[email protected] 605 459 174
Rok 313, kdy císař Konstantin Veliký svým milánským ediktem udělil křesťanům svobodu, znamenal velký předěl nejen pro církev, ale také pro papežství. Náměstkové Kristovi přestali být chápáni jako reprezentanti pronásledované a nenáviděné sekty a stali se svým způsobem partnery státní moci, která
O životech papežů po sv. Klementu mučedníkovi (zemřel kolem r. 100) až do milánského ediktu r. 313, kdy císař Konstantin udělil církvi svobodu, máme poměrně málo zpráv. Víme o nich v podstatě pouze tolik, že byli uctíváni jako světci a mnozí též jako mučedníci, více údajů se
Nový historický seriál, který v tomto čísle zahajujeme, se bude týkat dějin papežství. Není naším záměrem prezentovat všech 266 papežů od sv. Petra. Za mnohem důležitější pokládáme představit zde instituci papežství jako službu lásky založenou samotným Kristem, při níž ten, kdo ji vykonává,
Chladná „bestie“ Když Prof. Marian Zdziechowski, jenž zemřel v předvečer 2. svět. války, hovořil o komunismu, hovořil o něm jako o „chladné bestii“. Nacházel v něm – jak v ideologické, tak i v politické rovině – všechny příznaky „přímého působení sil zla“. V r. 1934
Snahy o zesvětštění Výbuch bojovného bezbožectví či dokonce satanismu šel bok po boku s trendy usilujícími o zesvětštění, které se více či méně dotkly dalších evropských zemí. Lze zde pozorovat i jakousi přímou úměrnost – čím pevněji byla katolická tradice –
„Opice Boží“ Pro církevní otce nebyl ďábel jen „otcem lži“. Nazývali ho i „opicí Boží“ – podle jeho snahy přivlastnit si kult vzdávaný Bohu. Chtěl bych v tomto krátkém seriálu zmínit několik revolučních hnutí a antikatolických „kulturních bojů“. Papeži, satan
Pomluvy, vycházející z fantazírujícího dramatu německého publicisty Rolfa Hochhutha „Náměstek“, se staly normou očerňování papeže Pia XII. Prim tady hráli komunisté. Západní liberálové se však rádi připojili. Hysterická obvinění Pia XII. odvracela totiž pozornost od skandálního postoje celého Západu vůči Hitlerovi a
Oficiální exkomunikace Hitlera by mohla mít katastrofální následky. Takový krok by vyvolal okamžitou odvetu v té formě, že by zahynul ještě mnohem větší počet Židů, především těch, kteří se nacházeli v péči církevních institucí. Ostatně veřejná exkomunikace Führera nebyla nutná, Hitler sám
Mlčet nebo křičet? „Je lépe veřejně zachovat mlčení a dělat to, co jsme dělali dosud – to znamená poskytovat všechnu možnou pomoc těmto ubohým lidem…“ (Pius XII.) Takový postoj se stane později obžalobou tohoto papeže, že „neexkomunikoval nacisty“ a „mlčel“.
Těsně před vypuknutím války Diskuse ohledně postojů Vatikánu a zejména papeže Pia XII. vůči nacismu a zločinům holocaustu za druhé světové války se vrací jako bumerang. Navzdory času, který uplynul, je to stále dráždivé téma. Papež Pius XI. otevřeně odsoudil
Příznaky bouře „Jaká byla činnost Eugenia Pacelliho, pozdějšího papeže Pia XII., v době po I. světové válce a v prvých letech Hitlerovy vlády v Německu? Nechme mluvit fakta, jedno po druhém, rok po roku. 1917 Kardinál Pacelli se stává apoštolským nunciem v Německu. Bude
V Římě již několik let probíhá kanonizační proces papeže Pia XII., který stál v čele Katolické církve v letech 1939-58. Do jeho pontifikátu spadá doba II. světové války, poznamenaná utrpením milionů lidí a zločinnými bestialitami nacistického i komunistického režimu. R. 1963 německý dramatik
Výchova kněží Teologie, kterou pěstujeme a jíž učíme bohoslovce v seminářích, musí být hluboce zakořeněna ve zjevení, v tradici církve, v nezkažené realistické filozofii a v reálné skutečnosti, v níž právě teď žijeme. Musí být citlivá na znamení doby. Nesmí se uzavírat sama v sobě, ale musí obsáhnout
Způsoby obhajoby evangelijních hodnot Současný, stále více se šířící postmodernistický pluralismus, zdánlivě přiznávající pravdu všem a zdánlivě usilující o dobro všech, je ve své podstatě nástrojem sloužícím k dechristianizaci národů, k nahrazení stále zuřivěji napadaného étosu judeokřesťanského étosem politické korektnosti. Toto je jeho neměnný
O pluralismu Před čtyřiceti lety si koncilní otcové položili otázku, jaký postoj má zaujmout církev vůči současnému pluralismu, vůči liberální demokracii a sekularizaci současných států. Koncilní otcové přijali současnou situaci bez výhrad. Ocenili totiž rozvoj společnosti směřující ke státnímu zřízení, jež