Chcem sa poďakovať Nebeskému Otcovi, nášmu milovanému Pánovi Ježišovi, Duchu Svätému – darcovi života za ďalší neuveriteľný zázrak, ktorý pre nás učinil. Prvý bol dar počatia a narodenia nášho synčeka Dominika, na ktorého sme čakali 9 rokov. A teraz chceme poďakovať za dar komunikácie, keď sa sám v piatich rokoch naučil čítať a písať. Keďže v dvoch rokoch prestal rozprávať a nerozpráva dodnes, ani nedokážem opísať vďačnosť za tento zázrak, keď sa konečne môžeme navzájom zdieľať. Chcem sa poďakovať za príhovor o zázrak Panne Márii, anjelom strážnym, sv. Jozefovi, všetkým našim patrónom a svätcom, ktorých sme o príhovor prosili, všetkým spravodlivým – otcovi Šuránkovi, otcovi Robertovi Mayerovi. Ďakujem aj všetkým príhovorcom na zemi: sestričkám v Doksanoch,  otcovi Eliasovi Vellovi, Dominikovej kmotre, Spoločenstvu P. A. Šuránka, priateľom a rodine.

rytierka Sandra

 Chtěla bych veřejně poděkovat Pánu Ježíši a P. Marii za vyslyšení mé modlitby za uzdravení zraku. Hrozilo mi oslepnutí z důvodu odchlípnuté sítnice. Prosím zároveň o další ochranu.

čtenářka Marie

 Chtěla bych touto cestou poděkovat Panně Marii za vyslyšené prosby: za záchranu manželství vnuka, za práci pro dceru, která byla rok bez práce, a za záchranu života a ochranu při autonehodě. S velkou důvěrou v Boží pomoc jsem se modlila Pompejskou novénu za manželství vnuka i za dceru. Všem bych chtěla říci: Utíkejte se v těžkostech k Panně Marii. Ona je u Boha prostřednicí všech milostí. Díky Ti, Panno Maria, díky za vše.

vděčná čtenářka Marta

 Ráda bych touto cestou poděkovala Pánu Bohu, Panně Marii a všem svatým, kteří vyslyšeli naše modlitby za mého malého vnoučka. Čekala ho náročná operace, která s jejich pomocí dobře dopadla. Děkuji, že vyslyšeli naše modlitby. Prosím, aby nás nikdy neopouštěli, prosím o ochranu mých dětí a vnoučat i s jejich rodinami.

s úctou a vděčností Ludmila

 Chci veřejně poděkovat Trojjedinému Bohu a velké přímluvkyni Panně Marii za zdárně vykonanou operaci a rekonvalescenci. Také bych ráda poděkovala všem za přímluvné modlitby při mši svaté a modlitby v růžencovém společenství. Před operací mi lékaři našli v hlavě zhoubný nádor. Vše dobře dopadlo. Paní doktorka z onkologie mi řekla při nedávné kontrole, že to byl velký zázrak. Nic jiného na to nemůžu říct, než velké Bohu díky!

Ludmila od Ostravy

 Děkuji Pánu Ježíši, Panně Marii a všem svatým za vyslyšení mých proseb za narození dvou zdravých vnoučat. Prosím o dar zdraví pro celou rodinu.

rytířka Zdeňka

 

O modlitbu prosí:
 Prosím o modlitbu za svou dceru, která má rakovinu mozku. Mnohokrát děkuji!

čtenářka Marie

 Chvála Kristu, chtěla bych touto cestou poprosit o modlitbu, aby mi dobře dopadlo vyšetření, které mě čeká. Zároveň prosím o modlitbu za staré nemocné rodiče a požehnání pro moji rodinu.

