Milí čtenáři a rytíři Neposkvrněné, zdravíme Vás a zveme ke slavení pobožnosti prvních sobot – prosincová první sobota bude 7.12.2024. Tentokrát rozjímáme první tajemství radostného růžence: Zvěstování Panně Marii.
- Informace k prvním sobotám najdete na tomto odkazu.
- Modlitbu růžence se můžete s námi virtuálně pomodlit zde.
Přihlaste se k odběru rozjímání k prvním sobotám
Pokud byste chtěli pravidelně dostávat email s připraveným rozjímáním, zaregistrujte svůj email do newsletteru. Mail bude chodit jednou měsíčně.
Text rozjímání na první sobotu v prosinci
Zvěstování Panně Marii (text si můžete také poslechnout)
Text rozjímání ke stažení ve formátu PDF.
Rozjímání na první sobotu (prosinec 2024)
Zvěstování Panně Marii
P. Marcin Sobiech
Maria, má Matko, děkuji ti, že i tuto první sobotu mohu alespoň trochu potěšit tvé trpící Srdce tím, že setrvám v rozjímání nad událostmi z Tvého života a života Pána Ježíše. Prosím o milost soustředit se a ztišit své srdce. Pomoz mi opustit vlastní starosti a strávit tento čas v Boží přítomnosti. Duchu Svatý, inspiruj mě. Lásko Boží, pohlť mě. Veď mě po pravé cestě. Maria, má Matko, shlédni na mě, s Ježíšem mi požehnej. Ode všeho zlého, ode všech bludů, od všeho nebezpečí mě ochraňuj.
Jak výjimečný den to pro tebe musel být, Maria, den, který zcela změnil tvůj život. Svatý Lukáš podrobně popisuje okamžik Zvěstování a musela jsi to být ty, kdo mu to vyprávěl, protože jak by mohl znát tolik podrobností o tomto setkání, které se odehrálo v tichu nazaretského domu.
V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám!“
Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní! Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“ Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ A anděl od ní odešel.
(Lk 1,26-38)
Když přemýšlím o tajemství Božího vtělení, nemohu se neobrátit k tobě, Maria. S pohledem plným úžasu, vděčnosti a lásky se dívám, jak náš Bůh, když vstupoval do světa, se chtěl spolehnout na svobodný souhlas jednoho ze svých tvorů. Když jsi odpověděla andělovi: „Hle, jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova!“, právě v tomto okamžiku začalo věčné Otcovo Slovo lidsky existovat v čase. Jak dojemné je, blahoslavená Matko, že Bůh nejen respektuje lidskou svobodu, ale zdá se, že ji potřebuje. Vidím, že počátek pozemské existence Božího Syna je poznamenán dvojím „ano“ vůči spásné vůli Otce. První „Ano“ je souhlas Krista. A druhé „ano“, je to, které jsi vyslovila ty, Maria. Právě tato poslušnost Bohu otevírá svět pravdě a spáse. Bůh nás skutečně stvořil jako plod své nekonečné lásky. Proto je můj život podle Boží vůle cestou k poznání mé pravé identity, k poznání pravdy o mé existenci; zatímco vzdalováním se od Boha se vzdaluji od sebe sama a uvrhuji se do prázdnoty. Poslušnost ve víře je skutečná svoboda, autentické vykoupení, které mi umožňuje sjednotit se s Ježíšovou láskou a napodobovat jeho úsilí žít v souladu s vůlí Otce. Vykoupení je vždy tímto procesem uvádění lidské vůle do souladu s vůlí Boží.
Maria, tvá pokora a prostota se líbila Pánu. Ve své pokoře jsi byla připravena plnit každou Jeho vůli. Jaký údiv a zároveň radost tě musely naplnit, když ti posel z nebe, sám archanděl Gabriel, přinesl tuto mimořádnou zprávu. Ačkoli to, co tvé uši slyšely, mohlo být jen stěží pochopeno rozumem, tvé srdce šeptalo ano. Netoužila jsi znát Boží záměry, ale ve své víře a důvěře jsi věděla, že se Pánovi opravdu líbíš. Co jiného jsi mu mohla odpovědět než: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova…“. Jakou jinou odpověď by mohl Stvořitel očekávat od své nejvěrnější služebnice?
