CHARITA je láska v akci
Pomoc bližnímu vychází z poselství evangelia.
text: P. Jan Larisch
Nejsilnější text Nového zákona pro úkoly Charity se nachází v Matoušově evangeliu: „Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít. Byl jsem cizí, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě. Byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.“
Ježíšových skutků milosrdné lásky je v evangeliích popsáno ohromné množství. Od zázraků uzdravení nemocných přes nasycení hladových až ke vzkříšení mrtvých. Vrcholem je pak oběť, kdy Ježíš svým zmrtvýchvstáním nasměruje člověka od smrti k nekonečnému životu v lásce. Diakonie na Ježíšovo poselství navazuje a službu lásky a pomoci poskytuje ve všech oblastech lidské nouze.
Charitní práce v dějinách církve
V průběhu existence církve se diakonie realizovala rozmanitým způsobem. Ve středověku byly nositeli charity především kláštery. Ty zřizovaly ústavy pro konkrétní pomoc nejpotřebnějším. Nemocným, chudým, starým, opuštěným, zmrzačeným. Roky budovanou síť zničily husitské války. Byla pak sice postupně obnovována, ale třicetiletá válka ji rozbila znovu. V následujícím století mnoho charitních činností přebraly církevní spolky a různá zbožná sdružení. V zemích rakouských a českých sice státní absolutismus mnohé z těchto aktivit zrušil, zároveň ale zákonnými normami přenesl charitní péči na farnosti. Ve druhé polovině 19. století prochází církev novou restaurací a opět vznikají společensky vysoce hodnocené dobročinné spolky, některé z nich se transformují do podob řeholních společností.
Vznik moderní Charity
Ve 20. století se společnost, hlavně vlivem následků I. světové války, znovu proměňuje a začínají vznikat nová zařízení, zviditelňující diakonický rozměr života církve. V roce 1922 zakládá olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan Svaz katolické Charity. Svaz se brzy rozvíjí od špičkových pracovišť odborné péče až po dobrovolnou charitní práci na úrovni farností, kde vznikají tzv. Ludmily, farní odbory Charity. Přidávají se i další diecéze a v roce 1928 vznikají Zemské svazy charit (Čechy, Morava a Slovensko) a v Praze také Ústředí svazů katolických charit.
Čeští světci a Charita
Svatá Ludmila spolu s Anežkou Českou se staly na počátku 20. století duchovními ochránkyněmi vznikajících charit v českých zemích. Svatá Anežka byla ve své době průkopnicí chudinské a nemocniční péče. Podle Staroslověnské legendy se charitní činnosti věnoval také sv. Václav: „Všem nuzným prokazoval dobrodiní, nahé odíval, lačné krmil, pocestné přijímal podle slov evangelia, vdovám nedával ukřivdit, všechny lidi chudé i bohaté miloval…“
Jak vypadá situace dnes?
Od 1. prosince 1993 je Charita ČR účelovým zařízením katolické církve, které sdružuje diecézní a arcidiecézní charity v České republice a také Českou katolickou charitu, která má ve své gesci péči o charitní domy pro kněze, řeholníky a řeholnice. Charita ČR je od roku 1995 členem celosvětové organizace Caritas Internationalis.
Dle stanov je předmětem činnosti Charity služba milosrdné lásky lidem v tísni, v ohrožení a nouzi, bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství nebo státní a politickou příslušnost. Dále pak poskytování a provozování charitativních sociálních a zdravotních služeb, zařízení a realizace humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.
Velká síla Charity
Charita ČR sdružuje 348 charit různých úrovní a obsahového zaměření. V roce 2018 poskytovala lidem v nouzi 1312 služeb, z toho se jednalo například o 69 odborných poraden, 131 středisek pečovatelské služby, 37 denních stacionářů, 47 domovů pro seniory, 43 azylových domů pro matky s dětmi, 24 azylových domů pro muže i ženy v tísni, 68 nízkoprahových denních center pro děti a mládež, 84 středisek domácí zdravotní péče, 61 center hospicové péče, 81 charitních šatníků, 33 center pro rodiny s dětmi atd.
V Charitě pracovalo v roce 2018 více jak 7 500 profesionálních zaměstnanců a do její činnosti se soustavně zapojovalo na 35 000 dobrovolníků. Počet evidovaných uživatelů přesáhl 145 000 a výkony se počítají na miliony. V rámci Tříkrálové sbírky pak počet dobrovolníků jednorázově narůstá o více než 60 000 koledníků, kteří procházejí města a vesnice a vyprošují finanční dary pro potřebné.