Milí čtenáři a rytíři Neposkvrněné, zdravíme Vás a zveme ke slavení pobožnosti prvních sobot – březnová první sobota bude 1.3.2025. Tentokrát rozjímáme druhé tajemství bolestného růžence: Bičování Pána Ježíše.
- Informace k prvním sobotám najdete na tomto odkazu.
- Modlitbu růžence se můžete s námi virtuálně pomodlit zde.
Přihlaste se k odběru rozjímání k prvním sobotám
Pokud byste chtěli pravidelně dostávat email s připraveným rozjímáním, zaregistrujte svůj email do newsletteru. Mail bude chodit jednou měsíčně.
Text rozjímání na první sobotu v lednu
Bičování Pána Ježíše (text si můžete také poslechnout)
Rozjímání na první sobotu (březen 2025)
Bičování Pána Ježíše
P. Sławomir Kunka
Maria, přicházím k tobě o této první sobotě a chci přinést smír za hříchy Tvému Neposkvrněnému Srdci. Na tvou výzvu se s tebou, má Matko, ujímám rozjímání o bolestném tajemství bičování tvého Syna, našeho Pána. Matko, pomoz mi a dovol mi proniknout do bolesti tvého Srdce, neboť tě chci potěšit a zmírnit tvou mateřskou úzkost. Ty mě v mých těžkých chvílích vždy provázíš s takovou něhou a péčí. Ty jsi mě nikdy neopustila. Vždy si přeješ být naším útočištěm a vést nás k Bohu.
Matko Boží, služebnice Páně! Chápu, že hřích lze smazat pouze obětí. Otcovo milosrdenství nespočívá v tom, že se hřích srovná s dobrem, smrt se životem, démoni s anděly, ale tím, že se připojíme k oběti Božího Syna, který umírá na kříži, zmučený a opovrhovaný.
V křesťanských písních často zpíváme, že „Chceme Bohu dát všechno a žít jen pro Něho, že Ho chceme milovat a být mu vždy věrní.“ Není těžké zpívat takový text během přinášení darů při mši svaté, ale jak těžké je dát Bohu všechno v běžném životě! Není nic tak snadného, jako odříkávat podobná slova, a nic tak obtížného, jako podle nich žít. Maria, nejněžnější Matko, ty mě můžeš naučit obětovat Bohu celý svůj život. Všechno, co máme, jsme obdrželi od Něho, ale odkud se v mém srdci bere ta připoutanost a strach, abych nic neztratil, abych si všechno nechal pro sebe? Veď mě, Maria, tímto rozjímáním o bičování tvého Syna, abych se i já dokázal osvobodit od pout žádostivosti, připoutanosti a toho, co mě od tvého Syna vzdaluje a zotročuje.
Svatý Matouš popisuje přípravu na poslední oběť Božího Syna velmi jednoduše a konkrétně. Šetří slovy, popisy, úvahami. Ó Matko, jak stručně lze vyjádřit, tak dlouhou cestu lidského utrpení, nevýslovné bolesti, rozechvění a ponížení. Evangelista, když popisuje průběh nespravedlivého soudu tvého nevinného Syna, zaznamenává:
Pilát viděl, že tím ničeho nedosáhl, ba naopak, že bouře stále vzrůstá. Dal si tedy přinést vodu, před očima lidu si umyl ruce a řekl: „Nemám vinu na krvi tohoto člověka. To je vaše věc.“ Všechen lid odpověděl: „Jeho krev ať padne na nás a na naše děti!“ Tu jim propustil Barabáše, Ježíše pak dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován. Vladařovi vojáci vzali Ježíše do vládní budovy a svolali k němu celou četu.
(Mt 27,24-27)
Jedno rozhodnutí nespravedlivého soudce a takové následky pro člověka. Tolik bolesti, nespravedlnosti a utrpení pro všechny, kdo znají a milují Odsouzeného.
Ó Neposkvrněná, dcero svého lidu, slova, která křičel poštvaný a k nenávisti podněcovaný dav: „Jeho krev na nás a na naše děti“, ti způsobila nevýslovnou bolest. Ubozí lidé, zdalipak vědí, co chtějí. Tato slova neutichla ani v naší době. Různé průvody a demonstrace, plné agrese, modloslužby, nečistoty… copak se v nich neozývá toto volání? Maria, umlč svou pokorou výkřiky demonstrujících žen a mužů, kteří nevědí, co požadují. Matko milosrdenství, kéž tvé „fiat“ zvítězí nad výkřiky nešťastníků, kteří požadují smrt nevinných a v důsledku tím přispívají k odsouzení tvého Syna, k jeho zbičování a potupné smrti. Matko, tvé milosrdenství na nás a na naše děti, na nás a na všechny Barabáše minulých, současných i budoucích časů!
Každý hřích způsobuje ránu hříšníkovi i jeho blízkým. Je také příčinou Božího utrpení, pociťovaného ve Spasitelově Srdci. Je možné zranit dítě, aniž bychom zranili matku? Ano, zdá se, že je to možné. Když syn zemře ve válce, matka, aniž by o tom věděla, stále žije pokojně, i když už možná něco cítí ve svém srdci. Ale když je matka spojena s dítětem – v době, když jsou ještě jedno tělo, když je nosí pod svým srdcem – je možné ublížit dítěti, aniž by to ublížilo matce? To už možné není! A jak je to s bičovaným Ježíšem? Maria, Ty jsi určitě cítila údery biče, vždyť jsi byla spojena s ním srdcem i duší.
