Miláno: VII. Světové setkání rodin

30. 5. – 3. 6. se v Miláně konalo VII. světové setkání rodin

Světové setkání rodinLetos se rodiny setkaly s nástupcem sv. Petra již posedmé. Poprvé proběhlo celosvětové setkání 8. – 9. 10. 1994 v Římě na popud blah. Jana Pavla II. jako jakási odpověď, či chcete-li doplnění Mezinárodního dne rodin vyhlášeného OSN. Hlavní myšlenkou svolání římského setkání rodin s hlavou katolické církve bylo připomenutí a zdůraznění duchovního rozměru rodiny. V tříletých intervalech se pak další setkání rodin uskutečnila v Riu de Janeiru, znovu v Římě, Manile, Valencii a Mexicu City. Letošní milánské setkání zastřešovalo motto: Rodina – práce i slavnost. Samotný Svatý otec se setkání účastnil od pátku 1. 6.

Součástí letošního setkání byl i teologický kongres na půdě milánské univerzity. Zhruba stovka přednášejících akcentovala nezastupitelný význam rodiny (nejen) v dnešní době. „Společnost, jež se nestará o rodinu, je sama proti sobě,“ řekl kard. Angelo Bagnasco, aby ho sekretář papežské rady pro rodinu biskup J. Laffitte doplnil, že jen práce začlení člověka do aktivního života rodiny i celé společnosti, čímž se vlastně dotkl motta letošního setkání: „Naše práce a odpočinek mají vycházet z lásky. Když nebudeme na práci pohlížet z pozice lásky, riskujeme ztrátu nalezení společného dobra.“ A téma odpočinek? Italský prelát E. de Szalzi burcoval v Miláně posluchače, aby světu připomínali, že „existuje čas, který není určený k obchodování“,neboť „svátek je dnem, který chrání celé lidstvo“.

Svatá rodinaO rodině jako o „velkém dobrodiní“, jako o „základním bohatství lidstva, jeho průvodním činiteli a znamení skutečné a trvalé kultury, která je člověku prospěšná“, hojně hovořil ve svých promluvách i sám Benedikt XVI., přičemž apeloval na harmonii všech tří složek: Každý by měl přinášet do rodiny alespoň nějaký drobný prvek radosti, pozornosti, sebezapření, aby rodina byla spolu, a tak aby byly přijímány a překonávány noci, temnoty. I uprostřed velkých starostí přijít každý den s něčím krásným, nalézt smíření oněch dvou priorit. A potom neděle, která jakožto den Páně je také velmi důležitá jakožto den člověka, abychom byli svobodní. To byl podle příběhu o stvoření původní úmysl Stvořitele: aby jeden den byli všichni volní. V této svobodě jednoho pro druhého, pro sebe, jsme svobodní pro Boha. Myslím, že bráníme-li neděli a svátky jako Boží dny, a tím i dny lidství, bráníme tím svobodu,“ apeloval Svatý otec mimo jiné.

„Důležitější je být než mít“ napadl konzumní styl života a pohovořil o pilíři všech vztahů – lásce, plodné a obětavé:

Světové setkání rodin„Láska je tím, co činí z člověka autentický obraz Trojice, obraz Boha. Drazí manželé, životem v manželství se neobdarováváte nějakou věcí nebo činností, nýbrž celým svým životem. Vaše láska přináší plody především vám samotným, protože toužíte jeden po dobru druhého a uskutečňujete je, přičemž zakoušíte radost z přijímání i dávání. Dále je plodná ve štědrém a zodpovědném plození dětí, ve starostlivé péči o ně a v jejich pozorné a moudré výchově. A nakonec je plodná pro společnost, protože rodinný život je první a nenahraditelnou školou sociálních ctností, jako je úcta k druhým, vděčnost, důvěra, odpovědnost, solidarita, spolupráce. Drazí manželé, pečujte o své děti a ve světě ovládaném technikou jim s důvěrou a klidem předávejte důvody života a sílu víry, ukazujte jim vznešené cíle a buďte jim oporou v jejich křehkosti. Avšak také vy děti stále pěstujte vztah hlubokých sympatií a starostlivé péče o svoje rodiče, a také vztahy mezi sourozenci ať jsou příležitostí růstu v lásce.

