Madonu věnovala královna a po staletích ji korunoval sám Svatý otec.
text: Václav Štaud
Žarošice patří k nejstarším poutním místům Evropy. Říká se o nich dokonce, že pamatují christianizaci našeho území ještě před cyrilometodějskou misí. Zdejší mariánská úcta má navíc zvláštní sílu, protože nevyrostla z pověstí ani z vůle nějaké vrchnosti, ale z bolestí prostých lidí. Otevřená slovácká krajina byla totiž od nepaměti sužována krutostí východních hord, a proto věřící hledali pomoc a útěchu u Matky Spasitele.
POLEPŠENÝ TUREK
Nejstarší zprávy ze 13. století informují o kostele Narození Panny Marie na Viničné hoře, asi dva kilometry od dnešní obce. V roce 1322 se místo dostalo do majetku dvojnásobné české královny Elišky Rejčky, která je postoupila ženskému cisterciáckému klášteru na Starém Brně. Eliška byla patrně i dárkyní dodnes uctívané gotické mariánské sochy.
Ve 14. století se Žarošice staly malou farností s kostelem svaté Anny. Cíl poutníků v nedalekých vinicích, dnes tolik navštěvovaný, se ale rozrůstal samostatně.
Když drancovali Moravu kočovní Turci, do okolí Žarošic vtrhli v roce 1529. Z těch dob se traduje legenda o opovážlivci, který vjel do chrámu na koni. Když uviděl sochu Matky Boží, začal se jí vysmívat. Pak spatřil v oku Bohorodičky slzy a sám oslepl. Hned ale prosil o odpuštění a sliboval, že pokud se mu zrak obnoví, stane se křesťanem. S pomocí místních lidí začal studovat Písmo i Boží přikázání a po křtu získal zrak zpět. Do vlasti se prý Turek nevrátil, jako poustevník sloužil Panně Marii až do smrti.
Žarošických legend je víc. Některé hovoří o pobytu svatých soluňských bratří, jiná je situovaná do trpkého období obléhání Brna Švédy. Ani bitva tří císařů u nedalekého Slavkova nepřinesla na konci roku 1805 nic než násilí, vrcholící hladomorem. Kroniky dokumentují, že když oba poražení mocnáři právě tady, v Žarošicích, po bitvě nocovali, nedokázali jim lidé nabídnout k jídlu vůbec nic. Vše bylo prošlými vojáky uloupeno, nezůstala jediná slepice…
ÚŘADŮM NAVZDORY
Poutnímu areálu se mezitím postupně dostalo monumentální podoby. Z obrazů víme, že mariánský kostel s věží byl obklopený nádvořím s klenutými ambity a branami. V rozích stály kaple a jižní stranu zdobila rezidence pro kněze. Lidé si tam postupně vytvořili originální ceremoniál plný krásných modliteb a hodnotných barokních písní. Z nich se řada dochovala a slouží do dnešních dnů.
Plány komplexu vypracoval věhlasný tvůrce brněnského baroka Mořic Grimm. Škoda, že pouhých 25 let po jeho smrti zasadily josefínské reformy oblíbenému místu smrtící ránu.
Areál ve vinicích byl uzavřen, vykrádán, postupně chátral. V sobotu 11. září 1785, když nastal tradiční poutní den, sešla se skupina odvážných ctitelů Panny Marie, násilím vnikla do zamčeného chrámu a milovanou mariánskou sochu v průvodu přenesla do farního kostela sv. Anny. Tam poutě přes zákaz pokračovaly. Současný farář v Žarošicích P. Pavel Lacina to dnes poutníkům přibližuje prostými slovy: „Maria se přestěhovala do domu své matky a její děti ji následovaly.“
Žarošické pouti tak neskončily tehdy ani nikdy později. Víra tisíců překonala zlobu úřadů na přelomu 18. a 19. století, stejně jako během obou totalitních režimů století dvacátého.
BŮH OSLOVUJE
Původní poutní areál, v listině z roku 1411 nazývaný antiqua ecclesia (starý kostel), byl odsouzen ke zboření, ale bylo to asi jeho stáří, co dalo zdejší Madoně dodnes užívané jméno „Stará Matka Boží“. A druhá sobota v září se na památku „únosu“ Madony stala v Žarošicích hlavním poutním dnem. Tisíce návštěvníků mu říkají Zlatá sobota. Procesí z mnoha míst Moravy na ramenou přinášejí vlastní mariánské sochy, s nimiž všichni navečer vyjdou do světelného průvodu obcí. Nechybí v něm ani hlavní celebrant slavnostní bohoslužby, jímž bývá některý z našich či slovenských biskupů nebo jiný vzácný host. Letos slíbil účast žilinský biskup Tomáš Gális. A všechno zdobí záplava krojů. Víra se tu snoubí s lidovou krásou, tradice prolíná do současnosti, Bůh oslovuje mladý i zralý věk.
Stará Matka Boží s Ježíškem v náručí je v průvodu i na oltáři plastikou velmi krásnou, ikonograficky patřící do skupiny Marie Assumpty. Sochu z lipového dřeva šest a půl století starou, téměř v životní velikosti, oblékl neznámý řezbář do šatů francouzských královen. Ani koruna jí nechybí.
