[/media-credit]
Svědectví
S Rytířstvem Neposkvrněné jsem se setkala po Sametové revoluci, kdy po letech víry v izolaci jsem moc toužila něco pro církev udělat, mé síly a možnosti s malými dětmi byly ale velmi omezené. Až u minoritů u sv. Jakuba jsem uviděla letáček MI. To je ono! Denně třikrát zvolání: „Ó Maria, bez hříchu počatá …“ Když jsem se ale podrobněji začetla do
Statutu hutí, objevila jsem malý háček. Prvním bodem je totiž zcela se odevzdat Neposkvrněné jako nástroj do jejích rukou. Rozmýšlela jsem se. Já chci přece plnit Boží vůli! Nakonec jsem přihlášku k minoritům do Brna podala. ,,Sice tomu moc nerozumím, ale asi to tak má být.“
K porozumění ideálu Panny Marie, ač jsem do dětství mariánská, jsem se přibližovala léta. Až půl roku po podání přihlášky jsem na příkladu mladého kněze – který druhý den po návratu z cesty po USA seděl ve zpovědnici, očekávaje hříšníka, jak přibit od věků – pochopila, že Ona je Boží vůlí sama! V průběhu doby na různých místech a v různých životních situacích se přede mnou jako by otvíral a otevírá obzor: obětovat aspoň to málo, nechtít nic pro sebe, tichost, mírnost, ponoření se do sebe, laskavost, odhodlanost, její účast v našem utrpení i v radosti, zduchovnělá krása …
Kardinál Karol Wojtyla (pozdější Svatý otec Jan Pavel II.) při 60. výročí založení MI pronesl v kázání: „O. Kolbe objevil tajemství Neposkvrněné a objevil ho nejen jako největší krásu celého stvořeného vesmíru, ale především jako sílu, mohutnou energii, kterou chtěl dát také jiným. Právě za tímto účelem uskutečnil celé svoje dílo a nazval je Rytířstvo Neposkvrněné.“ To také bylo na tom malém letáčku MI.
Irena, Rytířka Neposkvrněné z Prahy