Pozor na odlišná měřítka spravedlnosti:
Jedno pro sebe, jiné pro druhého.
text: P. Jacek Kruczek
Kristus nám nejen přikázal odpouštět, ale šel i příkladem a sám na kříži odpustil všem lidem. Jestliže je to ale tak zřejmé, proč máme většinou s odpuštěním problém? Já myslím, že je to v otázce upnutí se na spravedlnost v podobě, jak jí rozumíme. Bohužel každý po svém.
Hledej Boží vůli
Gary Chapman je autorem knížky Sedm podob lásky. V kapitole o odpuštění přibližuje událost, která se odehrála v roce 2006 v komunitě amišů v Pensylvánii. Jedná se o přísnou křesťanskou denominaci, soustředěnou zejména v Kanadě a USA. Jistý Charles Carl Roberts tehdy vstoupil do místní školy, kde zabil pět školaček a pak se zastřelil. Jeho čin šokoval svět, ještě víc však překvapilo to, co následovalo. Chvíli po tragédii amišové vyjádřili soustrast Robertsově manželce, která zůstala sama s třemi dětmi!
Příslušníci amišského společenství, kteří se zúčastnili vrahova pohřbu, následně založili fond na podporu paní Robertsové a jejích dětí. Chapman připomíná, že odpuštění je tak hluboce vyryto do postojů této komunity, že amišové ani neřeší otázku, zda se má vrahovi dostat spravedlnosti či milosti. Láska je pro ně životním stylem, součástí jejich živé víry.
Pánova slova „blahoslavení, kteří hladovějí a žízní po spravedlnosti“ znamenají hledat v každé životní situaci Boží vůli a plnit ji, nikoliv prosazovat vlastní měřítka spravedlnosti pro sebe a jiná pro ty druhé.
Musím odpustit!
Hlavně pak není správné stále se dovolávat spravedlnosti a nikdy neodpustit, maximálně si jen namlouvat, že jsme odpustili, a dál s bolestí vzpomínat na utržená zranění. Kolik máme kolem sebe, tedy i mezi věřícími, například sourozenců, mezi něž bylo kdysi z jejich pohledu nespravedlivě rozděleno dědictví? O kolika kněžích se můžeme domnívat, že byli biskupem nedoceněni? Kolik je zaměstnanců, kteří už dávno měli dostat za slušný výkon přidáno? Kolik je manželů, kteří si roky vyčítají chyby z minulosti? Tak bychom mohli vypočítávat bez konce…
Žádné zranění se nezahojí ze dne na den, ale pokud budu stále myslet jen na vlastní obraz spravedlnosti, moje vztahy a bolesti duše se neuzdraví nikdy. Opravdovou spravedlností, kterou každému udělí Bůh až na konci časů, budou jeho láska a milosrdenství. Proto nám radí: „Jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení“ (Mt. 6,14-15).
Sestro, bratře, pokud jsi byl kýmkoliv zraněn, už se neptej, PROČ odpustit, ale JAK odpustit. Jdi cestou uzdravení, kterou učí Pán Ježíš. V každém konfliktu hledej vinu nejdříve sám v sobě. Život je příliš krátký a zároveň hodnotný, od Boha daný, abychom jím jen smutně kráčeli od jednoho poranění k druhému. Proto nás Ježíš učí odpouštět a tím zve ke každodenní radosti…
