Úmysl Rytířstva Neposkvrněné na květen 2017:
Aby Rytířstvo Neposkvrněné dokázalo jít cestou, kterou nám ukazuje Panna Maria.
Nedělní ráno. Muž odchází z bytu, do kterého se přistěhoval před dvěma měsíci. Ve výtahu se potkává – jako obvykle – s tímtéž sousedem, který ho stále zve na nákupy.
„Jedu do hypermarketu. Nechtěl byste se přidat? Projdeme obchody, prohlídneme si zboží, možná bude nějaká zajímavá akce. Co vy nato?“
„Říkám vám už přece poněkolikáté, že ne. V neděli mívám totiž jiné plány,“ vyhýbavě odpověděl.
„A co vlastně v neděli děláváte?“ zvědavě vyzvídal soused.
„Hmm… Jsem praktikující katolík a právě teď, jako každou neděli, jdu do kostela na mši svatou!“
„Jaký vy jste praktikující katolík?“ diví se soused. „Já už vás posedmé potkávám v neděli ve výtahu a posedmé vás zvu do hypermarketu, ale vy jste mě ještě ani jednou neřekl, že jste věřící a nikdy jste mne nepozval, abych šel s vámi do kostela…?!“
Praktikování víry jen a pouze pro sebe může být jinak zcela poctivým plněním všech náboženských praktik a povinností. Chybí zde však něco podstatného. Lidem nic neprospěje, když světlo, které jsme v Kristu dostali, úzkostně skrýváme uvnitř. Oni potřebují, abychom jim ukázali Krista.
Vzorem takového prožívání víry a zbožnosti je Neposkvrněná. Ihned po Zvěstování se spěšně vydává na cestu za Alžbětou, aby jí pomohla během jejího těhotenství. Ta, která si je už nyní vědoma, že Pán je s ní, neočekává privilegia, ale běží posloužit a takto vydat svědectví. Přináší do Alžbětina domu ještě skrytého pod svým srdcem Ježíše: Cestu, Pravdu a Život, a zůstává v něm jako svatostánek v chrámu.
O co nám má jít v Rytířstvu Neposkvrněné? O uchování památky na sv. Maxmiliána? Provozování zbožných praktik? O úctu k Panně Marii? Samozřejmě, ale především o apoštolský zápal dělit se o Krista. Naším úkolem není jen péče o vlastní víru, která by se projevovala jen a pouze náboženskými praktikami, ale především přinášení Krista do života svého i bližních. Vydejme se tedy na cestu. Není na co čekat. Svět nepřijde k Rytířstvu Neposkvrněné s prosbou o pomoc. Je třeba, aby se každý z nás sám spěšně vydal na cestu získávat další duše.