Recenze:
Nejkrvavější genocida minulosti a současnosti

V záplavě titulů a novinových titulků očerňujících Církev ze všeho možného se tu a tam na knižních pultech objeví publikace, kterou je opravdu záhodno si přečíst. Jednou z nich je kniha PhDr. Radomíra Malého Nejkrvavější genocida minulosti a současnosti.

Jako jeden z mála neváhá dr. Malý hájit Církev před osočeními, která se na ni v poslední době valí ze všech stran, a neúnavně dementuje různá nařčení ze všemožných smyšlených zločinů. Zatímco např. v Polsku vychází apologetických knih docela dost, u nás jsou spíše výjimkou. Recenzovaná kniha sice není a priori apologetická, autor si v ní klade za cíl ukázat na utrpení, které museli lidé v dějinách snášet jen proto, že patřili k druhu Homo catholicus. Na dějiny pohlíží „politicky nekorektně“ – už jen to je pro ni tou nejlepší reklamou.

Autor ostatně již v předmluvě avizuje, že jeho práce není „vyváženě objektivní“ ani „vědecky fundovanou“, ježto nejen tato slova dnes pozbyla svůj původní význam. On chce být pravdivý. Jeho cílem je ukázat, kterak museli trpět katolíci, a to jak zásluhou římských pohanů, tak zásluhou raně středověkých sektářů, protestantských odpadlíků, osvícenských fanatiků či představitelů rudého, potažmo hnědého teroru 20. století. Nezamlčuje ani případy (a odsuzuje je), kdy se něčeho podobného dopouštěli katolíci, nicméně z textu jasně vysvítá, že na rozdíl od řízeného teroru páchaného organizovanými skupinami byly zločiny katolíků mnohem méně početné a také veskrze záležitostí jedinců jednajících takříkajíc na vlastní pěst.

Není dnes populární poukazovat na škody, jež Kristově nevěstě způsobili ať už tzv. odloučení bratři, svobodní zednáři, anebo liberálové posledních dvou století. Cennou devízou této knihy je to, že se s touto skutečností nijak nepáře a bez okolků pojmenovává věci pravými jmény. Někdo možná bude pohoršen, když se dočte, že křesťané byli mordováni Židy nejen ve starověku, ale i ve středověku, řada jiných, šikovně masírována našimi médii a ovlivněna tuzemským školstvím, bude mít možná problém přijmout, že generál Franco byl postavou kladnou a že Francouzská revoluce byla obludným okamžikem světových dějin. Nicméně fakta hovoří jasně – a nejen ta v této knize. A tím se autor vlastně nakonec přeci jen dostává na pole apologetiky, tj. obrany Církve a jejích představitelů. Proto jsem osobně velmi rád např. za „rehabilitaci“ blahoslaveného chorvatského arcibiskupa Stepinace a především papeže Pia XII., snad již brzy blahoslaveného, rehabilitaci, která je bohužel stále ještě nutná, poněvadž všeobecné povědomí lidí je z důvodu negativní propagabdy přesně opačné.

Než začne se samotnou historií protikatolických pogromů, dokazuje autor na základě dobových pramenů historicitu Ježíše Krista a také pravost evangelií, aby tak ukázal smysl podstoupených hekatomb obětí těch, co se ke Kristu hlásili jako ke Spasiteli a stálo je to život. A pak už to jde takříkajíc ráz na ráz.

Červený přebal knihy (barvy krve) s obrázkem Kolosea nebyl jistě zvolen náhodně. Prakticky každá stránka je krví mučedníků prosáklá, aniž by šlo o autorovu zálibu v popisování utrpení. Čtenář jen může vidět, že počínaje prvními martyry z řad apoštolů se mučednictví vine dějinami Církve jako pověstná červená nit a trvá dodnes.

Nelze obsáhnout všechno a už vůbec ne ve srovnatelně dlouhých kapitolách. Někomu možná bude vadit, že dr. Malý ve výčtu komunistického útlaku opominul Castrovu Kubu, jinému zas, že se nepozastavil déle u problematiky Irska vs. Anglie. Z mého pohledu by pro běžného čtenáře byl detailní rozbor všech jevů kontraproduktivní. Pokud jsem dobře pochopil jeho záměr, chtěl čtenářům dostatečně stravitelně předložit problematiku pronásledování křesťanů, které je tak staré jako Církev sama – tj. cca 2000 let, a přitom neunavovat. Zabíháním do podrobností u každé causy by čtenáře jen zbytečně zahltil fakty.

V sousedství některých stručnějších výpovědí pak i více vyniknou pasáže, v nichž dr. Malý vykládá problematiku obšírněji. Názorným příkladem je třeba ta o boji osvícenců proti církvi či kapitoly věnované 20. stol. jsou z mého pohledu nejčtivější a nejpůsobivější. A otevřený konec s výhledem do budoucna pak klade před čtenáře z řad katolíků otázku, jak se popasují se stále sílícím tlakem liberálů všeho druhu, jak obstojí oni tváří v tvář nátlaku mocných dnešního světa. Ono se totiž „dobře“ čte o těch, kteří položili život pro Krista kdysi dávno, ale uvědomíme-li si, že krvavé i nekrvavé mučednictví podstupují věřící na celém světě dnes a denně, a to nejen v muslimských státech, ale i v těch tzv. demokratických, vzpomeneme si bezděky na Ježíšova slova o jednom tělu, jehož jsme všichni údy.

Díky ucelenému textu můžeme také vidět, že dějiny se opravdu opakují a vinou se jaksi spirálovitě. „Křesťanství však hlásá ctnost a nenávist ke hříchu, který zločiny plodí. Proto každý zločinecký režim musí už ze své podstaty pronásledovat křesťany a posílat je na popraviště nebo do vězení,“ stojí na s. 124. To byl kromě nenávisti k Bohu hlavní důvod veškerého pronásledování, jak se můžeme dočíst, ať už se dělo v 1., 16. či 20. století. Amorální chování a protirodinné postupy byly známy už v antice a takoví osvícenci či komunisté je jen oprášili. Nejinak činí i dnešní mocipáni. A další, co z textu vyplývá, je fakt, že nařčení katolíků z netolerantnosti je mírně řečeno zavádějící, neboť právě jinakost přesvědčení vedla všechny nepřátele Církve k jejímu pronásledování. Naopak tomu bylo více než ojediněle.

Zamrzí jistě absence jmenného, resp. věcného rejstříku. Škoda též zbytečných chyb ve jménech – např. autorem dějin olomoucké arcidiecéze nebyl Rudolf Zubr, ale Zuber  (s. 75), česká herečka a milenka J. Goebbelse se jmenovala Baarová, nikoli Bárová (s. 174), jeden z atentátníků na R. Heydricha byl Jozef Gabčík, nikoli Gábriš (s. 214) aj.

A ježto je úkolem recenzenta i jistá polemika s autorem, zastavil bych se krátce i u faktů, v nichž se s dr. Malým až tak úplně neztotožňuji. Jakkoli byl život sv. Václava a sv. Ludmily opravdu životem světců, za jejich vraždami vidím spíše politické motivy než náboženské. Není pravda, že by se Španělsko neúčastnilo 2. svět. války. Oficiálně jako stát ne, ale tzv. Modrá divize, složená z cca 70.000 dobrovolníků napříč celou šp. společností, které spojovala nenávist ke komunismu, se po boku Wehrmachtu vyznamenala v bojích na východní frontě.

A nakonec ta tolik citlivá otázka dr. Tisa. Jeho prezidentské výjimky pro transportované Židy činily podle Milana Ďurici (Jozef Tiso – Životopisný profil) nikoli 3.000, nýbrž cca 10.000 výjimek, což v konečném důsledku znamenalo cca 40.000 zachráněných ubožáků, jelikož výjimka se vztahovala na otce rodiny, plus členy této rodiny. Tzv. Židovský kodex, který Tiso nepodepsal, byl formálně věcí vlády, v níž hráli prim fanatičtí přisluhovači Berlína Tuka a Mach, na nichž leží hlavní podíl viny na zvěrstvech páchaných na slovenských Židech. Sám Tiso, jehož tajemník A. Neumann byl židovského původu, chtěl po jeho zveřejnění rezignovat, jen porada s přáteli a jeho nadřízeným biskupem jej od tohoto kroku odradila. Otázka dr. Tisa je dodnes dost citlivá, jistě by zasloužila samostatnou kapitolu, ovšem ta by nezapadala do celkové koncepce knihy.

Výše uvedené nesrovnalosti jsou však jen několika povětšinou malými pihami na kráse určitě kvalitní knihy, kterou by z mého pohledu katolíci opravdu měli přečíst, aby se tak seznámili s pravdou týkající se Církve a mohli tak tuto svou Matku jako opravdové děti hájit před útoky jejích nepřátel. Kniha dr. Malého je k tomu dosti dobrou zbraní. Jen víc takových.

Případní zájemci si ji mohou zakoupit buď ve všech katolických knihkupectvích, nebo objednat na internetové adrese michaelsa@seznam.cz.

Libor Rösner

Vydáno:9.1.2013 Zobrazeno:1091
Biblický citát na dnešní den
O čem to rozmlouváte? (Lk 24,17)
 
 

Nejnovější vydání Immaculaty

Immaculata

 

Časopis si můžete objednat:

  • Na adrese:
    Konvent minoritů v Brně
    Minoritská 1
    602 00 Brno

  • Na telefonním čísle:
    Mobil: 605 459 174 (Po-Pá 9:00 - 12:00)

    Tel: 542 215 600 (ústředna - budete přepojení)


  • Pomocí objednávkového formuláře


  • Číslo našeho účtu:
    7498984001/5500
    (Dary z ČR)

 

  • Dary ze Slovenska:
    č.ú.: 4060015034/3100
    IBAN:SK3131000000004060015034
    SWIFT: LUBASKBX
  • Dary ze zahraničí (kromě Slovenska):
    IBAN: CZ1555000000007498984001
    SWIFT: RZBCCZPP
 

Nakoukněte do archivu


 
 
Adresa redakce: Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno, e-mail: immaculata(zavináč)minorite.cz
Bankovní spojení: Commerzbank AG, č.ú. 50013424/6200