[email protected] 605 459 174
Zhruba od smrti Jana VIII. r. 882 nastalo pro papežství období těžké zkoušky, trvající až do poloviny 11. století. V církevních dějinách je známo jako tzv. „saeculum obscurum“, tj. temné století. Do volby papežů zasahují vlivné římské rody a také římskoněmečtí císařové. Ti všichni dosazují na stolec
Autorita papežů po velkolepém pontifikátu sv. Řehoře I. Velikého v 7.–9. století dále posilovala. Vyvrcholením bylo vytvoření Církevního státu r. 756, kdy nezávislost papežů na světské moci byla upevněna vlastním teritoriem. Papež tak nebyl podroben žádnému pozemskému vladaři, neboť se sám stal samostatným
Impozantní zjev papeže sv. Lva I. Velikého výrazně ovlivnil pontifikáty jeho nástupců, kteří se snažili následovat jej jako svůj vzor. Mezi nimi vyniká zejména sv. Gelasius I. (492–496), učený teolog, kterého církevní historikové označují za „velkého stavitele ideje papežského primátu“. Od něho pochází teorie, rozpracovaná potom ve středověku, že svět řídí dvě mocnosti: papež v záležitostech duchovních a panovník v záležitostech světských.
Po sv. Damasovi následovala zhruba 4 staletí řada svatých a ušlechtilých papežů, mezi nimiž vynikají především sv. Lev Veliký a sv. Řehoř Veliký. Jednalo se téměř ve všech případech o muže, kteří se vyznačovali příkladným a ctnostným životem v odříkání a dobročinnosti. Papežové byli tenkrát voleni – tak
Rok 313, kdy císař Konstantin Veliký svým milánským ediktem udělil křesťanům svobodu, znamenal velký předěl nejen pro církev, ale také pro papežství. Náměstkové Kristovi přestali být chápáni jako reprezentanti pronásledované a nenáviděné sekty a stali se svým způsobem partnery státní moci, která
O životech papežů po sv. Klementu mučedníkovi (zemřel kolem r. 100) až do milánského ediktu r. 313, kdy císař Konstantin udělil církvi svobodu, máme poměrně málo zpráv. Víme o nich v podstatě pouze tolik, že byli uctíváni jako světci a mnozí též jako mučedníci, více údajů se
Nový historický seriál, který v tomto čísle zahajujeme, se bude týkat dějin papežství. Není naším záměrem prezentovat všech 266 papežů od sv. Petra. Za mnohem důležitější pokládáme představit zde instituci papežství jako službu lásky založenou samotným Kristem, při níž ten, kdo ji vykonává,
Chladná „bestie“ Když Prof. Marian Zdziechowski, jenž zemřel v předvečer 2. svět. války, hovořil o komunismu, hovořil o něm jako o „chladné bestii“. Nacházel v něm – jak v ideologické, tak i v politické rovině – všechny příznaky „přímého působení sil zla“. V r. 1934
Snahy o zesvětštění Výbuch bojovného bezbožectví či dokonce satanismu šel bok po boku s trendy usilujícími o zesvětštění, které se více či méně dotkly dalších evropských zemí. Lze zde pozorovat i jakousi přímou úměrnost – čím pevněji byla katolická tradice –
„Opice Boží“ Pro církevní otce nebyl ďábel jen „otcem lži“. Nazývali ho i „opicí Boží“ – podle jeho snahy přivlastnit si kult vzdávaný Bohu. Chtěl bych v tomto krátkém seriálu zmínit několik revolučních hnutí a antikatolických „kulturních bojů“. Papeži, satan
Pomluvy, vycházející z fantazírujícího dramatu německého publicisty Rolfa Hochhutha „Náměstek“, se staly normou očerňování papeže Pia XII. Prim tady hráli komunisté. Západní liberálové se však rádi připojili. Hysterická obvinění Pia XII. odvracela totiž pozornost od skandálního postoje celého Západu vůči Hitlerovi a
Oficiální exkomunikace Hitlera by mohla mít katastrofální následky. Takový krok by vyvolal okamžitou odvetu v té formě, že by zahynul ještě mnohem větší počet Židů, především těch, kteří se nacházeli v péči církevních institucí. Ostatně veřejná exkomunikace Führera nebyla nutná, Hitler sám
Mlčet nebo křičet? „Je lépe veřejně zachovat mlčení a dělat to, co jsme dělali dosud – to znamená poskytovat všechnu možnou pomoc těmto ubohým lidem…“ (Pius XII.) Takový postoj se stane později obžalobou tohoto papeže, že „neexkomunikoval nacisty“ a „mlčel“.
Těsně před vypuknutím války Diskuse ohledně postojů Vatikánu a zejména papeže Pia XII. vůči nacismu a zločinům holocaustu za druhé světové války se vrací jako bumerang. Navzdory času, který uplynul, je to stále dráždivé téma. Papež Pius XI. otevřeně odsoudil
Příznaky bouře „Jaká byla činnost Eugenia Pacelliho, pozdějšího papeže Pia XII., v době po I. světové válce a v prvých letech Hitlerovy vlády v Německu? Nechme mluvit fakta, jedno po druhém, rok po roku. 1917 Kardinál Pacelli se stává apoštolským nunciem v Německu. Bude
