Slavné poutní místo s mariánskou i svatováclavskou tradicí
text: Václav Štaud
Stará Boleslav prožila ve své historii mnoho mimořádných okamžiků. Například v roce 2009 mezi tisíce účastníků Národní svatováclavské pouti zavítal Svatý otec Benedikt XVI. Modlil se na místě umučení hlavního patrona České země i před milostným obrazem Matky Boží. Ani my, i když jsme nejdříve chtěli Boleslav poznat hlavně jako poutní místo mariánské, nedokážeme je oddělit od tradice svatováclavské.
OBRÁZEK NA HRUDI
Dnešní bazilika se světcovým jménem je chrám původně románský, v době renesance a baroka přestavovaný na základech původního kostelíka sv. Kosmy a Damiána. Stavba, založená v roce 1039 knížetem Břetislavem I., je nejstarším poutním místem v celých Čechách. Nedávno, 28. září 2021, byla po celkové rekonstrukci znovu vysvěcena a otevřena.
Dalším velmi cenným duchovním objektem, hodným návštěvy, je sousední kostel sv. Klimenta, patřící kvůli dochovaným románským nástěnným malbám k nejpřednějším středověkým památkám u nás.
Také raně barokní poutní bazilika Nanebevzetí Panny Marie se svatým Václavem nepřímo souvisí. Byla postavena na místě kostela P. Marie a sv. Jiří z 11. století. Právě tam ukryl podle legendy blahoslavený Podiven po vraždě svatého knížete reliéf Panny Marie s dítětem, který prý Václav nosil na svojí hrudi.
Autorem projektu současného chrámu z roku 1617 je architekt italského původu De Vaccani; o století později, až dozněly muškety třicetileté války, dílo dokončil stavitel Kilián Ignác Dienzenthofer. Na výzdobě se při tom podílely nejvýznamnější české umělecké dílny včetně Matyáše Bernarda Brauna.
MARIA OCHRÁNKYNĚ
První zmínky o mariánských poutích do Boleslavi jsou zachyceny v polovině 16. století, kdy je začali podporovat jezuité z pražské klementinské koleje. V době náboženských sporů, kdy katolíci v Čechách tvořili už asi jen 10 procent obyvatelstva, organizují dva horliví jezuité, P. Colens a P. Cristecius, do Staré Boleslavi velkolepé procesí k záchraně katolické víry a vlasti před protestantismem a poněmčením.
Vzácný reliéf nazývaný Palladium – záštita země České, se pak postupně stává centrem zdejší úcty. Jeho název poprvé použil v písni „Ó klenote české země“ hudebník Adam Michna z Otradovic v roce 1650, při příležitosti převozu zachráněného reliéfu z Vídně do Prahy. Humanitně vzdělaný Michna obrázek přirovnal ke zpodobnění Pallas Atheny, ochránkyně Athén.
Palladium, reliéf ze slitiny mědi a zlata, reprodukující typ tzv. Svatovítské Madony, je malý obrázek, vysoký jen 19 centimetrů. Jako obě baziliky je národní kulturní památkou. Odborníci kladou jeho vznik do 80. let 14. století, čelný historik umění prof. Jan Royt ale přiznává, že přesný původ Palladia je zahalen tajemstvím. Jen předpokládá, že mohlo být součástí výzdoby původního středověkého kostela Panny Marie ve Staré Boleslavi.
Znalci starého umění rádi citují legendy s Palladiem spojované, v nichž významnou roli hrají nejstarší svatí patroni našich zemí. Počínajíc věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, svatou Ludmilou, svatým Václavem a také svatým Janem Nepomuckým, který prý býval aktivním ctitelem Panny Marie Staroboleslavské. Ne náhodou dnes spatřujeme v nikách na průčelí mariánského kostela ve Staré Boleslavi plastiky zemských patronů, kterým mimo jejich osobní atributy vévodí reliéf Palladia.
V ÚCTĚ PANOVNÍKŮ
V pobělohorské době se Stará Boleslav stává centrem mariánského kultu. Roku 1680 vzniká Svatá cesta, po níž bylo podle legendy kdysi vezeno tělo knížete Václava do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Bývala lemována 44 kapličkami s freskovou výmalbou. Vzdálenost mezi nimi prý měla délku Karlova mostu a dodnes jsou některé z nich zachovány.
Město Stará Boleslav při řece Labi přitom nebylo ušetřeno mnoha válečných útrap. Vyhořelo jak od husitů, tak i za dalších válek a nepokojů včetně prusko-rakouské války v roce 1757. Původní staroboleslavský hrad byl pobořen a jeho vojenský úkol převzala pevnost v blízkém Brandýse, v 16. století přestavěná na honosný zámek. Ten byl od časů Rudolfa II. venkovskou rezidencí českých králů. Také proto panovníci Boleslav dobře znali, byli příznivci svatováclavské tradice i propagátory zdejší mariánské úcty. Například popud k výstavbě velikého chrámu vzešel v roce 1613 od Rudolfova bratra císaře Matyáše a jeho manželky Anny.
Za staroboleslavským Palladiem země české sem pak přijížděli císaři Ferdinand III., Leopold I. a Karel VI. Marie Terezie i Ferdinand V. se odtud vypravovali do Prahy ke své královské korunovaci; František I. zde v čase napoleonských válek přijal ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridricha Viléma III. Posledním majitelem brandýského zámku byl císař a král Karel I. Rakouský. V blízkosti Palladia prožil část života a byl i s manželkou Zitou věrným mariánským ctitelem.
VÁCLAV A KAREL
Karel I. umírá ve vyhnanství na ostrově Madeira 1. dubna 1922. Dlouho smiřoval druhé a také sám, přestože musel odejít v pouhých pětatřiceti letech, umírá smířen. V roce 2004 jej pak sv. papež Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným. Padesát let ale nejdříve trvalo přísné prověřování Karlových úmyslů a činů. Než se prokázalo, že jako otec rodiny i jako osoba veřejná „byl mužem velké morální integrity a pevné víry, který vždy hledal to nejlepší pro své národy, a všechny své panovnické činy konal v souladu se sociálním učením církve. Držel se ideálů spravedlnosti a míru a neochvějně směřoval ke svatosti. Byl příkladným křesťanem, manželem, otcem i panovníkem,“ jak doslova uvedl papež při beatifikaci.
Karel I. se stal po sv. Václavu druhým českým panovníkem, které církev zařadila mezi světce. Se svatým Václavem, zakladatelem tradic české státnosti, je blahoslavený Karel přes tisíciletý odstup spjat velkou podobností. Oba žili v těžké době, zemřeli v mladém věku, byli spojeni pokrevními rodovými svazky. I když Přemyslovec Václav vládl na úsvitu našich dějin, zatímco Karel Habsburský se už řadí ke světcům moderní doby, v jejich jednání a službě lidem najdeme mnoho společného.
Karel žil v blízkosti staroboleslavských bazilik od roku 1908 a podle vyprávění pamětníků byl v kraji oblíben. Účastnil se náboženského i společenského života a mluvil dobře česky. Stýkal se s místními lidmi a nezištně jim pomáhal. Po svatbě v listopadu 1911 se k němu připojila princezna Zita Bourbonsko–Parmská. Pozdější císařovna do konce dlouhého života vzpomínala na pobyt v Brandýse jako na dobu společného štěstí.
To trvalo pouze jediný rok, protože pak povinnosti odvedly Karla na vzdálenou Halič. Do Brandýsa a do Staré Boleslavi se ale se Zitou vraceli na každoroční dovolenou. Při poslední návštěvě lidé císařský pár i s korunním princem Ottou viděli v srpnu 1918, krátce před koncem monarchie.
PRAVIDELNÉ AUDIENCE
Blahoslavený český král Karel I. pak do Boleslavi zavítal už jen symbolicky v roce 2011 a zůstal zde v kapli chrámu Nanebevzetí Panny Marie v podobě relikvie.
Lidé v Polabí na oblíbeného panovníka nezapomněli. Od roku 2002 se v Brandýse nad Labem pravidelně na přelomu dubna a května koná vzpomínková „Audience u císaře Karla I.“. Zámek i okolí naplní příznivci posledního krále i společných tradic. Akce je událostí živé historie, jejíž přesah do naší současnosti každoročně dokazuje přítomnost několika tisíc milovníků historie a romantiky. Přijedou i představitelé veřejného života, diplomatického sboru, reprezentanti kulturních a muzejních institucí, armády, církve, vojenských a špitálních řádů, české a evropské historické šlechty s potomky Přemyslovců, představovanými zástupci rodiny Habsburg–Lothringen. Na závěr průvodu do Staré Boleslavi se v chrámu Nanebevzetí Panny Marie vždy slaví slavnostní mše svatá.
XXIV. ročník výroční Modlitební ligy císaře Karla I. v českých zemích se letos uskuteční v sobotu 16. května. Slavnost bude věnována 500. výročí nástupu habsburské dynastie na trůn českých králů.
POZVÁNÍ
Hlavní poutní slavnosti v Boleslavi se konají v blízkosti 15. srpna a 28. září, bližší informace na: www.staraboleslav.com/kontakty/.
Pravidelné bohoslužby v mariánské bazilice jsou v pondělí, středu a v sobotu v 9 hodin, v úterý a v pátek v 18 hodin a v neděli v 9 a v 18 hodin.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie i její ambity jsou pro příchozí (kromě doby bohoslužeb) otevřeny k soukromé modlitbě i prohlídce denně od 10 do 17 hodin. Palladium země české lze zhlédnout (mimo pondělí) po zakoupení vstupenky v Informačním a kulturním centru v Jungmannově ulici, komentované prohlídky s průvodcem pro skupiny nad 10 osob je třeba předem dohodnout na tel.: 312 313 312.
Bazilika sv. Václava je mimo pravidelné bohoslužby přístupná jen s průvodcem, to také zajišťuje jmenované centrum. Bývá tu ale otevřeno západní průčelí, kde lze mříží nahlédnout do interiéru.
QR platba na účet časopisu Immaculata: 7498984001 / 5500.
Objednat