Matko, skrytá mučednice, Matko duchovně bičovaných!
Po devět měsíců rostlo pod Tvým panenským Srdcem Dítě Ježíš. Z lásky věčného Otce se v Tvém těle skrze Ducha Svatého utvářelo Tělo našeho Spasitele. Živila jsi Ho svou láskou, svým důvěryplným setrváváním v poslušnosti Bohu. Každé hnutí tvého Neposkvrněného Srdce, každá myšlenka, každá touha, tolik dobrá a čistá, živila a umožňovala růst Srdci a duši tohoto Božského Dítěte. Nyní ti byl Ježíš vzat, souhlasila jsi s tím od okamžiku jeho Božského početí. Věděla jsi, že Ten, kterého nosilo tvé přečisté lůno, je určen k tomu, aby se stal výkupným za naši spásu. Nyní Ho vidíš zbroceného krví.
Matko, statečná Ženo a zdroji naděje pro hříšníky! Jakou bolest nyní prožíváš! Skutečně, je to umírání bez možnosti zemřít…
Ó Panno, Převzácná Ovečko, slyšíš svištění bičů, které trhají posvátné tělo Tvého Syna. Údery jsou silné, rytmické. Ukrutní kati se střídají, aby si odpočinuli. Ale Ježíš, pokorný a nejčistší Beránek, může sdílet svou bolest jen s tebou. Jeho Tělo je z Tvého Těla, Jeho Krev je z Tvé Krve. Matka a Syn, Ovečka a Beránek, sjednoceni v poslušnosti Otci.
Ježíšovo tělo je plné ran. Rozpraskaná kůže na mnoha místech jen tak tak zakrývá vnitřnosti. Krev vytéká z nesčetných ran. Když na to myslím, trpím, chci trpět. Vždyť Ježíš se za mě vydal k bičování, a nakonec k ukřižování. Jak velké muselo být tvé utrpení, ó Matko Kristova! Stála jsi uprostřed zástupu, který se účastnil hlasování o tom, koho z odsouzených propustit: Barabáše nebo Ježíše? Každé Pilátovo slovo, výkřiky židovských starších a nadávky z davu zraňovaly tvé Neposkvrněné Srdce, které bude krvácet až do konce světa, až do osvobození posledního Barabáše.
Piláte, umytí rukou nestačí k ospravedlnění viny těch, co jsou lhostejní, byť vlivní! Obavy o vlastní prestiž, o vlastní pohodlí tě oloupily o schopnost stát v pravdě! Tvůj soud nemá žádanou váhu! Odsoudil jsi Spravedlivého. Vrať se k Němu, jen On tě může ospravedlnit! Maria, pomoz všem Pilátům dnešní doby, kteří se bojí ztráty svého postavení, uznání a přízně ze strany svých chlebodárců.
Barabáši, díky Ježíši jsi byl osvobozen, ale bez něj nadále zůstáváš otrokem svých hříchů, vin a trestů! Barabáši, hledej Ježíše a nalezneš pravou svobodu. Jeho smrt sejme z tebe okovy, které svět nevidí. Budeš spasen, budeš mít šťastný věčný život… Hledej Ježíše!
Maria, Matko odsouzeného Syna, pomoz dnešním Barabášům najít pravou svobodu v síle Spasitelova kříže a v obmytí jeho nejdražší krví!
Svatá sestra Faustyna Kowalská nám sděluje své vidění:
„Viděla jsem Pána Ježíše přivázaného ke kůlu, svlečeného z šatů, a ihned následovalo bičování. Viděla jsem čtyři muže, kteří se střídali, aby důtkami bičovali Pána. Srdce se mi zastavovalo, když jsem se dívala na toto utrpení; pak mi Pán řekl tato slova: „Trpím mnohem větší bolestí, než jakou vidíš.“ A Ježíš mi dal poznat, za jaké hříchy se nechal bičovat. Jsou to hříchy proti čistotě.“
(D 445)
Jakým hlubokým tajemstvím až do konce světa zůstane, ó Matko bolestná, utrpení tvého Syna. Kdo může pochopit, co jsi musela vytrpět ve své neposkvrněném Srdci, čistém a nevinném, když před tvýma očima zběsilá agrese zvrácených mučitelů způsobila, že Tělo tvého Syna bylo roztrháváno. Tělo z Tvého Těla, Krev z Tvé Krve. Ó věrná Matko, nejněžnější ze všech matek, zachraň nás ponořením do Krve svého Syna. Pak nás satanova zloba, duch lži, nečistoty a pomsty nepostihne. Ponořeni do oceánu Božího milosrdenství zůstaneme svobodní a v bezpečí.
Krvi Kristova, vytrysklá při bičování, buď naší spásou!
Krvi Kristova, prolitá na kříži, buď naší spásou!
Krvi Kristova, ceno naší spásy, buď naší spásou!
Amen.
Děkujeme Otcům Pallotinům a za zpřístupnění textů rozjímání.
