Poslední říjnový den roku 1618 se v ekvádorském Quitu narodila dívenka jménem Marie Anna. Jméno dostala po své kreolské matce Marii Anně Cranobles de Xaramilo (Kreolové tj. potomci jihoamerických kolonizátorů.). Příjmení pro změnu od svého španělského padríňa – Girolama (Jeronýma) Florese
PETR Z ALKANTARY (19. 10.)
Na poslední chvíli to ještě stihl, aby si u roku narození mohl psát čtrnáctku – narodil se r . 1499. Alcántara ležela ve španělské provincii Estramadura a malý Petřík se narodit uměl – jeho padre, Pedro Garavita, byl gubernátor a
SALVÁTOR LILLI (22. 11.)
Nemusím snad ani dodávat, že když se v červnu r. 1853 v italské vesničce Cappadocia narodil, rodiče mu nevybrali jméno podle jistého jihoamerického státu. Rodiče mu nevybírali ani životní dráhu, tu si zvolil sám. „Chci být řeholníkem,“ oznámil jednoho dne
LUDVÍK (25. 8.)
„Když jste jednou zakusili, co je to být milován svobodně, každé pokoření ztrácí chuť. Když jste jednou zakusili, co je to být milován lidmi svobodnými, klanění otroků vám neříká nic. Když jste viděli svatého Ludvíka na kolenou, nemáte už nejmenší
JANA Z VALOIS (4. 2.)
Anebo taky Jana Francouzská. Narodila se 23. 4. 1464 na zámku v Nogent-le-Roi jako dcera krále Ludvíka XI. a Šarloty Savojské. Otec byl, mírně řečeno, zklamán. Chtěl kluka a přišla holka – a ještě taková. Jaká? No vážně těžce tělesně postižená.
