Zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie jako „srdce“ fatimského poselství
„Srdcem“ fatimského poselství je Srdce: zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Čím vlastně toto Srdce je? Co to znamená, že se mu zasvěcujeme? Můžeme se vůbec Mariinu Srdci zasvěcovat a není zasvěcení vyhrazeno pouze Bohu? Co je plodem tohoto zasvěcení? Na všechny tyto otázky se pokouší odpovědět následující úvaha.
Maria zjevuje ve Fatimě své Neposkvrněné Srdce
To, že zasvěcení Mariinu Neposkvrněnému Srdci je „srdcem“ Fatimy, se nejvýrazněji projevuje při druhém a třetím zjevení 13. června a 13. července 1917. Při červnovém zjevení Matka Boží odhaluje vizionářům jejich budoucí osudy: zatímco František a Hyacinta brzy zemřou, Lucie má zde na zemi žít dlouho, aby naplnila své poslání apoštolky úcty k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. A když Lucie s bolestí říká: „Zůstanu zde sama?“, Maria ji utěšuje: „Mé Neposkvrněné Srdce bude tvým útočištěm a cestou, která tě povede k Bohu.“1 Pak nebeská Paní otevírá své dlaně, z nichž vychází světlo, jež je hlavně zacíleno k tomu, aby vlilo dětem poznání a zvláštní lásku k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Maria tehdy také své Srdce přímo ukazuje, a to ovinuté trním, symbolizujícím naše hříchy. Při červencovém zjevení Matka Boží hovoří o úctě k svému Neposkvrněnému Srdci a o zasvěcení Ruska tomuto Srdci v rámci druhého tajemství.
Ze slov Panny Marie ve Fatimě je pak patrné, že na zasvěcení jejímu Neposkvrněnému Srdci jsou vázány velké věci: záchrana světa, mír na zemi a zvláště věčná spása duší. Může však mít něco takového, jako je zasvěcení Srdci Panny Marie – něco, co se zdá být tak nepatrným a nevýznamným – tak velké důsledky? Nevládne tu velká nepřiměřenost mezi malým prostředkem a nebetyčnými účinky? Avšak neadekvátnost mezi malostí prostředků určených Bohem a velikostí účinků, kterých se těmito prostředky má dosáhnout, je podle svědectví Božího slova něčím obvyklým v Boží „režii“, aby náležitě vyniklo, že se jedná skutečně o Boží účinky. Navíc zasvěcení Mariinu Srdci není až tak nepatrné a nevýznamné, což se nyní pokusíme poodhalit…
1 Santos, Lucia. Vzpomínka čtvrtá. In: Sestra Lucie hovoří o Fatimě. Fátima: Secretariado dos Pastorinhos, 1994. Str. 165.
(Celý článek je možné si přečíst v tištěné verzi časopisu Immaculata. Objednat.)