Milí čtenáři a rytíři Neposkvrněné, zdravíme Vás a zveme ke slavení pobožnosti prvních sobot – červencová první sobota bude 5.7.2025. Tentokrát rozjímáme čtvrté tajemství slavného růžence: Nanebevzetí Panny Marie.
Pojďme spolu potěšit Mariino Neposkvrněné Srdce, přinesme smír za hříchy proti Ní a vyprošujme obrácení pro ubohé hříšníky. Děkujeme Vám.
- Informace k prvním sobotám najdete na tomto odkazu.
- Modlitbu růžence se můžete s námi virtuálně pomodlit zde.
Přihlaste se k odběru rozjímání k prvním sobotám
Pokud byste chtěli pravidelně dostávat email s připraveným rozjímáním, zaregistrujte svůj email do newsletteru. Mail bude chodit jednou měsíčně.
Text rozjímání na první sobotu v lednu
Nanebevzetí Panny Marie (text si můžete také poslechnout)
Rozjímání na první sobotu (červenec 2025)
Nanebevzetí Panny Marie
P. Sławomir Kunka
Panno Maria, přicházíme k Tobě a chceme odpovědět na tvou výzvu ke konání pobožnosti prvních sobot. Chceme dnes přinést smír za hříchy proti Tvému Neposkvrněnému Srdci, jak si to přeje Ježíš – Tvůj Syn, aby jeho Matka byla více známá a více milována. S tímto úmyslem chceme strávit s Tebou, naše milovaná Matko, také těchto 15 minut rozjímání.
Když se člověk dívá na nebe a myslí na vzdálené hvězdy a na nekonečné prostory, uvědomuje si svou vlastní maličkost. Co je vlastně nebe? Pro věřící je to Tvůj domov, tam jsi byla přijata po ukončení svého pozemského života. Tam přebýváš s duší i oslaveným tělem. Tam je také naše vlast, náš domov. Tam, kde je Matka, tam máme vždy blízko.
Maria, chceme se zastavit u tajemství tvého nanebevzetí. Vždyť jsi byla vyvýšena do slávy Trojjediným Bohem, jehož jsi byla a zůstáváš nejvěrnější služebnicí. Dopřej nám spolu s Tebou zakusit sladkost poslušnosti, která nakonec vede k věčnému štěstí v nebi!
V „Antifoně Oficia o Neposkvrněném početí“ se o Tobě zpívá: „Sám ji stvořil v Duchu Svatém a povýšil ji nade všechna svá díla.“
Tvé Srdce, ó Neposkvrněná, vždy zrcadlilo původní a věčný Boží záměr s celým tvorstvem, s každým člověkem i andělem. Tvůj pozemský život, jeho završení i vše co následovalo, ukazují Boží dobrotu a nekonečnou lásku ke každému z nás. Vždyť Ty, ó Královno Nanebevzatá, jsi naše Matka a průvodkyně do nebe!
Církev vždy s velkou úctou a odvahou hájila důstojnost každého lidského života. Zvláště v naší době, kdy je lidský život tak ohrožen, stojí za to si připomenout ty nejmenší zmařené životy dětí: našich dcer, synů, bratrů a sester, vnuček a vnuků, kteří žili velmi krátce, protože zemřeli dříve, než se narodili. Nestihli jsme je ani poznat. Nebylo nám dopřáno radovat se z jejich úsměvu, z jejich vděčného pohledu, ani slyšet jejich zpěv. Možná jsme jim ani nestihli dát jméno, protože jsme se nedozvěděli ani jejich pohlaví. Svěřujeme je tobě, Matko všech Božích dětí. Ty je dobře znáš a obklopuješ je svou mateřskou láskou. Ty je znáš jménem a vidíš je v rukou milosrdného Otce v nebi. I tyto zmizelé děti, které zemřely předčasně, nás svou smrtí učí, že nebe je blíž, než si možná myslíme. Naše slzy to jen potvrzují a velká touha a křesťanská naděje na shledání celé rodiny v Otcově domě neustále zkracují vzdálenost mezi nebem a zemí.
Pozemská matka a otec by měli svým milovaným dětem ukazovat rysy Boží tváře, vždyť Bůh miluje ještě více než ta nejněžnější matka a silněji než ten nejlepší otec. Nelze oddělovat lidské záležitosti od ženského génia, kterým je schopnost předávat a uchovávat život. Každé mateřství je také velkým tajemstvím Boha Otce. Co teprve říci o Tvém božském mateřství, nejsvětější Panno z Nazareta? Jak vůbec vyjádřit toto tajemství Tvého života? Maria, Ty jsi Matkou Boží! Skutečnou Matkou pravého Boha!
Ó Neposkvrněná, k tajemství tvé osoby a svatého života patří také tvá smrt – jako nejvyšší a naprosté odevzdání se Bohu – a také Tvé slavné Nanebevzetí. Je čas znovu připomenout a světu hlásat, že naše Matka byla povýšena do nebeské slávy. Současný člověk to velmi potřebuje, i když si to sám často neuvědomuje. Vždyť tolik našich myšlenek zůstává připoutaných k zemi, plazí se po ní. Proto je v nás roste tolik neklidu ohledně budoucnosti a ochromujícího strachu z toho, co zítra přijde. Potřebujeme útěchu a povzbuzení, které nám přináší povznesení tebe, naší nejněžnější Matky, ke slávě nebes, ke slávě tvého Syna. V nebi jsou vaše Srdce spojena jakoby v jedno Srdce! Spojuje vás láska v Duchu svatém a poslušnost věčnému Otci.