KRÁLOVNĚ KORUNA PATŘÍ
Využiji nyní příležitosti k přiblížení historie papežských korunovací mariánských soch a obrazů. První, kdo Pannu Marii, v modlitbách a písních často označovanou za královnu, ozdobil panovnickým symbolem, byl svatý papež Řehoř III. Bránil církev před obrazoborectvím. Aby lidé přestali z kostelů odstraňovat portréty svatých včetně Matky Boží, vystoupil v roce 732 s činem opačným a v Římě korunoval obraz Panny Marie, ochránkyně města. Následný spor ukončil papež Hadrián I. a druhý nicejský církevní sněm, když zpodobování Božího Syna, jeho Matky, andělů a svatých vyložil jako výraz úcty, která se nevztahuje k obrazu samotnému, ale k tomu, koho zobrazuje, a proto neodporuje Božím přikázáním.
Ke druhé papežské korunovaci obrazu Panny Marie došlo v římském kostele sv. Kalista a Kornélia v roce 848, pak následovala série podobných slavností i mimo Řím. Aby se předešlo devalvaci, podrobil Svatý stolec v roce 1630 korunovace přísným předpisům a slavnost vždy musela schválit vatikánská komise. Korunky žehnal sám papež nebo jím pověřený prelát. Během krátké doby pak došlo jen v samotném Římě ke třinácti korunovacím mariánských obrazů nebo soch. V Čechách byla jako první s papežským souhlasem korunována Panna Maria na Svaté Hoře 22. června 1732.
Ale ještě o měsíc dříve, v květnu 1732, se konala první papežská korunovace na Moravě. Stalo se to v kostele sv. Tomáše v Brně, kde konvent augustiniánů zajistil poctu proslulému obrazu Bohorodičky, nazývanému Paladium města Brna. Oslavy trvaly celých osm dnů! K další korunovaci došlo v září téhož roku na Svatém Kopečku u Olomouce, souhlas i korunky pro obě moravská poutní místa u papeže zajistil olomoucký biskup a kardinál Wolfgang Schrattenbach. Třetí moravská papežská korunovace se pak týkala Vítězné ochránkyně Moravy na Svatém Hostýně v roce 1912, kde byl hlavním iniciátorem pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
MARIA ZVE DÁL
Na čtvrtou mimořádnou slavnost čekala Morava až do května 1995, kdy se této pocty dostalo Staré Matce Boží žarošické. Tehdy korunovaci Madony nejen schválil, ale na rozdíl od všech předchozích případů také osobně provedl sám papež. Stalo se to v Olomouci během návštěvy svatého Jana Pavla II.
Zlatnická firma k tomu vytvořila originální korunky ze šperků darovaných věřícími. Čin inicioval a na náročné realizaci korunovace se nejvíc podílel tehdejší žarošický farář, dnešní opat kanonie premonstrátů v Nové Říši P. Marian Rudolf Kosík. A každý rok znovu se pan opat rád účastní některé z mariánských slavností.
K první pouti se lidé v Žarošicích scházejí vždy 11. února, na svátek P. Marie Lurdské, kdy se společně modlí za nemocné. Slavnost na 1. května nese prostý název Farní pouť a 13. května následuje oblíbená Korunovační pouť. Nejdůležitějším měsícem je zde pak září: letos pátého bude Malá Zlatá sobota; 8. září, na svátek Narození P. Marie, přijde Domácí pouť. A vrcholem je vždy Zlatá sobota, letos 12. září.
Od května do října věřící do Žarošic přijíždějí také vždy třináctého při Fatimském dnu, kdy po mši svaté také následuje oblíbený průvod. Navíc každý měsíc roku se tu lidé těší na bohoslužbu mariánské první soboty. Přesný kalendář všech akcí nabízejí internetové stránky farnosti.
V uplynulém roce patřily Žarošice mezi diecézní poutní místa Jubilejního roku a důležitými svátostmi „duchovně obsloužily“ desítky tisíc lidí. „Jsem přesvědčen, že Svatý rok u nás svůj účel splnil. Panna Maria ale zve své ctitele dál, její náruč je otevřená nepřetržitě. Přijeďte!“ zve P. Lacina.
BUDE POUTNÍ DŮM?
Do dalšího období si žarošická farnost s dobře spolupracující obcí připravila náročný úkol. Vybudovat poutní dům, který citelně chybí už celým generacím. „Jde nám o místo pro setkávání nejen poutníků, ale i místních občanů, spolků a vůbec všech lidí dobré vůle,“ vysvětluje kněz.
V poutním domě má sloužit například víceúčelový sál, klubovna s kuchyňkou, důstojné sociální a technické zázemí. Své místo tam bude mít i řada praktických zpovědnic a také místo pro skromné přenocování. Práce na projektové dokumentaci se blíží do finále a nyní bude záležet na dostatku financí. „Dotace z evropských fondů, v niž jsme doufali, se loni nezdařila a musíme počkat, jak dopadne naše žádost za dva roky. Mezitím záleží na pomoci věrných poutníků, zda budeme mít na úhradu spoluúčasti. Transparentní účet 338281989/0300, který najdete na našich stránkách, ukázal do konce roku 2025 čtvrt milionu korun. Za každý další příspěvek jsme velmi vděční,“ připomíná P. Pavel Lacina.
QR platba na účet časopisu Immaculata: 7498984001 / 5500.
Objednat
