Mariánská zjevení (2)

Nejstarší známé mariánské zjevení se odehrálo u Zaragozy.

text: P. Štěpán Maria Filip OP | autor je dogmatický teolog

Nejstarším známým mariánským zjevením je zjevení sv. apoštolu Jakubovi u Zaragozy v roce 40. Maria zanechala apoštolovi sloup jako znamení své ochrany, kolem nějž on vybudoval první mariánský chrám na světě, později přetvořený v mohutnou baziliku Panny Marie na Sloupu. Zjevení je dosvědčeno mnoha zázraky. 

ZPRÁVY A LEGENDY

Mariánská zjevení provázejí život Církve od jejího počátku do současnosti. Co se týká období starověku a středověku, zprávy o těchto zjeveních jsou mnohem méně početné, než v novověku a současnosti, ale tato jsou chápána jako něco takřka samozřejmého v životě věřících, zvláště světců.¹ V jejich dávných příbězích se skutečnosti historicky doložené mnohdy mísí s legendárními prvky. Avšak moderní historická věda, méně pozitivistická než v minulých dobách, uznává, že legendy nemusejí být nutně jen něčím vybájeným, ale že svým způsobem také podávají historickou pravdu.

To, co bylo právě řečeno, platí i o nejstarším známém mariánském zjevení, kterým je zjevení v španělské Zaragoze v roce 40. První písemné zmínky o něm máme až ze 7. a 8. století. Pak následují pozdější, rozsáhlejší zprávy. Zvláštní místo mezi nimi zaujímá to, co v 17. století uvádí ctihodná Marie od Ježíše z Agredy ve svém díle Mystické město Boží, které sepsala pod vedením samotné Matky Boží. 

ZJEVENÍ SV. JAKUBOVI

Vyjdeme-li z mimořádného textu Marie z Agredy,² zjevila se Panna Maria sv. apoštolu Jakubovi Staršímu během jeho evangelizačního působení ve Španělsku, aby ho potěšila v jeho souženích. K zjevení došlo v noci 2. ledna roku 40, když se apoštol modlil s učedníky, které obrátil na víru, na břehu řeky Ebro v blízkosti města Caesaraugusty, tj. pozdější Zaragozy. Maria tehdy přišla, respektive byla přenesena anděly z Jeruzaléma ještě před svým nanebevzetím, tedy ve svém smrtelném těle. Jako svědectví svého navštívení mu zanechala pilíř (pilar) čili sloup. Nařídila mu, aby na místě, kde andělé podle jejího pokynu sloup umístili, vybudoval kapli k její cti. Slíbila, že zde bude udělovat velké milosti.

NEJSTARŠÍ MARIÁNSKÝ CHRÁM

Sv. Jakub se svými učedníky splnil Mariin příkaz a kapli vystavěl. Ta byla později přetvořena v románský a gotický chrám a nakonec v současnou barokní baziliku Panny Marie na Sloupu (Nuestra Señora del Pilar). Jedná se o monumentální stavbu se čtyřmi věžemi a s jedenácti kopulemi. 

Srdcem baziliky je „Svatá, andělská a apoštolská kaple“ se zmiňovaným sloupem. Je to mramorový sloup, vysoký jeden metr a sedmdesát centimetrů, na němž stojí socha Panny Marie s Ježíškem. Podle tradice se nachází na původním místě.

Papežové v průběhu věků schválili úctu k Panně Marii na Sloupu a obdařili ji odpustky. Zvláštní zmínku si zaslouží papež Kalixt III., který ve své bule Etsi propheta docente z roku 1456 prohlašuje, že chrám v Zaragoze je nejstarším mariánským kostelem na světě. Odvolává se přitom na tradici a zvláště na nesčetné zázraky, ke kterým na tomto místě došlo.³

DVĚ BOMBY

Tvrzení Kalixta III. ukazuje na to, že výše zmíněný nedostatek historických svědectví je bohatě nahrazen Božím svědectvím mnoha zázraků, které Matka Boží podle svého příslibu na tomto místě koná. Sestra Marie z Agredy tak může později napsat: „V Zaragoze došlo k […] zjevení, které je nezvratné, je oslavováno po celém světě a není možné ho popřít bez toho, že bychom se protivili dobře známému faktu, potvrzenému a dosvědčenému velkými zázraky a tradicí […].“

K starým zázrakům můžeme připojit jeden z novější doby, ze srpna 1936, kdy během španělské občanské války letadlo republikánů svrhlo na baziliku dvě bomby. Ty však nevybuchly a na památku ochrany nejsvětější Panny se uchovávají v bazilice v blízkosti Svaté kaple. 

