Kořeny ateismu a okultismu

P. Mieczysław Piotrowski, TChr

 

Praktikování rozličných forem okultismu představuje jedno z nejzávažnějších přestoupení prvního přikázání Desatera. Kde tkví kořeny tohoto hříchu a nevíry v Boha?

 

Zfalšovaný obraz Boha

Ježíš nám odhaluje celou pravdu o tajemství živého Boha, který je jeden ve třech Osobách – Otec, Syn a Duch svatý. Každého z nás povolal k životu a společenství se sebou samým. Neustále nás zahrnuje svou otcovskou péčí, dává nám najevo svou moc a zájem o nás. Žijeme, jsme na tomto světě jen proto, že Bůh nás miluje. Láska živého Boha se zračí v Osobě Ducha svatého, tedy ve vzájemné lásce Otce a Syna. V síle této lásky byl stvořený svět a tato síla ho udržuje v chodu. Stvořením člověka ke svému obrazu jej Stvořitel uschopnil k tomu, aby miloval, tudíž aby přijímal dar Ducha svatého a předával jej dále. V tom spočívá největší důstojnost člověka – že může v modlitbě navázat osobní vztah lásky s Bohem, spojovat se s Ním ve svátostech, dovolovat Bohu, aby ho vysvobozoval z otroctví hříchu, aby léčil a uzdravoval všechna jeho zranění, všechny jeho slabosti a nemoci ducha, aby mohl v plnosti milovat tou láskou, jíž ho dobrý Bůh obdaroval. V tom spočívá plnost štěstí: milovat a být milován čistou a neporušitelnou láskou.

Tato pravda o Bohu je v lidském vědomí ustavičně zpochybňována a deformována silami zla. Ďábel, jehož Ježíš nazval „lhářem a otcem lži“ (J 8,44), podsouvá člověku v příběhu o prvotním hříchu myšlenku, že Bůh ho ve skutečnosti nemiluje, neboť mu svým zákazem z Gen 2,17 („ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti“) brání v zakušení plnosti štěstí. Satan zpochybňuje to, co Adamovi a Evě řekl Hospodin: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé“ (Gen 3,4-5). Znát dobré a zlé znamená dosáhnout všemohoucnosti přináležící toliko Bohu. Oni uvěřili, že hřích jim zaručí plnost života a štěstí, a přestali věřit tomu, co řekl Bůh: že hřích zabíjí lásku a vede k duchovní smrti a zotročení silami zla. Ďáblu se podařilo zfalšovat Boží obraz v lidské mysli a přimět člověka k prvotnímu hříchu, k odvržení víry v to, co mu zjevil sám Bůh. Jako „lhář a otec lži“ se ustavičně snaží zfalšovat Boží obraz v srdcích a myslích lidí, aby přestali věřit v Boha a Bohu, aby se nemodlili a nepřistupovali ke svátostem, aby odvrhli Desatero a morální zásady, aby sami rozhodovali o tom, co je dobré a co zlé.

Člověk, jenž si v mysli uchovává zfalšovaný obraz Boží, se proti Němu bouří, utíká před Ním či dokonce zpochybňuje Jeho existenci. Německý filozof Friedrich Nietzsche napsal: „Kdyby Bůh existoval, nemohl bych snést fakt, že já nejsem Bohem“. Pokud člověk uvěří tomu, co o Bohu říká satan, začne se proti Němu bouřit, což se stane zárodkem jeho neštěstí a utrpení. I nadále v sobě ponese touhu po štěstí, jež není ničím jiným než neuvědomovanou touhou po Bohu, avšak toto štěstí začne hledat v oblasti smyslů, v různých ideologiích, sektách, pohanských náboženstvích či v okultismu.


Past východních náboženství

Ve východních náboženstvích nefiguruje Bůh jako živá Osoba, kterou lze milovat, se kterou se lze setkat a udržovat s ní kontakt. V těchto naturalistických náboženstvích je bůh obsažen v celém stvoření, je jakousi neosobní kosmickou energií, v níž se má člověk rozplynout a rozmělnit v ní své já. Podle těchto náboženství je bohem celá příroda a bohem je vlastně i každý z nás – není tudíž žádný osobní Bůh. Jde tedy jen o to, aby člověk uvěřil, že je bohem, tj. aby uvěřil v to, co řekl Satan Evě v Gen 3,4-5 a vlastními silami, prostřednictvím jógy a jiných meditačních technik směřoval k dosažení štěstí skrze ztráty vlastního já, skrze rozplynutí se v přírodě „v neosobním celku“. Všechna východní náboženství jsou lidským pokusem hledání Boha, nicméně po Ježíšově příchodu na svět se stávají neaktuálními a zbytečnými. Jelikož se Bůh lidem zjevil v osobě Ježíše Krista, je hledání Boha, jež pomíjí Krista Ježíše, navýsost nerozumným počínáním, řečeno co nejjemněji.

