Sv. Maxmilián se narodil 8. ledna 1894 v Polsku jako Rajmund Kolbe. V roce 1910 vstoupil do řádu bratří minoritů. Byl poslán na studium do Říma, kde byl roku 1918 vysvěcen na kněze. V Římě 16. října 1917 založil hnutí Militia Immaculatae. Když se v roce 1919 vrátil do rodného Polska, začal zde šířit toto mariánské hnutí prostřednictvím tiskového apoštolátu.
Roku 1927 zřídil v blízkosti Varšavy klášter – evangelizační centrum nazvané Niepokalanów (město Neposkvrněné). Do roku 1939 se město rozšířilo z osmnácti bratří na neuvěřitelných 650. Byl to největší katolický klášter na světě.
Aby bylo možné snadněji získat svět pro Neposkvrněnou, používali bratři nejmodernější techniku. To jim umožnilo publikovat nespočetné množství katechetických a náboženských textů, vydávat deník s nákladem 230 tisíc výtisků a měsíčník Rycerz Niepokalanej s nákladem více než jeden milion výtisků. Maxmilián pro evangelizaci začal dále budovat rozhlasovou stanici a plánoval vytvoření filmového studia. Byl opravdovým apoštolem hromadných sdělovacích prostředků. V roce 1930 vybudoval druhé město Neposkvrněné, tentokrát na misiích v Japonsku v Nagasaki, a plánoval vybudování dalších misijních center po celém světě.
Maxmilián byl teologický průkopník. Jeho náhled Neposkvrněného Početí předjímal Mariánskou teologii Druhého vatikánského koncilu a další vývoj církevního chápání Panny Marie jako Prostřednice všech milostí a jako přímluvkyně Božího lidu.
V roce 1941 nacisté o. Maxmiliána uvěznili v koncentračním vyhlazovacím táboře Osvětim. Tam nabídl svůj život za jiného vězně a místo něho byl odsouzen k pomalému umírání hladem v cele smrti. 14. srpna 1941 ukončili věznitelé jeho život smrtonosnou injekcí. Papež Jan Pavel II. roku 1982 svatořečil Maxmiliána jako „mučedníka lásky“. Sv. Maxmilián Kolbe je považován za patrona novinářů, rodin, vězňů, hnutí pro život, lidí závislých na návykových látkách a lidí s poruchami příjmu potravy.