ZÁZRAK V CALDENĚ

Avšak nejvýznamnější zázrak na přímluvy Matky Boží na Sloupu – „zázrak zázraků“ – se udál v roce 1640 ve španělské obci Calanda. Jeho protagonistou byl mladý muž Juan Miguel Pellicer, kterému amputovali pravou nohu. Po jeho úpěnlivých prosbách k Panně Marii del Pilar se mu noha vrátila. A byla to jeho noha, se svými charakteristickými šrámy. 

Uzdravení bylo zkoumáno odbornou komisí a bylo oficiálně uznáno za zázračné. Samotný španělský král Filip IV. přijal omilostněného mladíka v přítomnosti svého dvora a jeho zázračně uzdravenou nohu políbil.⁴

LODĚ KRYŠTOFA KOLUMBA

Svátek Panny Marie na Sloupu se od středověku slaví dne 12. října. Řízením Boží prozřetelnosti to bylo právě 12. října 1492, kdy tři lodě Kryštofa Kolumba dorazily k tehdy neznámým americkým břehům, tj. kdy došlo k objevení Ameriky. Od roku 1935 se tak 12. říjen slaví jako „Den španělskosti“ (dia de la Hispanidad), tedy jako svátek zemí, které spojuje stejný španělský jazyk a stejná kultura. 

Nuestra Señora del Pilar je tak ochránkyní nejenom Španělska, ale také zemí Latinské Ameriky. Pod její záštitou probíhala evangelizace těchto zemí, jsou v nich vystavěny nespočetné kostely a kaple k její cti (jedna španělská píseň zpívá, že Panna Maria del Pilar „má nejvíce oltářů“) a vlajky uvedených zemí visí v bazilice v Zaragoze naproti Svaté kapli.

SYMBOLIKA SLOUPU

Ještě se musíme zastavit u symboliky sloupu: Podle svědectví Písma svatého (Ex 13,21-22) Hospodin provázel a ochraňoval svůj vyvolený izraelský lid během jeho putování po poušti v oblakovém sloupě během dne a v ohnivém sloupě během noci. Jak řekne sv. Jan Pavel II. při své návštěvě Zaragozy v roce 1982, také „my máme jako vůdce sloup, který doprovází nový Izrael, Církev, při jejím putování do zaslíbené země, kterým je Kristus Pán“. A můžeme říci, že i Maria je tímto sloupem, protože nám ukazuje na Krista a vede nás k němu. Jako sloup nese budovu a je něčím pevným a solidním, tak důvěra v přímluvu a ochranu nejsvětější Panny poskytuje Církvi a jejím dětem bezpečné útočiště a jistotu víry, že „pekelné mocnosti ji nepřemohou“ (Mt 16,18).

Ukončeme naši úvahu o Panně Marii del Pilar modlitbou, která často zaznívá v Zaragoze: „Požehnána a pochválena budiž hodina, v níž nejsvětější Panna Maria přišla ve svém smrtelném těle do Zaragozy!“ 

1. Srov. BENEŠ, Albert Josef. Soukromá zjevení v současné teologické literatuře. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003, s. 131. ↩︎
2. Srov. Mystické město Boží IV: Korunování. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2016, č. 347–360: s. 231–239. ↩︎
3. Srov. PELLICCIARI, Angela. Una storia unica: Da Saragozza a Guadalupe. Siena: Cantagalli, 2019, s. 7–9. ↩︎
4. Mystické město Boží IV, č. 322: s. 215. ↩︎

PROSÍME, PODPOŘTE NÁS

Milí čtenáři, časopis Immaculata je hrazen pouze z dobrovolných příspěvků čtenářů. Svým darem se podílíte na šíření duchovních hodnot v našem národě. Děkujeme Vám.

QR platba na účet časopisu Immaculata: 7498984001 / 5500.

Objednat