Sv. Jan na pokyn Panny Marie vykládá sv. Řehořovi Divotvůrci tajemství Nejsvětější Trojice.
text: P. Štěpán Maria Filip OP | autor je dogmatický teolog
Mezi nejstarší mariánská zjevení světcům náleží zjevení sv. biskupovi Řehořovi Divotvůrci kolem roku 245, o němž nám v jeho životopisu podává zprávu sv. Řehoř z Nyssy. Matka Boží se zjevila v doprovodu sv. apoštola Jana, který na její popud vyložil sv. Řehořovi tajemství Nejsvětější Trojice ve formě vyznání víry. Panna Maria se tak projevuje jako „Matka pravé víry“.
Světci a mariánská zjevení
Už od křesťanského starověku jsou mariánská zjevení přítomna v životě mnohých světců. Některá z nich mají čistě osobní charakter, jiná tento úzký rámec překračují a týkají se církevního a společenského života své doby. Některá jsou potvrzením svatosti svých příjemců a povzbuzením k ní, jiná přispívají k obraně pravé víry.
Např. církevní historik Sozemenós († ca. 450) uvádí, jak se Panna Maria zjevila sv. Řehořovi Naziánskému († 390) v chrámu Anastasis v Cařihradě, aby ho povzbudila v jeho boji o čistotu víry.1 Nebo starobylá tradice vypráví o tom, že se nejsvětější Panna dne 18. prosince 665 zjevila sv. Ildefonsovi († 667), toledskému biskupovi a autorovi pojednání o Mariině ustavičném panenství, a předala mu bohoslužebné roucho pro slavení svých svátků.2
Sv. Řehoř divotvůrce
K nejstarším a nejvýznamnějším zjevením tohoto druhu patří zjevení sv. Řehořovi Divotvůrci, u kterého se chceme zastavit podrobněji. Nejprve pár slov o tomto světci: Narodil se na počátku 3. století v Neocesareji v Pontu (dnešním Niksaru v Turecku) v urozené, bohaté a pohanské rodině. Vynikal mimořádným nadáním a velkou touhou po poznání. Ta ho dovedla do města Cesareje, kde se prozřetelnostně setkal s Origenem. Pod vedením tohoto velikého církevního učitele postupoval vpřed nejenom ve svém poznání, ale především na cestě obrácení na křesťanskou víru (později tomuto obdivovanému a milovanému učiteli věnoval svou oslavnou řeč).
Řehoř se tak nechal pokřtít, vzdal se všeho majetku a žil asketickým životem jako poustevník. Avšak svatost jeho života vyzařovala navenek, takže byl ustanoven biskupem svého rodného města a byl jím 25 let až do své smrti v roce 270. Říká se, že když v lidnaté Neocesareji začínal svou biskupskou službu, bylo v ní pouze 17 křesťanů, a když ji končil, bylo v ní jen 17 pohanů. K této proměně města přispěly také jeho zázraky, některé vskutku velkolepé, pro něž získal přídomek „Divotvůrce“ (Thaumaturgos). Jeho památka připadá na 17. listopad, pravděpodobný den jeho smrti.
Životopis
Zprávu o zjevení Matky Boží tomuto světci můžeme čerpat z jeho životopisu od sv. Řehoře z Nyssy († 394)3, který spolu se svým bratrem sv. Bazilem Velikým a již zmiňovaným sv. Řehořem Naziánským tvoří trojici tří velkých kappadockých Otců. K sepsání tohoto životopisu měl dobré důvody: jeho babička sv. Makrina Starší byla žačkou sv. Řehoře Divotvůrce a on sám byl pravděpodobně podle něho pojmenován.
Zjevení
K zjevení došlo na počátku biskupské služby sv. Řehoře, tedy někdy kolem roku 245, kdy jedné noci ležel neklidně na lůžku a přemítal o tom, jak by měl obyvatelům Neocesareje vysvětlovat pravdy víry a bránit je před mylnými výklady, které byly tehdy rozšířeny. Náhle s velkým úžasem viděl, jak se v jeho pokoji zjevily dvě postavy v oslnivé, nadpozemské záři, jedna mužská a druhá ženská. Brzy mu odhalily svou totožnost: v prvním případě to byl sv. apoštol Jan a v druhém případě samotná Panna Maria.
Matka Boží vyzvala evangelistu, aby Řehořovi vysvětlil tajemství pravé víry, na což sv. Jan odpověděl, že této její prosbě velmi rád vyhoví. Poté, co tak učinil, zjevení zmizelo. Sv. Řehoř výklad sv. Jana věrně písemně zaznamenal a pak on sám i jeho nástupci podle něho kázali a učili.
Vyznání víry v Otce a Syna
Co sv. Jan na pokyn Panny Marie sv. Řehořovi sdělil? Jednalo se o vyložení tajemství Nejsvětější Trojice ve formě vyznání víry. První část tohoto vyznání se týkala první božské osoby Otce:
„Je jediný Bůh, Otec živého Slova – které je podstatná Moudrost, věčná Moc a jeho odlesk – dokonalý Ploditel dokonalého, Otec jednorozeného Syna.“4
Další část vyznání byla zasvěcena druhé božské osobě Syna neboli Slova:
„Je jediný Pán, jediný z jediného, Bůh z Boha, odlesk a obraz božství, účinné Slovo, Moudrost, která udržuje vyrovnanost vesmíru, a Moc, jež učinila veškeré stvoření, pravý Syn pravého Otce, neviditelný neviditelného, neporušitelný neporušitelného, nesmrtelný nesmrtelného a věčný věčného.“5
Vyznání víry v Ducha Svatého
Následovala část vyznání v třetí božskou osobu Ducha Svatého:
„Je jediný Duch Svatý, který má svou existenci z Boha, a byl zjeven lidem skrze Syna, dokonalý obraz dokonalého Syna, život a příčina všech živých, svatost a udělovatel svatosti, v němž byl zjeven Bůh Otec, který je nade vším a ve všem, a Bůh Syn, skrze něhož je vše.“6
Dokonalá trojice
Poté, co byly takto vyznány tři odlišné božské osoby, nesmělo nakonec chybět vyznání v jedinou, nerozdílnou a nezměnitelnou Trojici:
„Dokonalá Trojice ve slávě, věčnosti a vládě, ani rozdělená, ani uzpůsobená. Proto v Trojici není nic stvořeného, ani podřízeného, ani vloženého zvenku, jako by to nejprve neexistovalo a bylo následně vloženo. Syn tedy nikdy nechybí v Otci, ani Duch v Synu, ale vždy tatáž Trojice je nezměnitelná a bez proměny.“7
Matka pravé víry
Starobylé zjevení sv. Řehořovi Divotvůrci nám ukazuje Pannu Marii jako „Matku pravé víry“ (jak bývá vzývána v dominikánských litaniích). Jako dobrá Matka se stará o to, aby poklad pravé víry s tajemstvím Nejsvětější Trojice ve svém středu byl v nás, „hliněných nádobách“ (srov. 2 Kor 4,7), uchován a rozmnožován.
- Historia Ecclesiastica, VII, 5. ↩︎
- Srov. BENEŠ, Albert Josef. Soukromá zjevení v současné teologické literatuře. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003, s. 129–131. ↩︎
- Srov. De vita Gregorii Thamaturgi, 28–33. In: Sources chrétiennes 573, s. 130–141. ↩︎
- Tamtéž, 32, s. 136–137. ↩︎
- Tamtéž, s. 136–139. ↩︎
- Tamtéž, s. 138–139. ↩︎
- Tamtéž ↩︎