čtenářka Kateřina

 Prosím o modlitbu za tři muže jménem Martin… Nejde u nich jen o duchovní boj, ale u některých i o boj s alkoholem… Jsou z mé rodiny a ze sousedství. Jeden je již na léčení a za něj prosím o to víc, ať to zvládne. Druhý Martin k tomu zatím nenašel sílu. Třetího Martina také svěřuji do rukou Božích, i když zde se o alkohol nejedná.

rytířka a čtenářka Pavlína

 

Z dopisů čtenářů:
  Vážená redakce, ráda bych, pokud mi to umožníte, veřejně poděkovala Panně Marii za její stálou péči.
Bylo už dlouho po půlnoci, já se převracela na posteli a nemohla spát. Myslela jsem na zítřejší vyšetření CT ledvin, které mě čekalo. Vím, že mnohdy i nemoc je cesta, kterou nás Ježíš chce vést a něco nás na ní naučit. Přesto jsem se ale svých obav nedokázala zbavit. Pak přišla SMSka. Kdo může takhle pozdě psát? Co se kde stalo? Otevřela jsem mobil a četla zprávu od syna: „Nikdy se ničeho neboj, Ježíš Kristus je s tebou stejně jako se mnou. Ať se zítra stane cokoliv, já budu s tebou, praví Ježíš s Pannou Marií.“
Můj syn netušil nic o mých zdravotních problémech a už vůbec ne o tom, že jsem objednána na CT. Za chviličku přišla další SMSka, kde syn, téměř jakoby omluvně vysvětloval, že je právě na noční adoraci v Táborských Klokotech u poutní sochy Panny Marie Fatimské, a i když vůbec neví proč, měl prostě silný pocit, že mi tento vzkaz musí napsat.
Jen na okraj chci uvést, že vyšetření dopadlo dobře. Co je ale důležitější, je fakt, že teď už vím, že syn má k Pánu Ježíši a Jeho Mamince blízko a že ho vedou a chrání a že už se o něho nemusím bát, protože vím, že je pod takovou ochranou, jakou já bych mu nikdy nedokázala dát. A tak Ti moc děkuji, Panno Maria Fatimská, za všechny dary a ze všeho nejvíc za víru mého syna. (Vždyť jsem za něho u Tebe tolik prosila…)

vděčná rytířka Hana

 Děkuji mnohokrát za vše, co pro nás křesťany děláte. Časopis Immaculata je nádherný, upoutá i děti, se zvědavostí si jej prohlíží a čtou. Je takovým pohlazením Panny Marie. Boží požehnání vyprošuje

čtenářka Jitka

  Panna Maria ve Fatimě řekla: „Uvidíte-li jednu noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že je to velké znamení, které vám dává Bůh.“
O tomto znamení na nebi jsem se dozvěděla až později, ale tu hrůzu a zděšení lidí si dobře pamatuji. Byl leden nebo únor 1938. Jsem ročník 1933 a byla jsem tehdy těsně před nástupem do školy. Bydleli jsme ve Volyni a ve Strakonicích jsme měli babičku. Po setmění se objevila nad severním obzorem rudá záře, která zvolna stoupala vzhůru. Byla jsem s maminkou na zahradě. Maminka to zpozorovala a strašně se lekla. Myslela, že hoří Strakonice, kde měla babička chalupu, a že ten požár nejspíše začal ve Zbrojovce. Moc plakala, že babi uhoří. Venku už bylo hodně lidí i místní strážník pan Stuchlík. Ten řekl, že tohle nemůže být požár, když se záře šíří na západ i východ a stále výš a výš. Maminka řekla: „Bože, tak to je znamení!“ a pokřižovala se. Záře šla hodně vysoko, už byla skoro nad hlavami, lidé byli zděšeni. Za rok vkročil Hitler do naší země.