Láska je možná pouze mezi svobodnými lidmi, resp. osobami. Bůh – Osoba touží po navázání vztahu lásky s člověkem. Proto nás stvořil ke svému obrazu – obdařil nás rozumem, svobodnou vůlí a schopností milovat. V tomto se projevuje velikost poslání každého z nás. Bůh nechce, abychom pozbyli své identity, svého osobního já, což je základ učení východních náboženství, poněvadž bychom od sebe zároveň odvrhli lásku a sebe bychom zavrhli. Touží, abychom si za Ním mohli v naprosté svobodě přijít a přijmout Jeho lásku, jež nás uvádí do života Trojjediného Boha. Bůh nám ukazuje, že miluje každého člověka a že nesmírně touží po tom, abychom Mu opláceli stejnou mincí. Naproti tomu východní náboženství nevytyčují cesty směřující k lásce a osobnímu rozvoji člověka. Upozorňují nanejvýš na to, jak nalézt svou přirozenost, kterou ztotožňují s Bohem, jenže toto je cesta vedoucí do říše egoismu. Jedině Ježíš Kristus, Bůh – Člověk nás může vyvést ze zabloudění v temnotách hříchu a smrti. Jedině On je naše „Cesta, Pravda a Život“ (J 14,6). Proto se Bůh stal člověkem, proto zemřel a vstal z mrtvých, aby nás vysvobodil z otroctví hříchu a smrti a dal nám podíl na svém Božství, tedy na životě Trojjediného Boha. Proto nás uschopňuje k tomu, abychom byli v modlitbě a svátostech prostupováni Jeho láskou, tj. abychom mohli přijímat Jeho život, dar Ducha svatého. A tehdy je člověk díky Božímu zásahu pozdvižen k nadpřirozenému prožívání života a jakkoli zůstává nadále ve své stvořené lidské přirozenosti, je jeho já takříkajíc prozářeno Božstvím, je v plnosti sjednocen v lásce s živým Bohem.

Ježíš nám říká: „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic“ (J15,5). Pouze tehdy najde člověk smysl života, když uvěří v Krista a bude od Něj přijímat dar života, bude se nechat prostupovat láskou Otce, Syna čili Ducha svatého. Bůh pravil: „Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen“ (Mk 16,16). V bibli rovněž čteme, že Antikristem je každý, kdo vlastním zaviněním nevyznává, že Kristus je Bohem, druhou Božskou Osobou, že se stal člověkem, aby nás vykoupil: „Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna“ (1J 2,22).

Ježíš Kristus je jediný Spasitel. Proto sv. Petr říká: „V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni“ (Sk 4,12).

Pakliže Ho přijmeme a dovolíme Mu, aby nás skrze vytrvalou modlitbu, skrze svátost smíření a Eucharistii proměňoval svou láskou, budeme už nyní žít Jeho životem a zakoušet radost zmrtvýchvstání, vítězství nad satanem, hříchem a smrtí.


Okultismus

Okultismus je náboženstvím satanovým. Jeho praktikování představuje jedno z nejzávažnějších přestoupení prvního přikázání Desatera. Do okultismu se zahrnují: bioenergoterapie, proutkaření, magické zaklínání, spiritismus, vyvolávání duchů, praktikování hypnózy – přivádění do stavu, který má dát odpověď na otázku způsobu léčby či stanovení diagnózy, bylinkářství, věštění, astrologie, jasnovidectví, čtení z ruky, tarot a další způsoby předpovídání budoucnosti, východní bojová umění, východní způsoby meditace, jóga aj.

Čím více se prohlubuje náboženská vlažnost, čím více se oslabuje víra, čím méně se lidé modlí a přistupují ke svátostem, tím více inklinují k různým pověrám a okultismu. Ti, co přetrhávají vztah s živým Bohem, podléhají klamnému přesvědčení, že štěstí naleznou v bohatství, potěšení všeho druhu, v ovládání druhých či v pevném zdraví. Pro dosažení těchto svých cílů se utíkají k různým formám okultismu, v jehož tajemných duchovních silách hledají pomoc. Proto se obracejí na všechny ty věštce, jasnovidce, astrology, bioenergoterapeuty, šamany, proto praktikují všechny ty meditace či jógu, aby realizovali své životní plány a sny. Pomocí různých amuletů, talismanů, gest, zaříkávacích formulek či rituálů touží po dosažení nadpřirozených schopností unikat před nemocemi a neúspěchy, po ovládnutí reality všedního dne a v neposlední řadě po uspokojení všech svých egoistických potřeb.

