(3) Neposkvrněná a její medailka
- Jaké úmysly měla Neposkvrněná

3. kapitola
Jaké úmysly měla Neposkvrněná

 

Odkaz zjevení, kterými byla obdařena svatá Kateřina Labouré, je velmi obsáhlý. Píše o něm otec kanovník Laurentin (loranten) v díle „Krátký náčrt mariologie“. Když vidíme takové velké duchovní bohatství, jsme překvapeni, že se doposud nenašel žádný teolog, který by se mu věnoval, ani historik, který by se podrobně zabýval těmito událostmi.

Když budeme analýzovat věroučný obsah zjevení Panny Marie, uznaných Církví, neměli bychom ho hledat jen ve slovech Panny Marie. Slova jsou provázená skutky, pohyby, symbolickými znaky, ve kterých se skrývají poučení a na které musíme obrátit pozornost.

Panna Maria sama vysvětlila některé podrobnosti zjevení Kateřině Labouré. Tak například jí řekla: „Dítě moje, tato koule představuje celý svět... Paprsky jsou symboly milostí, které rozdávám všem, kteří o ně prosí.“ Dala poznat i určité pravdy, kterým nás chce naučit jen pomocí symbolů. To platí o symbolech na druhé straně medailky. Obsahují hluboká, ale lehce čitelná poučení. Vždyť Panna Maria sama řekla sestře Kateřině, když se zeptala, co je tam třeba napsat: „M a dvě Srdce hovoří dost jasně.“

Snažme se dobře poznat jednotlivé prvky poselství z roku 1830. Nechceme je zcela vyčerpat. Naše dílko by na to nestačilo. Podívejme se nejprve na některé všeobecné cíle, které Panna Maria sledovala.

Když srovnáme pozdější zjevení Panny Marie, které Církev schválila, se zjeveními v Rue du Bac, hned zjistíme, že mají mnoho společného.

Nejenom, že je musíme spojit se čtyřmi významnými zjeveními Panny Marie v 19. století ve Francii (1846 La Salette /salet/), 1858 Lurdy, 1871 Pontmain (ponmen), 1876 Pellevoisin (pelvuazen), ale zvlášť musíme zdůraznit i jejich příbuznost se zjeveními ve Fatimě.

Zjevení z roku 1830 v Paříži jsou klíčem, k ostatním zjevením. Ony obsahují vše, co řekla Panna Maria v pozdějších zjeveních jasněji a naléhavěji. Panna Maria měla plán, který při dalších zjeveních upřesnila. Již jsme si řekli, že zjevení Panny Marie Kateřině Labouré bylo začátkem. Z něho vyšly ostatní zjevení.

Když se na to podíváme takto, potom nám pozdější zjevení Panny Marie pomohou najít smysl symbolických znaků zjevení v Rue du Bac. Tak např. při zjeveních v 19. a 20. století kladla Panna Maria velký důraz na modlitbu svatého růžence. V La Salette, kde promluvila početnými symboly, měla v korunce, na obrubě šátku, přehozeného přes ramena, a šatů růžové, červené a zlaté růže. Není pochyb, že chtěla hovořit o radostných, bolestných a slavných tajemstvích růžence. V Lurdech se již vyjadřovala jasněji. Růženec měla v ruce, vzala ho do prstů a dala Bernardetě pokyn, aby se ho modlila. A Panna Maria se k její modlitbě sama připojila. Posouvala mezi prsty zrnka růžence a Sláva Otci se modlila s ní. Ve Fatimě se Panna Maria vyjádřila ještě jasněji. Zjevila se šestkrát. Pokaždé prosila děti, aby se denně modlily růženec. 13. října 1917 při posledním zjevení řekla: „Jsem Růžencová Panna Maria. Přeji si, aby byla zde vystavěna kaple k mé úctě. Ať se denně modlí růženec.“ Když toto vše víme, byli bychom překvapeni, kdyby v roce 1830 nebyl růženec vzpomenut. A opravdu. Jak uvidíme později, zdá se, že 15 prstenů s drahokamy, které měla Panna Maria na každé ruce, naznačují 15 tajemství růžence.

