát let od jeho smrti. Je to nepochybně jeden z největších světců minulého století, velký mystik a přímluvce před Bohem.
Mým povoláním je Láska!
Povolání bosých karmelitek v církvi je skryté, ale účinné.
text: Sr. Milada Jiřina Burgerová OCD
Sv. Terezii z Lisieux dal Bůh pochopit, že poslání kontemplativních mnišek v rámci mystického těla církve můžeme přirovnat k srdci: jeho „práce“ není navenek viditelná, ale pro život těla je nezbytná.