Praktikováním okultismu se člověk odvrací od pravého Boha a otvírá se v klamném přesvědčení tajemným démonickým silám, že právě tyto mu zaručí ono vysněné štěstí. Důsledkem tohoto počínání je pak zotročení silami zla, ba dokonce posednutí ďáblem.

Není problém setkat se s lidmi, kteří po pouhém jednom jediném kontaktu s bioenergoterapií, věštěním nebo s jasnovidectvím začali mít problémy s bolestmi hlavy, s úzkostnými a depresivními stavy, nespavostí, vnitřními nepokoji či dokonce s přímými útoky zlých duchů.

Jediným opravdovým způsobem uzdravení a osvobození se od působení ďáblova je podstoupení terapie, kterou nám nabízí Ježíš Kristus. Nejprve se musíš upřímně vyzpovídat a začít se denně vytrvale modlit, aby Ježíš mohl přetrhnout všechny nitky, které tě spojují se zlými duchy a které tě k nim připoutávají díky tvému praktikování okultismu. Pak je také nutné, aby ses denně účastnil/a mše sv. a přijímal/a svátostného Krista, abys Kristu Ježíši svěřil/a všechno své duchovní i fyzické trápení, aby ses Mu odevzdal/a skrze Neposkvrněné srdce Marie Panny, aby ses modlil/a růženec, Korunku k Božímu milosrdenství a abys četl/a Písmo svaté. K úplnému vysvobození z otroctví sil zla a uzdravení všech vnitřních zranění je zapotřebí více času, proto se musíš vyzbrojit trpělivostí při snášení svého utrpení vzniklého působením zlých duchů a odevzdat je Ježíši. Tehdy se pro tebe utrpení, které tě souží, stane požehnáním a cestou dorůstání do svatosti v naprosté důvěře a uvěření Kristu, v odevzdání se Mu plně k dispozici. V jednotě s Ním zcela jistě zvítězíš.

Sv. Edita Steinová radí: „Vše, co můžeme a co jsme povinni dělat, je otevřít se milosti, tj. odřeknout se vlastní vůle a zcela se poddat vůli Boží, dávajíce do Jeho rukou svou duši, připravenou Ho přijímat a nechat se Jím formovat. Vyžaduje to od nás oproštění se od svého já a vnitřní ztišení.“

Pokud se chceš vysvobodit z ďáblova otroctví a jednou provždy skončit s okultními praktikami, pomodli se tuto modlitbu: „Pane Ježíši Kriste, skrze Tvou Neposkvrněnou Matku Marii se Ti zcela odevzdávám. Dávám Ti své tělo i svou duši, dávám Ti vše, čím jsem a co mám. Pouze Ty, Ježíši, jsi Pánem mého života, a proto z celého srdce lituji svého zaujetí okultními praktikami… (Tady uveď, o jaké praktiky šlo, např. účast na spiritistických seancích, využívání služeb věštců, jasnovidců, bioenergoterapeutů, používání kyvadélka či tarotových karet, využívání horoskopů, věštění budoucnosti, čtení z ruky atd.). Pouze Ty, Pane, jsi mým jediným Bohem, jedinou láskou, jedinou nadějí mého života. Zříkám se všech okultních praktik, skrze něž jsem se dobrovolně uvrhl/a do náruče ďábla. Prosím, osvoboď mě od jeho vlivu v mém životě. Amen.“

 

Přeložil Libor Rösner z Miłujcie się 2011/5, str. 21-23

Vydáno:26.11.2012 Zobrazeno:1899
Biblický citát na dnešní den
O čem to rozmlouváte? (Lk 24,17)
 
 

Nejnovější vydání Immaculaty

Immaculata

 

Časopis si můžete objednat:

  • Na adrese:
    Konvent minoritů v Brně
    Minoritská 1
    602 00 Brno

  • Na telefonním čísle:
    Mobil: 605 459 174 (Po-Pá 9:00 - 12:00)

    Tel: 542 215 600 (ústředna - budete přepojení)


  • Pomocí objednávkového formuláře


  • Číslo našeho účtu:
    7498984001/5500
    (Dary z ČR)

 

  • Dary ze Slovenska:
    č.ú.: 4060015034/3100
    IBAN:SK3131000000004060015034
    SWIFT: LUBASKBX
  • Dary ze zahraničí (kromě Slovenska):
    IBAN: CZ1555000000007498984001
    SWIFT: RZBCCZPP
 

Nakoukněte do archivu


 
 
Adresa redakce: Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno, e-mail: immaculata(zavináč)minorite.cz
Bankovní spojení: Commerzbank AG, č.ú. 50013424/6200