8. února 2018 přišel do kin poetický film Alenka v zemi zázraků. Autoři a režiséři: Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt. 
 
Alenka v zemi zázraků - v kinech

Film Alenka v zemi zázraků 

Film Alenka v zemi zázraků je autobiografické fantaskní vyprávění, které se pohybuje mezi poezií, snovou mystikou a humorem. Poetické vyprávění malé dívky, která jako Alenka v říši divů putuje krajinou svého dětství jako kouzelným labyrintem a pozoruje a zaznamenává svět. Sny a realita se jí prolínají a vykreslují skrze její rodinu a svět slavností, kterými doslova protančí svým fantazijním viděním světa. Před očima jí ožívají tajuplné a legendární postavy Malého Prince, Jana Nepomuckého, Pražského Jezulátka, Anděla a dalších. Děj se odehrává v Brně, Praze Malé Straně a v okolí Karlova mostu a také v Itálii, kde v kraji své babičky prožije kouzelné zážitky na karnevalu v Benátkách. Alence následně odejde její vysněný kamarád a s ním jí zemře její dětství. Pomocí „zázračné“ koule najde za zrcadlem střed labyrintu své duše a vzkřísí se do dospělosti. Alenka v zemi zázraků je osobitou parafrází známé Alenky v říši divů.

Film Alenka v říši zázraků je natočen podle stejnojmenné knihy autorky Jany K.Studničkové, vzdálené příbuzné slavného režiséra Andreje Tarkovského, s jehož filmy má i Alenka v zemi zázraků některé rysy společné.

 

Další info o filmu Alenka v říši zázraků

Alenka v zemi zázraků – trailer
https://www.youtube.com/watch?v=wniXLzS-UKE

Alenka v zemi zázraků – webové stránky
www.alenkavzemizazraku.cz

FDB – filmová databáze – film Alenka v zemi zázraků
https://www.fdb.cz/film/alenka-v-zemi-zazraku/147067

Alenka v zemi zázraků – facebook
https://www.facebook.com/alenkavzemizazraku/

 

 

V hlavních rolích:

Viktorie Stříbrná

Boleslav Polívka

Veronika Žilková

Jana Pidrmanová

Jiří Dvořák

Tereza Taliánová

 

Námět, scénář, režie, kamera, zvuk, výtvarná koncepce

námět: podle vlastní knihy – Alenka v zemi zázraků: Jana Kristina Studničková

výtvarná koncepce: Jana Kristina Studničková, Otakáro Maria Schmidt

zvuk: Ladislav Greiner

střih: Jana Kristina Studničková

kamera: Marek Jícha AČK

scénář a režie: Jana Kristina Studničková a Otakáro Maria Schmidt

 

Souvislosti filmu

Režiséři a autoři Jana Studničková a Otakáro Maria Schmidt objasňují souvislosti  a osobní hledání. 

Kardinál Tomáš Špidlík a jeho duchovní pokračovatel, je­zuita profesor Richard Čemus, naši přátelé a duchovní rád­ci, nám otevřeli úplně nové nazírání na křesťanský svět nové doby a také jistý nový kritický pohled na anglosaské vnímání dějin. Nejen oni, ale mnoho vizionářů a teologů a také papež, svatý Jan Pavel II., upozorňují, že existuje křesťanské Rus­ko, že existuje slovanská spiritualita – velice hluboká a mys­tická. Zejména pak východní Slované jsou slovy evangelia ti „bibličtí dělníci poslední hodiny“. To znamená, že přišli na pole, na vinici světové církve v době, kdy, obrazně řečeno, už bylo všechno zaseto a ošetřeno, aby přinesli nové věci, ale ne v jiné a nové formě jako na Západě, kde všechno, co je nové, je automaticky lepší. Na to Východ nedbá, křesťanský Vý­chod se spokojí s tím starým a v tom vidí jistou garanci pra­vosti a ryzosti… Čím více se člověk do této spirituality noří, tím jasněji vyniká její odlišnost a jistá osobitost. Když vidíme řecké, makedonské nebo ruské ikony, tak velice brzy pocho­píme, jak jsou originální duše a povolání a specifická úloha jednotlivých národů a obecněji Slovanstva, v jehož lůně iko­na vznikla. A v tomto kontextu slovanský svět, jemuž podle proroků patří budoucnost lidstva, ještě světu neřekl své de­finitivní slovo.

A protože Janin děda, kterého ve stejnojmenném filmu hraje Boleslav Polívka, byl z Ukrajiny, je třeba nastínit autorčiny rodinné vztahy:

Arsenij Tarkovskij byl otec slavného režiséra Andreje Tar­kovského (částečného Rusa) a synovec Naděždy Tarkovské, což byla autorčina praprabab

ička a prababička jejího táty a tedy babička jejího dědy, jež byla tetou Arsenije Tarkov­ského, a ten si s jejím dědou dopisoval.

Tedy děda Jany Studničkové si dopisoval se slavným reži­sérem Andrejem Tarkovským.

Další z rodiny byli tři slavní bratři: Ivan Karpovych Tobi­levych psal pod pseudonymem Ivan Karpenko-Kary – a byl významný dramatik, autor divadelních her a básník. Další – Panas Saksahansky – byl zase divadelní režisér a Mykola Kar­povych Sadovsky – legendární herec… jména, která zná celá Ukrajina, protože se je učí ve škole, a dodnes má rodina Jany muzeum uprostřed Ukrajiny a také filmovou a televizní uni­verzitu v Kyjevě. A také názvy ulic atd.

A Tarkovského první celovečerní film bylo Ivanovo dětství…

Jana také vlastně napsala svou první knihu a natočila prv­ní celovečerní hraný film na stejné téma. Na slavného režisé­ra a příslušníka své široké rodiny vzpomíná:

29. prosince 1986 umírá na nádorové onemocnění. Jeho tělo je pohřbeno na pravoslavném hřbitově Saint-Geneviéve-des-bois u Paříže. Bylo mně 9 let.

Jednou, když jsme jako děti jely za italskou babičkou do Pra­hy, tak se o tom naše máma náhodou zmínila před nějakými Ukrajinkami na ulici a ty, když ta jména slyšely a že jsme se ses­trou jejich potomci, tak se vrhly na zem a začaly nám líbat nohy. Přišlo mně to nepatřičné a chtělo se mi utéct…

Z doslovu knihy Alenka v zemi zázraků, která vychází v nakladatelství Flétna

 

 

 
Štítky: