Dva učedníci se několik dní po Ježíšově smrti vydali na cestu do Emauz. Po cestě potkali neznámého pocestného, s nímž hovořili a nakonec ho pozvali na večeři. V okamžiku, kdy žehnal a lámal chléb, poznali v pocestném samotného zmrtvýchvstalého Ježíše.
Na výše uvedeném obrazu podle interpretace malíře Bossana učedníci stále pochybují, že vidí Ježíše. Nedívají se na něho, ale na sebe navzájem, jako by probírali své pochybnosti o tom, co vidí. Skeptičtější se zdá být učedník z pravé strany. Obrací se zády ke Spasiteli a gestem ruky jako by zadržoval svého druha před příliš optimistickými závěry.
Postoj učedníků umocňují krajní postavy obrazu – hospodského a obsluhujícího chlapce. Oba dva nejenže nevidí Ježíše ani problém, který učedníci řeší, ale dokonce se o to vůbec nezajímají. Umělec jejich postoj parodicky znázornil tím, že u nich namaloval kočku a psa. Zvířata se chovají stejně jako jejich páni – k problému hostů jsou zcela lhostejná.
Zmrtvýchvstalý Ježíš se zatím dívá na nás a dává zřetelná znamení, která nám dovolují ho poznat. Prsty jeho pravé ruky tvoří řecké písmeno X, což je první písmeno slova Χριςτος (Kristus). Jeho hůl je zde znázorněná jako královské žezlo a nad postavou Spasitele se nachází baldachýn, jaké bývají nad královským trůnem. Nyní záleží na nás, zda zůstaneme pochybovační či lhostejní, anebo tato znamení zachytíme a přijmeme.
(Immaculata č. 154)
