Jsem prach, který myslí a chce

Známý francouzský filozof a matematik Blaise Pascal prohlásil, že člověk je "třtina, ale taková, která myslí". Tím se v principu ztotožnil s tím, co říká Katolická církev na Popeleční středu, kdy jedna ze dvou verzí obřadu sypání popelce zní: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš." Ano, člověk je skutečně podle těla prach, neboť je složen z nerostů obsažených v "prachu země". Jenže tento prach se liší od ostatních atomů a molekul právě tím, že myslí a chce, má rozum a svobodnou vůli.

Tento úžasný dar může být člověku buď požehnáním, nebo prokletím. Na úsvitu lidských dějin, kdy vypověděl Bohu poslušnost a rozhodl se, že nikoli Bůh, ale on sám si bude určovat, co je dobré a zlé, se mu stal kletbou. Nemohl již žít v Boží přítomnosti a těšit se z jeho přátelství. Z tohoto prokletí ho ale sám Bůh ve své nekonečné lásce vysvobodil, když vzal na sebe lidskou podobu a podstoupil pro jeho záchranu a obnovu věčného přátelství strašlivou a krutou smrt na Kalvárii.

Tato spása však není automat. Člověk sám musí o ni stát. K tomu je zapotřebí přijmout právě tu pravdu, kterou mi Církev připomíná na Popeleční středu: že jsem "prach a v prach se obrátím". Jakmile si začnu namlouvat podobně jako naši prarodiče v ráji a před nimi ještě padlí andělé, že jsem "jako Bůh" - a tudíž nemusím respektovat jeho zákony, stihne mne tatáž kletba jako naše prarodiče. Z tohoto postoje vzešly také moderní totalitní ideologie nacismu a komunismu, které přivedly do neštěstí celé národy, stejně tak i současná ideologie liberalismu se svojí genderovou ideologií a zabíjením nenarozených dětí, jež představuje vážnou hrozbu definitivního zániku naší euroamerické civilizace.

Ne, nejsem jako Bůh, nemohu se mu rovnat. Jsem pouhý prach. Mohu se však Bohu podobat, když uznám, že jsem prach - a že pouze on mne může povznést a dát mi novou existenci na věky. Člověk nikdy nemůže sám sebe oslavit, neboť je pouhý prach. Jen Bůh to může udělat, když člověk toto uzná svým rozumem a svou vůlí, přijme jeho nadvládu, přijme Desatero a přikázání lásky k Bohu a k bližnímu. Opravdová cesta k oslavě člověka vede paradoxně skrze "prach", skrze uznání a přijetí této skutečnosti, kterou nikdo z lidí není schopen změnit, jenom Bůh. On nám k tomu ve své lásce otevřel dokořán dveře svou smrtí na kříži, podmínkou je pouze souhlas s jeho požadavkem, že o tom, co je dobro a zlo, rozhoduje pouze on, Bůh, nikoli člověk sám.

Radomír Malý

Vydáno:18.2.2015 Zobrazeno:691
Biblický citát na dnešní den
O čem to rozmlouváte? (Lk 24,17)
 
 

Nejnovější vydání Immaculaty

Immaculata

 

Časopis si můžete objednat:

  • Na adrese:
    Konvent minoritů v Brně
    Minoritská 1
    602 00 Brno

  • Na telefonním čísle:
    Mobil: 605 459 174 (Po-Pá 9:00 - 12:00)

    Tel: 542 215 600 (ústředna - budete přepojení)


  • Pomocí objednávkového formuláře


  • Číslo našeho účtu:
    7498984001/5500
    (Dary z ČR)

 

  • Dary ze Slovenska:
    č.ú.: 4060015034/3100
    IBAN:SK3131000000004060015034
    SWIFT: LUBASKBX
  • Dary ze zahraničí (kromě Slovenska):
    IBAN: CZ1555000000007498984001
    SWIFT: RZBCCZPP
 

Nakoukněte do archivu


 
 
Adresa redakce: Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno, e-mail: immaculata(zavináč)minorite.cz
Bankovní spojení: Commerzbank AG, č.ú. 50013424/6200