Úmysl Rytířstva Neposkvrněné na květen:
Aby nás příklad Neposkvrněné povzbuzoval k tomu, abychom se stali v tomto světě živým znamením darů Ducha Svatého.

Byl to den, kdy král uděloval audience svým poddaným. Přistoupil první z nich. Otevřel hranatou krabičku. A když se ukláněl, předal králi její obsah. Bylo to jablko vyřezané z kousku slonové kosti. Král je vzal mezi prsty a zvedl je tak, že skrze něj zářily sluneční paprsky.

„Podívejte se, jak se to jablko třpytí! Jaká záře! Jaký má ideální tvar! Jak je hladké a hebké na dotek!“ řekl s nadšením král.

Uchvácen tímto dárkem, pokynul pokladníkovi, aby řezbáře odměnil váčkem zlata.

Jako další předstoupil před krále vesničan v čisté, ale prosté košili a lýkových sandálech. K nohám krále postavil celý koš krásně vonících červených jablek, čerstvě natrhaných, které se ještě leskly kapkami rosy. Takových, které lákaly k nakousnutí.

Král však zašeptal pokladníkovi, aby mu za ten koš jablek napočítal sotva čtyři groše…

 

Tento svět si mnohem více váží to, co krásně vypadá, dokonce i když je to studené, mrtvé a zbytečné. Více si cení obrazu než toho, co představuje. Cennější bývá symbol než to, co tento symbol označuje. Větší pozornost se věnuje ukazatelům než místům, ke kterým vedou.

Sv. Pavel jedním dechem vypočítává ovoce Ducha Svatého: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, sebeovládání (Gal 5, 22-23). V tomto výčtu věnujme pozornost dvěma otázkám.

Zaprvé, že ovoce Ducha není pouze pro to, abychom o něm mluvili, obdivovali je a toužili po něm. Je tady pro to, abychom jím mohli sytit – sebe i druhé. Musí být jedlé. Jinak bude pouze pěkným, ale mrtvým modelem nepřítomné skutečnosti.

Druhá otázka se týká chuti tohoto ovoce. Nazvěme ho řekněme „sladkost“. Sladkost zlepšuje náladu, vrací síly a posiluje, jak to hlásal jeden předválečný reklamní slogan. Má vlastnosti, které nás povznášejí. V dopise o. Anselmu Kubitowi sv. O. Maxmilián psal o jakémsi typu sladkosti, který vidíme u Ježíše, který „ve výchově svých apoštolů nepoužíval tresty, ale spíše je vychovával srdcem“. O několik měsíců dříve, během jednoho rozjímání o. Kolbe si poznamenal: „je třeba prosit za hříšníky ne o zázrak pomsty, ale o zázrak obrácení“.

Pokud je v tobě taková sladkost, znamená to, že dovoluješ, aby Duch Svatý přinášel plody. Pokud ti chybí – tvé ovoce není pravdivé, i když je pěkné – zůstane nejedlé, přestože svět se nad ním rozplývá.

Sladkost (malé zamyšlení nad modlitebním úmyslem M. I.)