Demise papeže před 700 lety

Rezignace papežů není na rozdíl od rezignací premiérů a prezidentů něčím obvyklým. Poslední papež, který tak dobrovolně učinil, byl sv. Celestin V. r. 1294. Tato informace je maličko nepřesná v tom, že r. 1415 se vzdal papežského úřadu také Řehoř XII., jenže to nebylo úplně dobrovolné. Stalo se tak na nátlak kostnického koncilu za situace, kdy vedle právoplatného papeže Řehoře XII.  ještě existovali dva nepraví papežové.

Lze tedy víceméně přijmout, že Celestin V. opravdu byl posledním papežem před Benediktem XVI., jenž dobrovolně složil svůj úřad, v němž setrval pouhých 5 měsíců. Bylo mu již přes 80 let.

Rozhodující roli při jeho rezignaci však nehrál věk nebo zdravotní stav, nýbrž něco úplně jiného. Papeže už od poloviny 11. století volil sbor kardinálů, což původně byli klerikové římských kostelů. Předtím vybíral papeže římský lid. Protože do toho zasahovaly různými formami podplácení a slibů bohaté římské rody, což přineslo v 10. století úpadek papežství, kdy se na stolci sv. Petra vystřídala řada nehodných osob, udělil nakonec papež sv. Lev IX. volební právo pouze kardinálům. III. Lateránský koncil r. 1179 potom nařídil, aby papežská volba probíhala v konkláve, tj. v utajení před veřejností.

Kardinálové se velmi často nedokázali shodnout na jménu kandidáta, jenž by dosáhl požadovanou dvoutřetinovou většinu. Průtahy papežské volby vyvolávaly časté bouře a nepokoje římského lidu, r. 1271 se Římané dokonce pokusili kardinály „zazdít“ a znemožnit jim přísun jídla do doby, než zvolí papeže. V takových situacích sahali obvykle kardinálové k „nouzovému řešení“, kdy vybrali nějakého svatě žijícího mnicha nebo poustevníka, jenž potom usedl na papežský stolec. Jedním takovým byl r. 1294 i asketicky žijící poustevník Petr, jenž se stal nečekaně papežem Celestinem V.

Ukázalo se ale, že k výkonu úřadu náměstka Kristova nestačí pouze osobní svatost. Celestin Petr žil od svých 17 let v poustevně mimo realitu světského dění, krom toho mu chybělo teologické a právnické vzdělání (měl pouze základní, které získal v církevní škole). Neprohlédl politické intriky a podvody, které na něj nachystal neapolský král Karel II., a podepsal mu 3 listiny, jimiž fakticky podřídil celou Církev jeho vládě. To vyvolalo rozhořčení kardinálů. Celestin pokorně uznal svou neschopnost řídit lodičku Petrovu a vrátil se zpět do své poustevny. Kardinálové zvolili potom v konkláve ze svého středu obratného právníka Gaetana, který přijal jméno Bonifác VIII. Ten napříště zakázal volit za papeže někoho, kdo není členem kardinálského kolegia.

Zde se objevují historické lži, které na adresu Katolické církve nejsou ničím neobvyklým. Bonifác VIII. prý dal svého předchůdce Celestina zatknout, věznil ho na hradě Fumine v temné kobce a umučil jej smrtí hladem. Realita je přitom absolutně odlišná.

Celestinovu rezignaci neuznali neapolský král Karel II. a francouzský Filip IV. Sličný. Jejich emisaři navštěvovali Celestina Petra v jeho poustevně. Protože papež Bonifác se obával, aby on ve své naivitě jim nepodepsal nějakou listinu, že jeho rezignace byla vynucená, deportoval ho na hrad Fumine. Celestin tam měl naprostou volnost, byl svým pánem, ozbrojená stráž pouze hlídala, aby k němu neměli přístup agenti neapolského a francouzského krále. Celestin však dal najevo nespokojenost, ba přímo zoufalství nad tím, že má žít na hradě a nikoli v poustevně, která byla už od útlého mládí jeho autentickým prostředím. Poněvadž se neustále dožadoval poustevny, dovolil mu papež Bonifác, aby si k tomu upravil jednu kobku ve věži hradu. Expapež Celestin svolil a žil tam tak, jak byl dlouhá léta zvyklý: jedl pouze jednou denně, v adventě a v postě jednou týdně, spával na tvrdé pryčně bez pokrývky. O tři roky později zemřel ve věku 87 let.

Bonifác VIII. byl velkým papežem, žijícím mravně a ctnostně, který svedl nerovný zápas za svobodu Církve s francouzským králem Filipem IV. a musel před jeho vojskem utéct do Anagni. Filip chtěl z Církve učinit nástroj své politiky a odmítal respektovat výhradní právo papeže na nominaci biskupů, zatěžoval duchovenstvo vysokými daněmi a dalšími tvrdými opatřeními. Lež o údajném „trýznění“ sv. Celestina V. pochází z Filipovy propagandistické „laboratoře“ a později ji převzali všichni nepřátelé Katolické církve. To už je ale jiná kapitola.

Radomír Malý

Vydáno:4.3.2013 Zobrazeno:939
Biblický citát na dnešní den
Otec mě poslal. (Jan 5,36)
 
 

Nejnovější vydání Immaculaty

Immaculata

 

Časopis si můžete objednat:

  • Na adrese:
    Konvent minoritů v Brně
    Minoritská 1
    602 00 Brno

  • Na telefonním čísle:
    Mobil: 605 459 174 (Po-Pá 9:00 - 12:00)

    Tel: 542 215 600 (ústředna - budete přepojení)


  • Pomocí objednávkového formuláře


  • Číslo našeho účtu:
    7498984001/5500
    (Dary z ČR)

 

  • Dary ze Slovenska:
    č.ú.: 4060015034/3100
    IBAN:SK3131000000004060015034
    SWIFT: LUBASKBX
  • Dary ze zahraničí (kromě Slovenska):
    IBAN: CZ1555000000007498984001
    SWIFT: RZBCCZPP
 

Nakoukněte do archivu


 
 
Adresa redakce: Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno, e-mail: immaculata(zavináč)minorite.cz
Bankovní spojení: Commerzbank AG, č.ú. 50013424/6200