Maria, uč nás poslušnosti a podřízenosti Božím záměrům. Dej, aby Boží vůle byla prvním principem našeho života a abychom nasazovali všechny své síly jejímu naplnění. Svěřme Bohu svá srdce, aby byla vždy otevřená a připravená udělat to, co od nás On žádá.
Anděl přišel zvěstovat neobvyklé zprávy: Bůh sestoupí z nebe. Sestoupí, aby lidstvu znovu daroval život. Na začátku tě, Maria, Bůh požádal o tvůj souhlas, a dokud jsi ho nedala, nic neudělal. Věděl, že tento souhlas dáš, ale natolik si váží svobody, kterou dal tobě i každému člověku, že tě o souhlas žádal. V okamžiku tvého „fiat“ začalo bezprostřední Dílo spásy. Všechny události, které se odehrály od Zvěstování, byly pak už důsledkem, a zároveň vedly ke Golgotě. Přestože v samotném Zvěstování, pak v Narození a následně v prvních letech Ježíšova života, je těžké vidět Golgotu, umučení a kříž, přece vše vedlo k uskutečnění tohoto Díla spásy. Všechno to bylo výkupným dílem. Bůh, který ti poslal anděla a oznámil ti tak mimořádnou zprávu, tě pozval k tomuto spásnému dílu. Ty jsi dala svůj souhlas a tento souhlas tě přivedl do samotného středu Božích plánů. V tomto Díle jsi ty sama přímo nedělala nic. Nebyla jsi Spasitelem, nepřišla jsi obnovit život ve vyvoleném národě, nepřišla jsi ho zachránit. Avšak svým souhlasem s Boží vůlí ses ocitla uprostřed spásných událostí, a právě svým souhlasem jsi měla na ně velký vliv.
Svatý Josemaria Escriva de Balaguer nás povzbuzuje:
Naše Matka je naším vzorem, jak odpovídat na milost. Když budeme kontemplovat její život, Pán nám dá světlo, abychom věděli, jak posvětit náš každodenní život. Když si budeme představovat, jak by se naše Matka chovala při činnostech, které máme konat, budeme se od ní krok za krokem učit; a nakonec se jí budeme podobat, stejně jako se děti podobají své matce. Nejprve je třeba napodobovat Její lásku. Lásku, která se neomezuje na city; měla by být ve slovech, ale především ve skutcích. Maria nejen řekla fiat, ale po celý svůj život toto pevné a neodvolatelné předsevzetí věrně plnila. Stejně tak my: když nás láska k Bohu pobízí a my poznáváme jeho vůli, měli bychom se zavázat, že budeme věrní, loajální a skutečně o to každodenně usilovali. Do nebeského království totiž nevejde ten, kdo říká „Pane, Pane!“, ale ten, kdo plní vůli Boha Otce, který je v nebesích. Měli bychom napodobovat její přirozenou i nadpřirozenou eleganci. V dějinách spásy Ona je privilegovanou bytostí: v Marii se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi. Byla diskrétní svědkyní, která zůstává nepovšimnuta; nerada přijímala chválu, protože netoužila po vlastní slávě. Maria se účastní tajemství dětství svého Syna, tajemství, můžeme-li to tak říci, obyčejného života; avšak v době velkých zázraků a potlesku zástupů – mizí. V Jeruzalémě, když je Kristus – jedoucí na oslátku – oslavován jako Král, Maria chybí. Znovu se však objevuje vedle kříže, když všichni prchají. Tento způsob jednání má bezděčnou příchuť velikosti, hloubky a svatosti její duše.
Maria! V této meditaci se tedy nemohu zastavit a jen tě obdivovat, chci konečně udělat krok vpřed a začít tě napodobovat; naslouchat Božímu hlasu, jako jsi mu naslouchala ty, aby se i v mém životě zrodily plody dobrých skutků. Chci ponechat Bohu svobodu v rozhodování o mých záležitostech. Souhlasím s tím, že nechám Pána, aby měnil mé plány a třebas je i úplně rozcupoval. Nyní začínám chápat, že to, co pro mě Bůh připravil, je lepší než to, co jsem schopen si sám vysnít. Chci se stát služebníkem Božím jako ty a opakovat po tobě: Hle, jsem služebník Páně, hle, jsem služebnice Páně, Totus Tuus, Tota Tua!
Amen.
Ave Maria!
Děkujeme Otcům Pallotinům a za zpřístupnění textů rozjímání.
