Vážení čtenáři, milí rytíři Neposkvrněné,
v jednom žalmu čteme krásná slova: „Chraň se zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj!“ (Ž 34,15). Myslím, že každý z nás touží po dobru a životě v pokoji. Jenže jak už to bývá, každodennost je složitější než teorie. Jak v běžném životě rozlišovat dobré od zlého? Tuto otázku řešili už mnozí filozofové a mudrci. Shodli se na tom, že je zapotřebí pečovat o kardinální ctnosti, z nichž jako první vyjmenovávali ctnost moudrosti a dále také ctnost umírněnosti.
Moudrost můžeme chápat jako světlo, které umožňuje správně vidět a rozlišovat. Katechismus katolické církve k tomu říká: „Moudrost je ctnost, která dává praktickému rozumu schopnost, aby v každé situaci rozeznal, co je naše pravé dobro, a zvolil přiměřené prostředky k jeho konání“ (srov. KKC 1806). Díky ctnosti umírněnosti člověk nachází správnou míru v užívání stvořených věcí, aby se vyhnul krajnostem – přemrštěnosti nebo nedostatečnosti.
Moudrost, stejně tak umírněnost a všechny ostatní ctnosti, předpokládají cvičení a zdokonalování se v dané dovednosti. Kdo jí věnují svou pozornost, nakonec zjistí, že moudrost „sama obchází a hledá, kdo jsou jí hodni, na jejich stezkách se jim vlídně ukazuje a v každé myšlence se s nimi setkává“ (Mdr 6,16).
br. Bohdan Heczko OFMConv
šéfredaktor Immaculaty
Čtou: Lukáš Graca, Marianna Klaučo-Štěpitová