Úmysl Rytířstva Neposkvrněné na březen:
Aby se postní doba stala pro nás časem proměny, která vychází z přikázání lásky a solidarity, jak tomu učil sv. Maxmilián.
Člověk se nenarodí dvakrát, nenaučí se znovu jazyk, nenaučí se znovu psát, nenaučí se znovu způsobu bytí. Musí žít takový život, který jednou dostal. Takže pokud s něčím není spokojen, musí dosáhnout vlastní proměny – čili postavit něco ještě jednou, ale s použitím stejného materiálu.
Kdysi jsem slyšel historii stavby jedné gotické katedrály. Zbývala ještě poslední etapa – umístit do vysokých oken vitráže. Každé z těchto oken zadali jednomu mistrovi. Jen jedno okno zůstalo prázdné. K jeho výzdobě se přihlásil nenápadný člověk, kterého nikdo neznal. Po vzoru sousedů své okno zakryl závěsem. Ale na rozdíl od ostatních si nerozložil svůj materiál, neměl zásoby barevného skla. A co více – často bylo možné vidět, jak se potuluje po katedrále a nahlíží do dílen svých kolegů.
Nakonec nastal čas, kdy mělo být vše hotovo. Z oken byly sundány závěsy a ukázala se krása barevných vitráží. Ale bezesporu nejkrásnějším, nejpropracovanějším a nejbarevnějším byla vitráž toho nenápadného mistra.
„Jak jsi to udělal?“ – ptali se ho a on jen pokyvoval hlavou a nesměle se usmíval. „Odkud jsi získal tak krásný materiál?!“
„Odnikud“, odpověděl. „Nekoupil jsem ani jeden kousíček skla. Jen jsem každý den chodil po katedrále a sbíral jsem kousíčky skla, které vy jste vyhodili…“
Dnes bychom to nazvali recyklací – opakované použití něčeho, co bylo vyhozeno, vrácení do oběhu něčeho, co z něj už vypadlo.
Právě v tom spočívá metanoia – proměna, obrácení. Mám k dispozici výchozí materiál: sebe sama. Mám své tělo – ne vždy pěkné, zdravé, fit. Mám svůj charakter – často trpký a nepříjemný. Mám své schopnosti – nejsem génius. Mám svou víru – menší než kousíček hořčičného zrnka. A lásku, která uvadla, kterou spálil egoismus, kterou zadusila lhostejnost.
Nedostanu od Pána Boha sebe samého znovu. Musím to postavit ještě jednou, ale nedostanu nový materiál. Je tedy potřeba se vzchopit, vše poskládat a napravit. A právě toto je proměna, ke které mě zve Kristus – obraťte se a věřte evangeliu (Mk 1, 15).