Sv. Maxmilián mluví k mladým lidem – fiktivní příběh
text: s. Maxmiliána Bendová OSF
Samuel, kamarád Justýny a Celestýna, vede skauty. Má v oddíle jednoho menšího kluka Kubu, který často mluví sprostě a lže. Později mu to bývá líto, ale Samovi řekl, že si nemůže pomoct. Sam si o něj dělá starosti. Má pochybnosti, zda jeho chování nesouvisí s něčím vážným, co se děje u něj doma. A tak Kubovi navrhl, že by mohli společně napsat sv. Maxmiliánovi. Kubovi to nejdřív přišlo divné, psát někomu, kdo dávno zemřel, ale Sam mu vysvětlil, že si tak píšou už delší dobu a že Maxmilián má dobré nápady.
Dobrý den, tady Kuba, dostal jsem na Vás kontakt od Samuela.
Ahoj Kubo, zdravím tě. Samuela znám dobře, co se děje?
No, mám takový problém. Prostě často lžu, hlavně, když něco provedu.
A proč lžeš, Kubo?
Protože se bojím, že budu potrestaný 🥺.
Tak to ti docela rozumím.
Fakt? Ty jsi taky lhal?
Jako malý kluk, protože jsem se bál mámy. Byla hodně přísná a vzala někdy rákosku, i když jsem jenom přišel s ostatními pozdě.
A cos vlastně provedl?
Bez dovolení jsem si koupil u sousedů vajíčko od kvočny, abych měl svoje vlastní kuřátko. Hrozně jsem po něm toužil.
A co se pak stalo?
Máma se to dozvěděla a vzala na mě rákosku 😒. S výčitkou se pořád ptala, co ze mě jen bude. Ta otázka mě bolela ještě víc.
Někdy přemýšlím, že bych utekl. Zatím jsem to neudělal, ale víš,… občas se opravdu bojím. Třeba když táta mlátí staršího bráchu. Vidím to, mám strach a nejradši bych někam zmizel. Nevím, co mám dělat.
A tebe doma mlátí, Kubíku?
Ne, zatím ne.
A co tvoje maminka, ví o tom? 🤔
Bojím se jí to říct. Ale asi o tom ví, protože jsem viděl jednou, jak táta mlátí i ji. 🥺 Hrozně bojím, že když něco provedu, táta mě taky zmlátí, a navíc prostě nechci, aby maminka měla starosti… 😒 Proto jsem se naučil lhát a občas už lžu, i když nechci.
Kubíku, díky za důvěru. Nejsi špatný kluk, když lžeš za takových podmínek. To je pochopitelné. Podívej, není v pořádku, že někoho váš táta mlátí. Řekni o tom mamince, nebo někomu, komu důvěřuješ, nebuď s tím sám.
Bojím se to takhle říct, co když se všechno ještě zhorší?
Kubo, poslouchej mě dobře, to, že se bojíš, je pochopitelné. Ale za to, že někdo někomu doma ubližuje, nemůžeš ty. Násilí nepatří do žádné rodiny.
To jsem rád, že to slyším, já si někdy říkám, že za všechno můžu já… a že kdybych byl hodnější, nezlobil bych, všechno by bylo jinak😒.
Kubo, něco ti poradím. Můžeš klidně zavolat i na Linku bezpečí číslo 116 111. Společně s maminkou, nebo i bez ní. Dobře ti poradí a pak se to pomalu bude lepšit. Ta linka je zdarma, můžeš volat anonymně a funguje 24 hodin denně.
A co mám dělat, když mám někdy chuť z domova utéct?
Víš, Kubo, když mě maminka rákoskou „cvičila“, věděl jsem, že mě má ráda, že to myslí se mnou dobře. Já jsem tehdy zmizel do kostela, protože jsem potřeboval zpracovat tu výčitku: „Co ze mne bude?“ Tam jsem mohl být chvíli v tichu a svěřit všechno nebeské mamince Panně Marii. Ta mě chápala 🤗. Pak jsem se vrátil domů klidnější. Ale pro dítě není dobré ani bezpečné utíkat pryč. Když je ti těžko nebo se bojíš, vyhledej raději místo, kde jsou lidé a kde je bezpečno, a obrať se na někoho dospělého, komu můžeš věřit.
A já jsem rád, že jsem se mohl svěřit tobě. Cítím, že už se tolik nebojím. 🙂 Snad se i táta uklidní, vždyť někdy je opravdu skvělý… ale někdy zase přímo děsný…
Kubo, když by ses někdy cítil opravdu v nebezpečí, můžeš taky zavolat rovnou 158 nebo 112. Modlím se, aby se to nemuselo stát. Ale když bys byl opravdu v nebezpečí, je správné pomoc zavolat. To není neúcta k rodičům, ale ochrana života a bezpečí.
Maxmiliáne, prosím tě, a můžu se ozvat i tobě? 🙂 Když mě něco bude trápit? Bojím se být na ty věci sám.
Kubo, já budu moc rád. A taky ti chci říct, že ty nejsi na věci sám. Je tu i Samuel, tvůj vedoucí… Jsou tu i další dospělí, a pak Bůh o tobě ví. Není daleko, řekl mi o tobě. Modlím se za tebe a držím ti z nebe palce. Jsi statečný kluk. 🙏👍
QR platba na účet časopisu Immaculata: 7498984001 / 5500.
Objednat
