Milí čtenáři a rytíři Neposkvrněné, zdravíme Vás a zveme ke slavení pobožnosti prvních sobot – prosincová první sobota bude 3.12.2022.
Informace k prvním sobotám najdete na tomto odkazu.
Zde uvádíme růžencové rozjímání, které je jednou z podmínek prvosobotních pobožností. Tentokrát rozjímáme druhé tajemství radostného růžence: Zvěstování.
Text rozjímání na první sobotu v prosinci (3.12.2022)
Zvěstování Nejsvětější Panně Marii (text si můžete také poslechnout)
Ave Maria! Buď zdráva, Maria, milosti plná. Buď pozdravena Panno z Nazareta, kterou si Bůh ve svém milosrdenství a ve svých neproniknutelných úmyslech vyvolil za Matku Spasitele. Buď pozdravena, Panno plná víry a lásky, která jsi řekla Bohu své pokorné Fiat. Ať je mé srdce, můj život, moje modlitba útěchou pro tvé Neposkvrněné Srdce, které zakouší tolik rouhání a urážek. Toužím ti, Maria, přinést úlevu ve tvém utrpení, proto odpovídám na prosbu Pána Ježíše a chci se první sobotu v měsíci modlit tuto modlitbu na smír za všechny urážky a rouhání, které zraňují tvé neposkvrněné srdce.
Dnes, v tuto první sobotu, mě vedeš, Maria, do domu v Nazaretě, který se stal místem zázraku – zázraku zvěstování a vtělení Božího Slova. Jak vypadal dům tvého narození, života a přijetí Božích úmyslů? Evangelia tvůj dům nepopisují, ale ze svědectví historiků můžeme vidět, že dům, ve kterém jsi žila, byl domem lidí chudých. Prostý, obyčejný dům, který v sobě ukrýval tajemství života té, která byla počatá bez poskvrny dědičného hříchu. V tomto domě ses, Maria, spolu se svými rodiči modlila, opakovala jsi slova svatých knih Písma svatého, v tomto domě jsi žila sjednocena s Bohem. Byla jsi skryta v tajemství víry a Neposkvrněné čistotě srdce. Do tohoto domu přišel Boží Anděl, aby zvěstoval největší zázrak – zázrak vtělení a narození Božího Syna. A městečko Nazaret bylo tak bezvýznamné, že ve Starém zákoně není zmíněno ani jednou. Jako by vůbec neexistovalo. A právě sem, do tohoto bezvýznamného městečka, které nikdo neznal, do chudého domku náctileté Miriam, poslal Bůh Anděla Gabriela.
Maria, jak velké to je tajemství! Co jsi prožívala v době před zvěstováním? Co jsi cítila, Maria, když jsi slyšela a v srdci rozvažovala předpovědi proroků, které hovořily o tom, že Mesiáš přijde na svět, že spasí svůj lid ze zajetí? Věděla jsi, že každá žena, každá dívka v Izraeli toužila stát se matkou Mesiáše. A co ty, Maria? Také jsi po tom toužila? Napadlo tě někdy, že Matkou Mesiáše Bůh učiní právě Tebe? Máme právo se domnívat, že tvá láska k Bohu a tvá pokora byly tak velké, že ti ani nepřišlo na mysl, že právě ty budeš Matkou Božího Syna. Mnoho věcí nám ukazuje, že ještě před svatbou se spravedlivým Josefem, ses, Maria, rozhodla cele odevzdat Bohu tak, že sis chtěla zachovat panenskou čistotu navždy. Rozhodla ses cele odevzdat Bohu tak, že ses zřekla možnosti stát se matkou Mesiáše. Josef, tvůj snoubenec, člověk spravedlivý čili svatý, tě tak velmi miloval, že se rozhodl ctít tvé rozhodnutí. Svatého Josefa jsi, Maria, milovala panenskou láskou a i on tě miloval čistou láskou. Nechápu, Maria, hloubku takové lásky, ale i když jí nerozumím, tak mne takováto láska a čistota vnitřně přitahuje, otevírá Bohu a probouzí ve mě touhu odevzdat se Bohu bez omezení a bez výhrad.
