Základní pilíře evangelizační strategie sv. Maxmiliána

U příležitosti stého výročí založení Rytířstva Neposkvrněné (M. I.) – hnutí s výrazným apoštolským charakterem, je dobré se zamyslet nad misionářskou strategií sv. Maxmiliána Kolbeho, který stál u jeho zrodu. Chtěl bych ukázat, na jakých základech stojí jeho misionářská strategie a v čem nám může být inspirací pro evangelizační snažení v dnešní době.

Vše stojí na modlitbě

Misionářský styl sv. Maxmiliána klade na první místo modlitbu, která je neodmyslitelným základem každého misionáře. Přiznejme si, že modlitba není dostatečně zdůrazňována. Mučedník lásky nás učí, abychom každé naše misijní dílo stavěli na vytrvalé modlitbě. Je tedy důležité, abychom v našem mariánském hnutí probudili snahu o oživení modlitby, která je skutečně srdcem každého apoštolátu. Kromě toho nám Maxmilián ukazuje cestu maximálního osobního odhodlání k evangelizaci způsobem, o němž hovoří ve jednom z dopisů: „Uveďme nyní do praxe tyto krásné ideály, které jsme spolu spřádali v Římě. Pracovat, trpět a (kéž by) také umřít, bude-li to možné, za spásu všech duší, které jsou a budou, pro jejich co největší posvěcení.“1

Média ve službě evangelizace

Kolbe vybízí, abychom k šíření evangelia použili všechny morálně dovolené prostředky. Tisk, rádio, umění… Pro světce neexistují hranice pro hlásání a svědectví o lásce Krista a Neposkvrněné. Překračuje daleko tradiční způsoby kázání a ukazuje, že se apoštolát může uskutečňovat skrze prostředky, které jsou mnohem důmyslnější, modernější a lépe přizpůsobené k dosažení misijních cílů. Konečně pro polského mučedníka není evangelizace předem nalinkovaná, ale vždycky dynamická a kreativní.

univerzální rozměr apoštolátu

Apoštolská práce nemůže být omezena místem a časem. Naplňuje se kdekoli a s maximální účastí lidí, kteří sdílejí stejný ideál a evangelizační cíl. Celý svět je misijním územím. Proto je tak důležitá kvalitní teologická a kulturní formace, která má umožnit co nejlepší přístup k těm, kteří jsou adresáty evangelního poselství. Misionář je ten, který myslí a jedná s velkorysostí, podepřený Boží milostí. Kolbe má velké sny a díky tomu M. I. i ostatní jeho apoštolské iniciativy vznikají za účelem zasáhnout široké spektrum lidí a mají univerzální rozměr.

Odevzdanost Neposkvrněné

Odevzdání se Neposkvrněné je základním prvkem jeho apoštolské strategie. Ví, že může obstát jen tehdy, když hledá její vůli a je podepřený její přímluvou a ochranou. Ona je pro něj jistota a dává mu odvahu k novým a odvážným činům. Tentýž prostředek nabízí věřícím dnešní doby, kteří jsou povolání žít mariánskou úctu nejen v modlitbě, ale také skrze konkrétní skutky, které mají silný misijní charakter.

Příznačné je vyjádření Kolbeho, které napsal v Krakově roku 1919 ve svém deníku. Byl si vědom své křehkosti, a proto odevzdal svou životní cestu do rukou Panny Marie s jistotou, že ho povede ke svatosti: „Ty víš, jak jsem ubohý, jak chodím po okraji propasti, kolik je ve mně sebelásky. Pustíš-li mne na jediný okamžik ze svých neposkvrněných dlaní, jako první upadnu do nejtěžších hříchů a na dno pekla. Avšak jestliže mě nepustíš a budeš-li mě řídit (což si naprosto nezasloužím), jistě nepadnu a dojdu svatosti, veliké svatosti. Mami, obrať ke mně svůj pohled, aby to, co píšu, bylo k tvé největší slávě. “2

Přijetí Boží vůle

Maxmilián se stal průkopníkem misie celoplošné a rozsáhlé, která ani dnes neztrácí svoji hodnotu. A to proto, že se zakládá na přijetí Boží vůle a na základních evangelních hodnotách. Mateřská role Panny Marie při uskutečňování misie je skutečně podstatná. Ona totiž zaručuje její skutečnou aktuálnost, kterou chrání svojí něžnou dobrotou.
Svědectví sv. Maxmiliána ohledně misionářské strategie je ve všech ohledech velmi aktuální. Může se měnit jazyk a způsoby uplatnění Kolbeho apoštolských plánů, ale můžeme tvrdit, že jeho metoda je ještě i dnes významným referenčním bodem pro naplňování povolání M. I. k evangelizaci.

1 Kolbe, Maksymilian. Dopis P. Josifu Petru Palovi, spoluzakladateli M. I. Krakov, 8. ledna 1920. In: Pisma. Svazek I. Niepokalanów: WOF, 2007. Číslo 27a.
2 Kolbe, Maksymilian. Pamiętniki. Poznámka ze dne 7. 10. 1919. In: Pisma. Svazek II. Niepokalanów: WOF, 2007. Číslo 865 G.