Není přitom bez zajímavosti, že právě v den papežova příjezdu do Milána vyhlásila levicová správa města ustavení podpůrného finančního fondu pro deklarované homosexuální páry. Benedikt XVI. neopomněl pojmenovat rodinu pravým jménem, rodinu založenou na svazku muže a ženy, jež je stejně jako církev obrazem Boží Trojice: Bůh stvořil lidskou bytost jako muže a ženu s toutéž důstojností, ale také s jejich vlastními a komplementárními charakteristikami, aby si byli vzájemně darem, vážili si jeden druhého a uskutečňovali společenství lásky a života.“

Svatý otec se dotkl i tolik bolestného problému rozvedených párů a všemi silami se snažil nejenom tyto páry povzbudit, ale proměnit případné pokřivené vnímání jejich okolí a apelovat na jednotu společenství rozvedených i nerozvedených bez předsudků a bariér: „Církev je má ráda. Tato láska však musí být vidět a cítit. Myslím, že je velkým úkolem farnosti, katolického společenství, udělat vše, co je v jejich možnostech, aby tito lidé cítili, že jsou milováni, přijímáni, že nejsou «mimo», třebaže nemohou přijmout rozhřešení a eucharistii. Musí nahlédnout, že i tak žijí plně v církvi. A pokud snad není možné udělit absoluci ve zpovědi, je důležitý stálý kontakt s nějakým knězem, duchovním vůdcem, aby mohli vnímat, že jsou vedeni a doprovázeni. Je také velmi důležité, aby pocítili, že eucharistie je opravdová a přijatá, pokud jsou ve společenství s Kristovým Tělem, neboť i bez «hmatatelného» přijetí svátosti, můžeme být duchovně sjednoceni s Kristem v Jeho Těle. Je důležité to pochopit a skutečně najít možnost, jak prožívat víru se Slovem Božím, se společenstvím církve a nahlédnout, že jejich soužení je pro církev darem, protože tím slouží všem, i obraně stabilní lásky a manželství. Toto utrpení není pouze fyzické a psychické, ale má v církevním společenství svůj smysl, protože poukazuje na velké hodnoty naší víry. Myslím, že jejich utrpení, pokud je skutečně vnitřně přijato, je pro církev darem. Je třeba, aby věděli, že právě tak slouží církvi a jsou v jejím srdci.

Součástí milánského setkání bylo i setkání s mládeží. Na 80.000 mladých z celého světa se tísnilo na fotbalovém stadiónu San Siro, na němž spolu s klubem AC hraje své zápasy i Inter (dříve Ambrossiana – podle milánského biskupa sv. Ambrože). Se svým třítýdenním synkem zde ke Svatému otci přistoupila i hrající legenda tohoto klubu, Argentinec Javier Zanetti a vyjádřila tak mj. to, že víra je mostem mezi kontinenty či záležitostí slavných či anonymních lidí. Nejen k němu promluvil Benedikt XVI. těmito slovy: „Učte se vést dialog s Pánem, svěřujte se Mu, říkejte Mu o svých radostech i starostech, proste Ho o světlo a sílu na vašich cestách! Směřujte ke vznešeným ideálům! Buďte svatí!“

Při setkání s veřejnými činiteli zdůraznil Kristův náměstek poslání státu, jež není založeno na osobním prospěchu jeho čelních představitelů: „Stát je ve službách člověka a ochraňuje jej i jeho «blaho» v rozmanitých aspektech, počínaje právem na život, jehož úmyslné potlačování nemůže být nikdy dovoleno. Stát je povolán uznávat identitu rodiny založené na manželství a otevřené k životu.“ Dále zdůraznil „primární právo rodičů na svobodnou výchovu a formaci dětí podle výchovného plánu, který považují za platný a smysluplný“. V opačném případě se stát dopouští dle Svatého otce nepravosti. „Přijměte tyto moje prosté úvahy jako znamení hluboké úcty k institucím, kterým sloužíte, i k vaší důležité práci,“ dodal na závěr ve vší pokoře.

Světové setkání rodin - Milano 2012Na slova kard. Antonelliho o tom, že individualistická, prospěchářská, konzumní a relativistická kultura poškodila mezilidské vztahy a důvěru mezi lidmi Svatý otec tak trochu navázal v polemickém komentáři na slova Beethovenovy Ódy na radost, jež na setkání zazněla a jež je hymnou EU: „Beethoven neopěvuje křesťanskou radost ve vlastním smyslu, nýbrž radost bratrského soužití národů, vítězství nad egoismem a touhu, aby se putování lidstva vyznačovalo láskou. Je to jakási výzva, se kterou se obrací ke všem lidem bez ohledu na nejrůznější překážky a přesvědčení.“ Právě proto zní Schillerův text Ódy na radost bezobsažně, stojí-li tváří v tvář lidskému neštěstím třeba podobnému tomu, jaké v podobě zemětřesení postihlo pár dní předtím právě Itálii (mimochodem obětem přispěl Benedikt XVI. částkou 0,5 mil. Euro a potvrdil tak svá slova, že péče o potřebné a charita jdou církvi odjakživa vlastní). „Nehledáme majestátního vzdáleného Boha, nýbrž Boha, který vstupuje do našeho života a našeho utrpení. Nemáme zapotřebí ireálné řeči o dalekém Bohu a nezávazném bratrství. Hledáme Boha blízkého. Usilujeme o bratrství, které uprostřed utrpení skýtá oporu druhým a tak pomáhá jít vpřed. Po tomto koncertu se mnozí odeberou na eucharistickou adoraci – k Bohu, který přijal a nadále přijímá účast na našem utrpení; k Bohu, který trpí s námi a pro nás a uschopnil tak muže a ženy, aby mohli mít účast na utrpení druhých a přetvářet je v lásku. Cítíme, že nás právě k tomu tento koncert vybízí.“ Opět tedy bylo slyšet slova o vztahu, který je samou trestí rodiny i celé společnosti. Vždyť „místo člověka ve společnosti není dáno jen vztahy založenými na právech a povinnostech, ale mnohem více a v první řadě na nezištnosti, milosrdenství a přijetí“, dal vzpomenout na slova své encykliky Caritas in veritate.