Tato spojitost s pozdějšími zjeveními Panny Marie nám dosvědčuje, jak důležitá a vnitřně bohatá byla zjevení, kterými byla obdařena Kateřina Labouré.

Při zjeveních v roce 1830 měla Panna Maria i jiný cíl. Chtěla připravit lidstvo na vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí.

Je více jak jisté, že Zázračná medailka vyvolala žádoucí živou víru, prosby a je možné říci, že i určitý stupeň duchovního tlaku, jaký byl potřebný k vyhlášení dogmatu v roce 1854.

Medailka Neposkvrněného Početí - tak ji nejprve nazývali - se rozmnožila a rozšířila bleskurychle po celých miliónech nejen v Evropě, ale po celém světě. Všude rozsévala milost obrácení, často zázračného, a proto ji lid zakrátko pojmenoval Zázračnou medailkou. Od roku 1833 (medailka se začala razit již v roce 1832) přicházely do Rue du Bac a na arcibiskupství do Paříže dopisy od otců biskupů. Oznamovali, že od doby, kdy začali rozdávat medailky bez hříchu počaté Panny Marie, která se zjevila v Rue du Bac, víra ožívá, modlitby se šíří, je mnoho obrácení. (Pozn.: Panna Maria si při zjeveních r.1830 počínala jako šikovný psycholog. Věděla, že ve století revolucí, kdy celý svět bude čekat na povel z Francie, bude potřebné vydat ho přímo z Paříže, aby zapůsobil jistěji).

Medailka byla žádána ze všech stran. Nejen jednotlivci. Žádali ji celé farnosti a diecéze. A nápis: „Ó Maria, bez hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k Tobě utíkáme“, který se v letech 1830 -1835 stal již povzdechem, připravoval srdce všech katolíků na slavnostní akt, při kterém Pius IX. 8. prosince 1854 vyhlásil dogma, v které měl uvěřit celý katolický svět, že Panna Maria byla od prvého okamžiku svého početí uchráněna dědičného hříchu.

I římský kongres, uspořádaný v roce 1904 při příležitosti 50. výročí vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí uznal, že Zázračná medailka přispěla k vytvoření potřebného klimatu pro vyhlášení tohoto dogmatu. Potvrzuje to i formulář mše svaté ke svátku Panny Marie Zázračné medailky. Božská Prozřetelnost řídí všechno zázračně. Vyhlášení dogmatu v roce 1854 předvídala i zjevení v Rue du Bac. A v roce 1858 byla v Lurdech nádherně potvrzená.

Když se Panna Maria zjevila Kateřině Labouré, sledovala i jiný cíl. Chtěla dát lék na vládnoucí racionalismus a blížící se materialismus.

Při příležitosti 100. výročí zjevení v Lurdech uveřejnil otec kanovník Bartas knihu „Od jeskyně (v Lurdech) po zelený dub (ve Fatimě)“.

V knize dokazuje, že nejevidentnější fakt ve zjeveních Panny Marie od roku 1830 - 1853 (Syrakusy) je postupné odkrývání bohatství Jejího Neposkvrněného Srdce. Ona zjevení mají být lékem na falešnou mystiku 19. a 20. století. Důkladně analyzuje zjevení v Lurdech a ve Fatimě. Dokazuje, že Lurdy byly lékem na racionalismus, Fatima na ateismus. Obě zjevení jsou zásahem Neposkvrněné.