Maria, cítila jsi, co se stane v ten den, kdy se měla naplnit očekávání věků a kdy Bůh Otec ve své věčné moudrosti uznal, že přišel čas, aby byl jeho Syn počat ve tvém panenském lůně? Matko má, jak ses v ten den modlila? Jak jsi otevírala Bohu své Neposkvrněné Srdce? Z evangelistů pouze sv. Lukáš nám popsal tento okamžik zvěstování. Ať mě slova popisu této události vedou k tobě, Maria, ať mne vedou k Ježíši a k porozumění toho, čím je souhlas se svatou Boží vůlí:
„V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám!“ Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní! Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“ Maria řekla: „Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!“ A anděl od ní odešel.“ (Lk 1, 26-38)
Maria, kde se před tebou zjevil Anděl Gabriel? Bylo to v domě? Na cestě do domu? Co jsi dělala v té chvíli, když k tobě přišel Boží posel? Tušila jsi, že tě potká tak veliká milost? To evangelista Lukáš neříká. Proč? Možná proto, aby mi a každému člověku ukázal, že každé místo, každý čas a okolnosti se mohou stát okamžikem zjevení Boha a naplněním Božích slibů. Ty, Maria, jsi přijala Archanděla Gabriela s velkou vírou a pokorou. Tvé srdce, naplněné Bohem, v něm okamžitě poznalo Božího posla a s důvěrou přijalo jeho slova, jako slova samotného Boha. Proč ses, Maria, ulekla, když jsi uslyšela andělské pozdravení? Copak jsi nevěřila tomu, co anděl říkal? Ne, nebyl to nedostatek víry, který způsobil onen úlek, ale tvá pokora. Pokora je uznáním pravdy o sobě. Z Boží vůle jsi, Maria, viděla, jak veliké dary milosti do tebe Bůh vložil, ale zároveň jsi věděla, že tuto obrovskou milost jsi dostala úplně zadarmo bez jakékoli vlastní zásluhy. Věděla jsi, že každá milost na tebe stéká z moci budoucích zásluh Božího Syna. Ano, Maria, v hloubi duše jsi věděla, že jsi Božím stvořením a že cokoli máš, dostala jsi darem z Boží lásky. A právě toto pokorné vědomí způsobilo, že když jsi přijímala pozdrav Archanděla Gabriela celá tvá duše, tvá mysl a tvé srdce se ponořily do rozjímání nad Božími tajemstvími, do rozjímání nad velikostí nekonečné Boží lásky.
Maria, Matko má, uč mě takové pokoře. I na mě Bůh ve svém nekonečném milosrdenství v každé chvíli sesílá své milosti. Dává mi nekonečnou lásku, kterou jsem si vůbec nezasloužil. Bůh mě miluje bez mé zásluhy. Miluje mě – hříšníka – i přes mé hříchy. Miluje mě tak moc, že se sám ponižuje a přijímá lidskou podobu a osud člověka, aby za mě – hříšníka – zemřel na kříži, abych já mohl být spasen.
Jak se to stane, když muže neznám? – pokorně ses, Maria, zeptala Božího posla. Kolik víry je v této otázce, kolik důvěry v Boha. Neptáš se, Maria, jestli je to možné. Neptáš se, proč zrovna já? Neptáš se, jestli se to vůbec může stát. Ne! Ty, Matko Boží, už jsi v srdci souhlasila s vůlí Nejvyššího a jen prosíš Anděla Páně, aby ti řekl, co máš dělat, aby se Boží vůle mohla naplnit. Maria, děkuji ti za tuto otázku, která je zároveň odpovědí. Maria, prosím, uč mě s důvěrou a odevzdaností přijímat Boží vůli. Když se v mém životě děje něco těžkého, bolestného, něco, co ve mně vzbuzuje strach a nepokoj, často se ptám Boha „proč?“. A vím, že v této otázce je skrytý můj nedostatek víry, důvěry a lásky. Uč mě, Maria, neptat se „proč“, ale „jaký to má smysl“? Tato otázka, „jaký má smysl to, co se v mém životě děje“, ať mi pomáhá hledat a přijmout nejsvětější Boží vůli. Uč mě, Maria, žít Boží vůlí v každodenním životě.
Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova. Maria, tato slova opakuji třikrát během dne, když se modlím modlitbu Anděl Páně. Věřím, že těmito slovy vzdávám Bohu chválu za dar vtělení Božího Syna, ale také vzdávám chválu tobě, Maria, která máš z Boží vůle podíl na díle spásy světa. Také věřím, že právě opakování těchto svatých slov mě učí žít v postoji služby, služby Bohu. Ano, Matko Boží, ty jsi celým svým životem plnila to, co jsi řekla; byla jsi a stále jsi služebnicí Páně. Jak velmi je to čestný titul i služba – být služebnicí, být služebníkem Páně. Služebnice Páně je tvé jméno, Maria, tvé povolání a cesta svatosti. Je to tvá důstojnost a tvé povolání.
Maria, co se dělo ve tvém Neposkvrněném Srdci, když jsi vypověděla slova svého obětování se Bohu? V tom okamžiku byl pod tvým srdcem z Ducha Svatého počat Ježíš. Když jsi říkala, že jsi služebnice Páně, vyznávala jsi lásku Božímu Synu, který začínal žít pod tvým srdcem. Lidská slova určitě nejsou schopna vyjádřit to, co se v tobě, Maria, v okamžiku početí odehrávalo. Určitě tě naplňovala tak veliká láska, že vydala ovoce v podobě Božího mateřství.
Ano, Maria, ty mě učíš, že láska vede ke službě, a služba k lásce. Maria, moje milovaná Matko, uč mě, prosím, lásce, která bude zároveň službou Bohu. Službou skrze každodenní, věrné a vytrvalé plnění Boží vůle. Službou vyjádřenou ve skutcích lásky pro mé bližní. Vím, že láska, to nejsou slova, ale konkrétní činy, proto mě, moje milovaná Matko, uč konat skutky lásky v každodenním životě. A ať tato má láska potěšuje Ježíše a ve spojení s ním přináší záchranu ubohým hříšníkům před věčným odsouzením. Maria, která přijímáš zvěstování Božího Anděla, uč mě přijímat a plnit Boží vůli s láskou a důvěrou.
Ave Maria, Amen!