Při setkání s kněžími a zasvěcenými osobami opět hovořil o lásce coby sjednocujícím prvkem života každého člověka: „Neexistuje protiklad mezi osobním dobrem kněze a jeho posláním. Pastorační láska je dokonce jednotícím prvkem života, který začíná stále důvěrnějším vztahem ke Kristu v modlitbě, aby bylo žito naprosté darování sebe samých stádci, aby Boží lid rostl ve společenství s Bohem a byl výrazem společenství Nejsvětější Trojice. Každá naše činnost má totiž přivádět věřící ke sjednocení s Pánem a prospívat růstu církevního společenství ke spáse světa.“ Připomenul pak slova velkého Miláňana – sv. Ambrože: „Kristus je pro nás vším: toužíš-li zahojit své rány, On je lékařem; jsi-li soužen horečnou žízní, On je pramenem; tísní-li tě vina, On je spravedlností; potřebuješ-li pomoc, On je mocí; bojíš-li se smrti, On je životem; toužíš-li po ráji, On je cestou; utíkáš-li před temnotami, On je světlem; hledáš-li potravu, On je pokrmem.“

Při setkání s rodinami odpověděl Benedikt XVI. též na pět otázek pětice vybraných věřících – zástupců všech kontinentů, např. řeckým manželům na ekonomickou krizi v jejich zemi, kdy jim vyjádřil podporu a ujistil o modlitbě. Na přání vietnamské dívky Cat Tien pak zavzpomínal na dětství a tuto vzpomínku zakončil slovy, ne nepodobnými jedné básni V. Holana, a z vlastní zkušenosti doplňující motto setkání: „A popravdě řečeno, pokud bych si měl trochu představit, jak to bude v Ráji, vybavuje se mi vždycky čas mého mládí a dětství. V tomto kontextu důvěry, radosti a lásky jsme byli šťastní, a myslím, že v Ráji to bude podobné jako v mém dětství. V tomto smyslu doufám, že až půjdu na «onen svět», půjdu «domů».

Příští, již VIII. Setkání rodin, se v r. 2015 uskuteční ve Filadelfii. „Vaše rodiny svěřuji Marii, Královně rodin,“ loučil se s milionem věřících Benedikt XVI.

Libor Rösner

 

Odkazy na další informace:

http://www.family2012.com/en/
na těchto stránkách si můžete najít katecheze spojené s rodinnou tématikou (jazyky: IT, EN, GER, FR, POL, ESP)

Videa na YouTube: milanofamily2012

Promluvy Svatého otce:

Benedikt XVI. v Miláně - 1. den

Benedikt XVI. v Miláně - 2. den

Benedikt XVI. v Miláně - 3. den

Vydáno:6.6.2012 Zobrazeno:1505
Biblický citát na dnešní den
O čem to rozmlouváte? (Lk 24,17)
 
 

Nejnovější vydání Immaculaty

Immaculata

 

Časopis si můžete objednat:

  • Na adrese:
    Konvent minoritů v Brně
    Minoritská 1
    602 00 Brno

  • Na telefonním čísle:
    Mobil: 605 459 174 (Po-Pá 9:00 - 12:00)

    Tel: 542 215 600 (ústředna - budete přepojení)


  • Pomocí objednávkového formuláře


  • Číslo našeho účtu:
    7498984001/5500
    (Dary z ČR)

 

  • Dary ze Slovenska:
    č.ú.: 4060015034/3100
    IBAN:SK3131000000004060015034
    SWIFT: LUBASKBX
  • Dary ze zahraničí (kromě Slovenska):
    IBAN: CZ1555000000007498984001
    SWIFT: RZBCCZPP
 

Nakoukněte do archivu


 
 
Adresa redakce: Konvent minoritů v Brně, Minoritská 1, 602 00 Brno, e-mail: immaculata(zavináč)minorite.cz
Bankovní spojení: Commerzbank AG, č.ú. 50013424/6200