Jak se Vojta učil čelit svým chybám text: Jana Lokajová Vojta strnul. Zvuk tříštícího se porcelánu prořízl sobotní odpoledne jako blesk. U nohou mu ležely desítky modrobílých střípků. Byl to babiččin nejoblíbenější hrnek, ze kterého pila čaj každé ráno už třicet
Mlčení u rozbité pomněnky
