Úmysl Rytířstva Neposkvrněné na červenec a srpen

Byl to poslední dům, na jehož realizaci pan stavbyvedoucí dohlížel. Hned po kolaudaci měl odejít do penze. A tak nějak mu poprvé v životě přestalo záležet na dobrém výsledku. Objednal cement po záruce, kabely, elektroinstalaci, vodoinstalaci, okna i dveře všechno ve slevě s nejistou kvalitou. A střešní krytina byla tak chabá, že se téměř drolila v rukou. Nezáleželo mu, aby pohlídal dělníky, bylo mu jedno, že stěny jsou křivé, že se dveře nedovírají, že kohoutky protékají a že z kanálu je cítit nepříjemný pach.

Nadešel den kolaudace. Ředitel stavební firmy s klíči v rukou se najednou obrátil na pana stavbyvedoucího: „Pane inženýre, odcházíte do důchodu, a protože jste celé roky v naší firmě tak solidně pracoval, rozhodli jsme se to ocenit. Přijměte tento poslední dům postavený pod vaším dozorem jako dar od naší společnosti. Přejeme vám klidný a spokojený důchod!“

Kdyby jen býval předem věděl, že ten dům bude nakonec jeho, že ho staví pro sebe…

Krásně bychom mohli přirovnat Rytířstvo Neposkvrněné k domovu. M. I. je skutečně něco více než jen nějaká skupina či sdružení. M. I. má být domovem. Domov je místo, které poskytuje ochranu a odpočinek, místo, kde se člověk cítí potřebný a v bezpečí. Domov je částí člověka. A právě takto by měli rytíři přistupovat k M. I., které je pro ně domovem vystavěným Ježíšovou a Mariinou láskou.

Tyto prázdninové úmysly M. I. jsou výzvou k zodpovědnosti za budování domova Rytířstva Neposkvrněné. Každá modlitba, půst, oběť, každý dobrý skutek pomáhá stavět a zdobit tento náš dům a přispívá ke slávě Boží. Bylo by krásné, kdyby stejně jako pěkná vzpomínka na domov, jež bývá pro nás pramenem povzbuzení, tak i Rytířstvo bylo pro všechny ctitele Neposkvrněné úlevou, radostí.

Z domova si člověk odnáší svou víru, kulturu, zvyky a základní životní dovednosti. Je to domov, kde si člověk od prvních okamžiků života utváří svůj charakter a životní postoje. Rytířstvo Neposkvrněné má být naší školou Kristovy lásky. Matkou, Učitelkou a Vychovatelkou věrného následování této lásky je první učednice věrnosti Kristovi – jeho a naše Matka, Maria.