Neposkvrněná Panna Maria, která se zjevila v Lurdech, byla prozřetelným lékem na racionalismus. Papežové Řehoř XVI. (1831
-1846) a Pius IX. pochopili, že dogma o Neposkvrněném Početí je protiváhou moderním bludům. Hlavně Pius IX. vytušil skutečný vztah mezi mariánským dogmatem, které je středem tajemství spásy, a negací, nebo překrucováním pravdy, které vyvolal racionalismu. Hlavně proto definoval dogma o Neposkvrněném Početí. (Karel Péquy /pégi/ též vytušil dosah této pravdy. Píše: „Všechny otázky duchovního, věčného i hmotného rázu gravitují okolo ústředního bodu. Na tento myslím neustále. On je završením mého náboženství. Je to Neposkvrněné Početí.“)

Zjevení Neposkvrněného Srdce Panny Marie a Růžencové Panny Marie ve Fatimě bylo lékem na ateismus. Tam se zjevila Panna Maria právě tehdy, když v Rusku vypukla Velká říjnová revoluce. Řekla: „Jak uděláš, o co tě prosím (když se budou denně modlit růženec a když zasvětí svět Neposkvrněnému Srdci), zavládne mír a Rusko se obrátí.“

Když se Panna Maria zjevila na Rue du Bac v roce 1830 a přinesla světu medailku, již tehdy řekla o sobě, že je Neposkvrněné Početí. Zároveň oznamovala i úctu k Neposkvrněnému Srdci. Na medailku dala vyrazit nápis: „Bez hříchu počatá...“ ,což je totožné s tím, co řekla v Lurdech: „Jsem Neposkvrněné Početí.“ Boj proti racionalismu Maria začala již v roce 1830. Na druhé straně medailky je vedle Božského Srdce Ježíšova i Neposkvrněné Srdce Panny Marie. A tak byl započat boj proti materialismu, který se zakrátko objevil.

Vidíme jasně, že zjevení Panny Marie měly vztah k potřebám duší a celé Církve. Byly přizpůsobeny podstatě bludů, proti kterým bylo třeba co nejdříve začít bojovat. Když se papež Řehoř XVI. dozvěděl o zjeveních na Rue du Bac, všemožně podporoval tuto úctu k Zázračné medailce.

Dnes, když hrozí nebezpečí, že teoretický a praktický materialismus vše pohltí, musíme se daleko více než jindy obrátit k Neposkvrněné, poslouchat doporučení Neposkvrněného Srdce Panny Marie, na které již upozorňovala medailka a neustále opakovat povzdech: „Ó Maria, bez hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k Tobě utíkáme.“

Vydáno:27.12.2011 Zobrazeno:3328
Biblický citát na dnešní den
Nezatvrzujte svá srdce. (Žl 95,8)

Neposkvrněná a Její medailka

Svaté Kateřině Labouré, sestře ze shromáždění dcer křesťanské lásky, se v roce 1830 zjevila Panna Maria a pověřila ji, aby dala tisknout „zázračnou medailku“, podle vzoru, který ji ukázala.

Svatá Kateřina se narodila 2. května r. 1806 a zemřela 31. prosince r. 1876. Dne 28. května r. 1933 ji papež Pius XI. blahořečil a 27. července r. 1947 ji papež Pius XII. svatořečil a nazval ji „světice mlčení“.

Ve Francii vyšla brožurka pod názvem „L’IMMACULÉE ET SA MÉDAILLE“ od P. J. Eyler, CM, zachycující život sv. Kateřiny a vznik zázračné medailky. Podle slovenského překladu ji zde uveřeňujeme.

0. Úvod
1. Nositelka zjevení Katřina Labouré
2. Zjevení
3. Jaké úmysly měla Neposkvrněná
4. Věroučné poselství medailky
5. Pastorační poselství
6. Nosme Zázračnou medaili
7. Novéna k uctění Panny Marie Zázračné medaile

Vydáno:28.12.2011 Zobrazeno:38036
 
Adresa redakce: Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno, e-mail: immaculata(zavináč)minorite.cz
Bankovní spojení: Commerzbank AG, č.ú. 50013424/6200