rytířka Blanka z Prahy

  Chvála Kristu! Rád bych splnil svůj slib daný Pánu Bohu a sv. Karlu Lwangovi a druhům, totiž že uveřejním v časopise Immaculata své svědectví, když budu uzdraven ze své závislosti. Budu Vám velice vděčný, kdybyste mi pomohli můj slib splnit. Je to myšleno i jako povzbuzení čtenářům, kteří vedou podobné boje jako já.
Jako velká část mé generace jsem v pubertě propadl hříchu masturbace. Později se přidalo i sledování pornografie. Vytvořila se u mě závislost. Jako spořádaný syn z katolické rodiny jsem věděl, že se děje něco velmi špatného. I přesto jsem nadále chodil na bohoslužby a svatokrádežně jsem přijímal Tělo Páně a styděl jsem se vyznat své těžké hříchy ve zpovědnici. Vedl jsem v podstatě dvojí život. Později jsem se již z těchto hříchů zpovídal, ovšem věděl jsem, že touha polepšit se potrvá maximálně týden. Propadal jsem se stále hlouběji. Navíc mé sklony k homosexualitě mě přivedly i ke sledování tohoto druhu porno-videí. Celá léta jsem ale prosil za uzdravení, začal jsem se modlit růženec, číst duchovní literaturu. Nic. Stále jsem navštěvoval zpovědnici se stejnými hříchy.
Tři roky nazpět jsem vstoupil do M. I. Začal jsem prosit jinak! Veď mě, Pane, podle své vůle… Proměň můj hřích, jak Ty chceš! Asi za měsíc po vstupu do M. I. jsem se proměnil. Hřích zmizel. Pokušení rovněž. Mši svatou jsem prožíval jako nikdy dřív, zamiloval jsem se do Eucharistie. V noci jsem se budil s pláčem nad svými hříchy. Věděl jsem, co mám dělat. Vyznal jsem v opravdové lítosti touhu po odpuštění všech hříchů proti čistotě, všechny chtivé pohledy, sprosté vtipy, kterými jsem se bavil, veškerou bestialitu porno-průmyslu, která mi ty roky ničila duši. Chtěl jsem vyznat jednotlivě každý z těch tisíců hříchů (což samozřejmě nešlo), proto jsem to všechno odevzdal Kristu. Přidal jsem i všechny svatokrádeže – eucharistické i svátosti smíření.
Ještě mnohokrát mě pak popadla úzkost a pláč nad dávnými hříchy, které Pán chtěl, abych ještě vyznal, ale svátosti smíření po vstupu do M. I. byly tou největší úlevou za dlouhé roky. Snad poprvé jsem měl pocit svobody, pocit přijetí a lásky Boží a zároveň zmizelo něco, co mě předtím i v nejšťastnějších chvílích mého duchovního života jakoby bránilo plně se radovat.
To ale není konec. Po asi osmi měsících byla radost pryč. Začal jsem opět padat do hříchů masturbace a pornografie, i když jen sporadicky. V tomto období mě velmi pomohla četba Terezie z Avily a Jana od Kříže. Pochopil jsem, že v radosti tohoto obrácení mi šlo hlavně o mě a ne o Boha. Bylo v tom sobectví. Pán mě chtěl vést dál.
Následující čas svého života jsem často vyplňoval modlitbou, četbou duchovní literatury, breviáře. Asi si řeknete, že normální člověk nemůže něco takového stíhat… Může. Na prvním místě se věnuji manželce a dětem, ale růženec se můžete modlit i po cestě do práce, breviář a lekcionář můžete mít v mobilu. Zrušte si internet v mobilu a času budete mít najednou dost.
Nedávno jsem si předsevzal, že objevím s pomocí Boží kořen mých hříchů a poprosím Pána, aby ho uzdravil. Nechal jsem sloužit mši svatou za nalezení a uzdravení kořene, kterým Nepřítel působí v mém životě. Velmi mi v tomto počínání pomohla kniha Eliase Velly „Ježíš Kristus – Lékař duše i těla“. Modlil jsem se ke sv. Karlu Lwangovi a druhům, aby mi bylo pomoženo v mém hledání. Objevil jsem jeden obraz z dětství, který mi utkvěl v paměti a souvisel s hříchem nečistoty. V modlitbě jsem ho svěřil Pánu. Upřímně: ani jsem nečekal, že věci dostanou tak rychlý spád. Jednoho večera, několik dní po modlitbě, jsem pocítil podivný pocit vzrušení, či brnění po celém těle. Srdce mi prudce bušilo. Okamžitě jsem ale nějakým způsobem věděl, co se děje. Byl to okamžik uzdravení.
Od té doby nastal zcela nový stav. Hříchy nečistoty se již nevrátily. Pokušení ustalo. Naučil jsem se mu vyhýbat a odmítat je už od počátku pomocí modlitby a zamyšlení se nad tím, co bych všechno ztratil, kdybych se pokušení poddal. Za veškeré milosti, uzdravení, obrácení a laskavé vedení celým svým životem děkuji našemu Pánu Ježíši a Neposkvrněné Matce Boží a prosím je, ať rozlomí pouta všech svázaných hříchy nečistoty.

rytíř Neposkvrněné z jižních Čech

Podobné články:

Štítky: