(1) Neposkvrněná a její medailka
- Nositelka poselství, svatá Kateřina Labouré

1. kapitola
Nositelka poselství, svatá Kateřina Labouré

Narodila se 2. května r. 1806, v malé vesničce Fainles-Moutiera (fen le mutijé), v kraji Côte-ď Or (kot dór). Byla devátým z jedenácti dětí. Její rodiče, Peter Labouré a Lujza Magdaléna Gontard, samostatní rolníci, byli hluboko věřící křesťané. Svoji početnou rodinu vedli a vychovávali v bázni Boží a v lásce k Bohu. Prokvétala v ní úcta k Panně Marii.

Bohužel, paní Labouré v roce 1815 zemřela. Kateřina měla jen 9 roků. Dítě, sirotek bez pozemské matky, hledalo matku v Panně Marii. Několik dní po matčině smrti byla pomocnice v domácnosti velmi překvapena, když uviděla, jak se Kateřina vyškrábala na stůl, vzala z krbu sošku Panny Marie a silně ji sevřela ve své náruči.

Když měla Kateřina 12 roků, její starší sestra odešla do Společnosti dcer křesťanské lásky sv. Vincenta. Vedení domácnosti svěřil otec Kateřině. Pomáhala ji jejich stará pomocnice a mladší sestra Antónie. Říkali ji Tonka. Svědkové při procesu blahořečení dosvědčili, že svoje povinnosti si Kateřina plnila vzorně. Tonka prozradila, že se Kateřina již jako 14-ti letá, začala i při vyčerpávajících pracích pravidelně postit každý pátek a sobotu, a chodívala i během týdne na mši svatou do chudobince v Moutiers Saint Jean (mutijé sen žan). Ten byl vzdálen od domu asi tři kilometry. Do školy nechodila. Číst a psát se naučila později, ale velmi špatně.

Při prvním svatém přijímání uslyšela Boží volání. Chtěla se stát řeholnicí. Vícekrát odmítla nabídku k sňatku. Neměla však jasno v tom, v kterém řeholním společenství by chtěla působit. Pomohl jí sen.

Ve snu viděla ctihodného kněze. Ten jí řekl: „Jednou budeš šťastná, že jsi mou duchovní dcerou. Pán Bůh má s tebou zvláštní úmysly.“ Po nějakém čase navštívila Společnost dcer křesťanské lásky sv. Vincenta v Chätillonsur-Seine (šatijon sür sén). Při vstoupení do hovorny spočinula zrakem na obraze, který visel na stěně. „Aha, to je ten kněz, kterého jsem viděla ve snu. Jak se jmenuje?“ Bylo jí řečeno, že je to svatý Vincent de Paul. Od té chvíle se již nerozmýšlela.

21. dubna r. 1830 byla přijata do noviciátu na Rue du Bac. Za několik dní měla to štěstí, že se mohla zúčastnit slavnostního přenesení ostatků svatého Vincenta de Paul z Notre-Dame (notr dam) do kapličky lazaristů na Rue de Sévres (rü dö sévr).

Její horlivost během noviciátu potvrzují mimořádné milosti, které obdržela. I její duše, hluboko proniknutá úctou a láskou k Panně Marii, jistě oceňovala mimořádnou úctu dcer svatého Vincenta k Neposkvrněné. Nikdo to však nezpozoroval. Při odchodu z noviciátu vypracovali o ní její představení skoro bezvýznamný posudek: „Kateřina Labouré, silná, střední postavy, slabší znalost čtení a psaní. Má dobrou povahu a přiměřený úsudek. Je zbožná a snaží se o ctnost.“

Byla poslána do chudobince na předměstí svatého Antona ve 12. okrese Paříže. Tam strávila celý život. Vykonávala ty nejhorší práce okolo starců, v kuchyni, v krejčovské dílně, v hospodářství a na vrátnici.

Zjevení Panny Marie, kterými byla omilostněna, zachovávala v úplné tajnosti. Jejím důvěrníkem byl jen zpovědník, otec Aladel. Tak si to přála Panna Maria. Když její zpovědník zemřel o několik měsíců dříve než ona, rozhodla se, že je potřebné povědět o zjeveních své sestře představené, neboť socha, kterou žádala Panna Maria, nebyla ještě hotová.

Kateřina zemřela 31. prosince r. 1876. Odpočívala v kapličce ústavu v Reuilly. Dne 21. 3. r. 1933, po exhumaci, bylo její neporušené tělo slavnostně převezeno na Rue du Bac a uložené v kapličce zjevení - pod tím oltářem, u kterého se jí zjevila Panna Maria. Kanonizována byla 27. července r. 1947.

Otec Gasnier, OP, v knize „Zázračná medailka a královská hodnost Panny Marie“, na 7. straně píše: „Taková byla ta, kterou si vyvolila Panna Maria za nositelku poselství, když chtěla dát světu ‘Zázračnou medailku’. Skoro by se nás mohlo zmocnit pokušení podivovat se její volbě. Naše povrchní uvažování, neschopné hodnotit nadpřirozené věci, by rádo našlo u Kateřiny ty nejvíce vynikající vlastnosti, mimořádné události, časté extáze, nápadnější svatost. Ale u ní není nic takového. Máme před sebou přímou, jednoduchou duši, bez nervozity, přepjatosti, která se umí ovládat a umí zachovat dokonalou duševní rovnováhu.“

Vydáno:27.12.2011 Zobrazeno:3424
Biblický citát na dnešní den
Nezatvrzujte svá srdce. (Žl 95,8)

Neposkvrněná a Její medailka

Svaté Kateřině Labouré, sestře ze shromáždění dcer křesťanské lásky, se v roce 1830 zjevila Panna Maria a pověřila ji, aby dala tisknout „zázračnou medailku“, podle vzoru, který ji ukázala.

Svatá Kateřina se narodila 2. května r. 1806 a zemřela 31. prosince r. 1876. Dne 28. května r. 1933 ji papež Pius XI. blahořečil a 27. července r. 1947 ji papež Pius XII. svatořečil a nazval ji „světice mlčení“.

Ve Francii vyšla brožurka pod názvem „L’IMMACULÉE ET SA MÉDAILLE“ od P. J. Eyler, CM, zachycující život sv. Kateřiny a vznik zázračné medailky. Podle slovenského překladu ji zde uveřeňujeme.

0. Úvod
1. Nositelka zjevení Katřina Labouré
2. Zjevení
3. Jaké úmysly měla Neposkvrněná
4. Věroučné poselství medailky
5. Pastorační poselství
6. Nosme Zázračnou medaili
7. Novéna k uctění Panny Marie Zázračné medaile

Vydáno:28.12.2011 Zobrazeno:38033
 
Adresa redakce: Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno, e-mail: immaculata(zavináč)minorite.cz
Bankovní spojení: Commerzbank AG, č.ú. 50013424/6200