Vážení čtenáři,
milí rytíři Neposkvrněné,
zdravíme Vás z redakce Immaculaty a přejeme Vám pokoj a dobro. V tomto čísle pokračujeme v tématu života, a to z pohledu přípravy na věčný život, především přípravy na ten kritický bod přechodu z dočasnosti do věčnosti – okamžik smrti.
Nabízí se tady otázka: Je po smrti vůbec něco? Materialisté nám říkají, že potom už nic není. Takže je třeba podle nich teď „urvat“ ze současného života co největší díl a maximálně si ho užít. Avšak my věříme tomu, co nám říká Pán Ježíš, že lidská duše je nesmrtelná a že po dočasné smrti vstaneme buď k radostnému životu v plnosti s Bohem, anebo k životu bez Boha, což se rovná věčnému zavržení, tedy věčnému smutku. Jistě známe Ježíšova slova: „Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?“ (Mt 16,26). Ano, i ty největší radosti tohoto světa pominou a stanou se nicotným stínem tváří tvář věčnému smutku pekelného zavržení. A naopak věčná radost u Boha nám nekonečně vynahradí všechny útrapy tohoto dočasného života, když je prožíváme ve věrnosti Bohu.
Milí čtenáři, Bůh nám chce dát věčnou blaženost – nebe, ale žádá od nás naše rozhodnutí přijmout Boží cestu. Přeji Vám všem dostatek odvahy přijmout ji, abychom se nakonec mohli všichni radovat v nebeské radosti v blízkosti Pána Ježíše a Panny Marie.
br. Bohdan Heczko OFMConv
šéfredaktor Immaculaty
Přehled čísla – Nenechte si ujít!
Letos se na stránkách Immaculaty věnujeme tématu život v různých jeho aspektech. V tomto čísle pokračujeme v tématu života, a to z pohledu přípravy na věčný život, především přípravy na ten kritický bod přechodu z dočasnosti do věčnosti – okamžik smrti. Připravili jsme pro Vás krátký přehled.
Vzkříšení k životu a vzkříšení k odsouzení
Víra ve věčný život se rozvíjela postupně. Starozákonní člověk věřil v existenci šeólu, krajiny stínů. Představa vzkříšení k novému životu se objevuje poprvé v novější starozákonní knize Daniel. My jako křesťané již můžeme věřit, že naše naděje na věčný život se plně realizuje v Kristu. Více si přečtěte v článku P. Jaroslava Brože na straně 6.
(Foto: 28504757 © Annems | Dreamstime.com)
Ars moriendi
Člověk minulých staletí měl smrt mnohem více na očích. Lidé doprovázeli své umírající do posledního okamžiku. V moderní době došlo bohužel k určitému vytěsnění smrti ze života společnosti. Jako křesťané bychom ovšem měli každodenně jednat s vidinou vlastní konečnosti, abychom nezapomínali na to, co je skutečně důležité a má smysl i prizmatem věčnosti. Dočtěte se více v článku P. Petra Soukala na straně 10.
(Foto: vimark | designstack)
Jak mluvit s dětmi o smrti
Smrt je přirozená součást života, jistě je zdravé se nebát o smrti mluvit také s dětmi. Děti se často sami ptají, i dětem lze vysvětlit, že po smrti dochází k oddělení duše od těla, že tělo se rozpadá, ale duše žije dále. Více v článku dr. Ilony Burdové na straně 12.
(Foto: 601317346 © t.tomsickova | depositphotos.com)
Fatima stále aktuální
Málokteré mariánské zjevení je tak prorocké jako zjevení třem dětem v portugalské Fatimě v roce 1917. Panna Maria tam předpověděla příchod další světové války, pokud se lidé neobrátí. Speciálně však varovala před Ruskem. Po zasvěcení Ruska Janem Pavlem II. sice došlo k rozpadu Sovětského impéria, současné Rusko však stále plně obrácené není. Více v článku P. Štěpána Maria Filipa OP na straně 20.
(Foto: archiv)
Wimbledonská finalistka
Boží cesty jsou různorodé, a tak se může stát, že i veleúspěšná tenistka se nakonec stane řeholnicí. O finalistce Wimbledonu roku 1983 Andrei Jaegerové si přečtete v článku o. Vladimíra Hubálovského OFMConv na straně 26.
(Foto: wNew York Daily News / WENN)
DÁLE BY VÁS MOHLO ZAJÍMAT
Gregoriánské mše svaté za duše v očistci
Znali jste tradici gregoriánských mší svatých, čili posloupnosti třiceti mší svatých postupně sloužených za spásu duše zemřelého? Tato tradice sahá až k papeži Řehoři Velikému (540 – 604). Dozvíte se více v článku P. Martina Weisse na straně 17.
Pobožnosti svaté Brigity
Katolická tradice je velmi bohatá. Pobožnosti svaté Brigity, veliké mystičky 14. století, patří mezi ty méně známé. Přísliby této pobožnosti jsou skutečně fascinující. Více si přečtěte v článku dr. Burdové na straně 18.
Růžencová slavnost
Obraz pojmenovaný “Růžencová slavnost” vznikl rukou Albrechta Dürera v roce 1506 a patří mezi nejvýznamnější díla uložené v pražské Národní galerii. O tomto obrazu píše historik umění Jan Royt na straně 24.
Církevní koncily (5)
V dnešním díle rubriky se dr. Radomír Malý věnuje efezskému a chalcedonskému koncilu, které řešily otázku podstaty spasitele Ježíše Krista. Výsledkem těchto koncilů je jasná nauka o tom, že Ježíš byl plně Bohem i člověkem. Více na straně 34.
Toto a ještě další články najdete v tomto čísle Immaculaty (č.186 – 2023/5).
Objednejte si tištěné vydání – rádi Vám je za dobrovolný příspěvek obratem zašleme. Naše náklady za jeden výtisk jsou 40 Kč.