Úmysl Rytířstva Neposkvrněné na duben: Aby radost Zmrtvýchvstalého naplňovala naše srdce a dovolila nám zvěstovat jeho lásku.
Se zvěstováním lásky je to trochu podobné jako s deštěm. Jeden starý příběh vysvětluje, proč Pán Bůh posílám déšť na zemi. Jsou tři důvody:
Za prvé proto, aby všichni bez výjimky měli přístup k vodě. Aby si někdo nemyslel, že mu voda patří více než někomu jinému.
Za druhé – aby smyl všechnu špínu tohoto světa.
Za třetí – aby se lidé vždy s nadějí dívali do nebe.
Zkoušíme získat lásku z hlubin svého srdce. Odměřujeme ji, hodnotíme, kdo a jak moc si ji zasloužil. Mezitím ale láska přichází z výšin – Bůh je Láska. Nechala se přibít na kříž, umírá za všechny a pro všechny povstává z mrtvých. Nedělá výjimky, není vypočítává, nekalkuluje. Každému – jako déšť z nebe – se dává v hojnosti.
Pouštím si televizi nebo rádio, surfuji na internetu. Potkávám lidi, kteří smýšlí jinak než já. Nelíbí se mi. Nemám je rád. Zaslouží si moji nechuť, dokonce i zlost, pohrdání, odmítnutí. Cítím odpor. Štítím se jich. Odkud se berou? Kdo jim to dovoluje? Jsem pobouřen. Jak to, že je nestihne boží trest…
Trest není. Je jen láska. Láska, která umírá pro každého. A co je nejvíce překvapivé, to je fakt, že umírá ne proto, že si to kdokoli zasloužil, ale umírá za všechny, kteří jsou ještě hříšníky. Láska, která osvěcuje a ohřívá každého. Tak jako se slunce nikoho neptá, jestli si zasloužil jeho paprsky. Stačí jen vyjít ze stínu. Jako déšť, který smývá všechnu špínu. Stačí se jen podívat na nebe a vystavit se jeho působení. Právě takovou lásku vlévá do našich srdcí zmrtvýchvstalý Ježíš. A takový je mechanismus prožívání a předávání jeho lásky jiným. Dokonce i pokud – podle našeho mínění – si ji „rozhodně“ někteří naši bližní nezaslouží.
Pěkně to vyjádřil sv. Otec Maxmilián v „Rytíři Neposkvrněné“ (3/1924): „Máme dávat lásku ne pro to, že bližní jsou sympatičtí, že jsou užiteční, bohatí, vlivní, ale ani ne pro to, že jsou vděční. Toto jsou příliš nízké pohnutky (…).
Opravdová láska stoupá nad všechno stvoření a je ponořena v Bohu. V něm, pro Něj a skrze něho miluje všechny dobré i zlé, přátele i nepřátele. Ke všem natahuje svou milující dlaň, za všechny se modlí, trpí, všem přeje dobré, touží po tom, aby všichni byli šťastní, protože tak to chce Bůh!“