Skrze tebe, nejsvětější Maria, se nebe stává ještě více naší vlastí. Je to dům nebeského Otce, kde nám Kristus připravil místo. Tam na nás čekáš. Jsi celá svatá, celá patříš Bohu. Tak tomu bylo za tvého pozemského života, a tak je tomu i nyní. Církev o tobě prohlašuje: „Neposkvrněná Bohorodička, vždy Panna Maria, byla na konci svého pozemského života s tělem i duší vzata do nebeské slávy,“ jak učil papež Pius XII. To je dogma víry, svatá pravda, jejíž vyznání posiluje naši jednotu. Je to také potvrzení naší naděje, neboť i my po námahách a zápasech tohoto pozemského života toužíme po štěstí. A koneckonců, kde je Matka, tam jsou i děti.
Jak velmi si přeješ, Matko, abys mohla ve slávě nebe shromáždit nás všechny – ze všech národů, všech věků a koutů světa. I já si to velmi přeji, Matko, aby náš Bůh mohl být konečně „vším ve všech“, jak je Jeho věčný plán a Otcovské přání.
Tak jako Tvůj celý život, Maria, byl cele zasvěcen Bohu a byl výrazem služby Kristu, tak i Tvé slavné Nanebevzetí je neoddělitelně spojeno s vítězstvím Vykupitele nad zlem, hříchem a smrtí. Matko našeho Pána, celý tvůj život byl neustálým směřováním „k Bohu v duchu Magnificat“, jak napsal Benedikt XVI. Nauč nás, slavná Matko, žít v duchu chvály a oslavování Boha, který stále koná „velké věci“.
Správně o tobě, Neposkvrněná, zaznamenala italská mystička Maria Valtorta:
„Už jen pohled na ni učí kráse čistoty, modlitby a ticha. Tři velké hodnoty, které se tak málo a často špatně žijí… Maria – i beze slov – mi předává ještě další poučení: mám v každém, dokonce i v nepřátelích, vidět Její děti. Ona dala svého Syna i za ně a přijala je za své děti stejně jako nás. Dala mi pochopit, že dívat se na ně s nenávistí znamená zarmucovat Ji a ztrácet podobnost s Ní. Ona totiž hledí s láskyplným soucitem i na ty, kdo křižují Jejího Syna a probodávají Její Neposkvrněné Srdce.“
Maria, Nanebevzatá, pomoz mi hledět na tento svět a na lidi tak, jak je vidíš Ty, ve světle nebeské slávy. Už zde na zemi jsi dokázala milovat láskou, která Tě připodobňovala k Bohu Otci, jenž v každém člověku vidí své milované dítě.
Maria, chci nosit Ježíše ve svém srdci a tím Tě těšit. Otče, neotálej s tím, abys nám ukázal své milosrdenství, a ať se zjeví úmysly mnoha srdcí.
V knize Zjevení svatého Jana čteme:
„Boží chrám v nebi se otevřel a ukázala se v něm archa jeho úmluvy; a nastalo blýskání, ozvaly se hlasy a hromy, nastalo zemětřesení a spadlo velké krupobití. Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. Byla v jiném stavu a křičela v bolestech a v mukách před porodem.“ (Zj 11,19 – 12,2).
Církev právem v liturgii a teologii vztahuje tento popis na tebe, neboť jedině ty jsi porodila Syna, „toho, který má vládnout všem národům železným prutem. Avšak její dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho trůnu“ (Zj 12,5).
V této apokalyptické Ženě vidíme také symbol církve, který je v naší době ještě zřetelnější: „Žena pak uprchla na poušť, kde měla místo připravené od Boha, aby tam byla živena tisíc dvě stě šedesát dní“ (Zj 12,6). Kdysi Egypt poskytl Panně a jejímu Dítěti útočiště a s nimi byl ten, který – jak řekl anděl Páně ve snu „vzal svou manželku k sobě“ (Mt 1,24). Dnes církev, která se snaží uchránit Krista v Eucharistii, v plném hlásání evangelia a moci kříže, odchází na „poušť“ vedená milovanými učedníky Páně, kteří – jako Jan pod křížem – uslyšeli: „Hle, tvá Matka“ a vzali Neposkvrněnou Matku ‚k sobě‘.
Naše Matko, naplňují se Tvá slova: „Od nynějška mě budou blahoslavit všechna pokolení, neboť veliké věci mi učinil ten, který je mocný. Svaté je jeho jméno“ (Lk 1,48-49). A opravdu se tak děje, Maria, i skrze toto naše rozjímání. Chvalme Trojjediného Boha! On nám ve světle víry dává poznat, že pro nás „se otevřel chrám Boží v nebi“ a že „se v Jeho chrámu ukázala archa Jeho smlouvy“ (Zj 11,19).
Její jméno je MARIA!
Amen.
Ave Maria.
Děkujeme Otcům Pallotinům a za zpřístupnění textů rozjímání.
